Kraje si od změny slibují sjednocení a zefektivnění řízení rozvoje Baťova kanálu. „Umožní nám to přímo se podílet na rozhodnutích o všech důležitých krocích při dalším rozvoji Baťova kanálu. Ve spolupráci s Povodím Moravy, Ředitelstvím vodních cest České republiky a dalšími subjekty pak v rámci stálého výboru budeme řešit infrastrukturu i provoz samotné vodní cesty. Baťův kanál, o.p.s. tak bude platformou pro širokou spolupráci všech partnerů,“ uvedl Holiš.
Na rozvojových aktivitách na obou stranách Baťova kanálu, zlínské i jihomoravské, se v současnosti podílejí rovněž dobrovolné svazky obcí. „Významné slovo v rozvoji této vodní cesty budou mít obce i nadále. Zapojeni budou také podnikatelé,“ doplnil Holiš.
Správcem Baťova kanálu je Povodí Moravy. Ročně jej navštěvují desítky tisíc lidí. Vznikl ve 30. letech 20. století. Původně sloužil nákladní dopravě, vozilo se po něm především uhlí. Nyní je využíván především k rekreaci. Lidé se na něm mohou plavit na výletních lodích, v přístavech si lze také vypůjčit menší lodě. Vodní cesta je přístupná i pro ty, kdo vlastní člun, plavbu je možné spojit s cyklistikou.
Částečně vede Baťův kanál korytem Moravy. Od Otrokovic na Zlínsku do slovenské Skalice je dlouhý přibližně 54 kilometrů. V budoucnu je v plánu trasu prodloužit do Kroměříže na jedné straně a na druhé do Hodonína, čímž by délka kanálu přesáhla 75 kilometrů.
Autor: ČTK
Foto: Wikimedia
