Svratka je na jih od Brna z minulosti napřímená, pole dosahují často až k břehům a koryto řeky sloužilo především k rychlému odvedení vodyz krajiny. Až po desetiletích postupně vznikají projekty, které vracejí vodu do krajiny a stejně tak zeleň, čímž se zvyšuje stabilita krajiny, schopnost zadržovat vodu a díky vhodnému prostředí pro rostliny a živočichy i biodiverzita. Židlochovice za projekt zaplatily zhruba 90 milionů korun.
Od brněnské silnice odděluje nový přírodní areál zemní val, který bylo možné navršit z vytěžené zeminy, která uvolnila místo slepému ramenu a tůni. „Vykáceli jsme také topolovou alej podél silnice, byla už ve špatném stavu. Nyní jsou k silnici nasázené keře, z druhé strany valu jsou stromy i keře. Podél řeky jsme nechali topolovou alej ošetřit. Byla v lepším stavu než u silnice, i když byla starší,“ popsal Vitula.
Podél řeky byly také vysazené keře jako šípy a trnky, aby tam lidé nechodili a tato část zůstala živočichům. Lidé budou mít možnost projít se kolem slepého ramena a tůně, kde je i molo a posezení a do budoucna sem má vést cesta od Lidlu, jenž se má začít stavět na jaře za silnicí. A díky lávce přes řeku bude možné dojít od Lidlu kolem tůně přes řeku až do Brněnské ulice.
Součástí povodňového parku, jak se přetvořené území nazývá, bude i propojení Židlochovic a Vojkovic pro pěší a pro cyklisty.
V samotné Svratce vznikly také dvě menší hráze, které umožnily zvýšení hladiny, v případě první z nich o 30 centimetrů. „Změnil se tím trochu charakter řeky a díky tomu se nám zase daří zadržet více vody v krajině,“ řekl Vitula.
Podobné projekty jako tento na Svratce vznikají v posledních letech na více tocích v celé republice, ale většinou jde o potoky či menší říčky. Místo rovného toku se vracejí do meandrujících koryt, která zpomalují odtok, dokážou zachytit větší objem vody a také zpomalují případnou povodňovou vlnu.
Autor: ČTK
Foto: Wikimedia
