Jaké byly začátky?
Výstavba byla zahájena v roce 1965 a oficiálně ukončena v dubnu 1972. Slavnostní zahájení se konalo 25. května 1972, kdy byla uvedena do provozu první etapa souboru staveb. Pravidelné dodávky pitné vody byly zajišťovány od 1. února 1973. Původním výkonem 3300 litrů za vteřinu surové vody byla úpravna již v první etapě největší v tehdejším Československu. Narůstající potřeba pitné vody v hlavním městě si následně vyžádala investice, které zvýšily výkon Úpravny vody Želivka více než dvojnásobně.
Jak probíhá úprava vody v Želivce?
Základní technologií úpravny vody je přímá filtrace zahrnující destabilizaci, agregaci a jednostupňovou separaci na otevřených pískových rychlofiltrech. Surová voda je odebírána z vodárenské nádrže Švihov ve sdruženém objektu ze dvou odběrných pilířů s možností pěti etážových odběrů. Odtud je vedena do čerpací stanice surové vody u paty hráze dvěma přívodními řady o průměru 1400 mm. Doprava surové vody do úpravny vody je vyřešena dvěma výtlačnými řady s průměrem 1400 a 1600 mm, které jsou propojeny. Ústí v rozdělovacím objektu, odkud je voda přiváděna ke třem samostatným úpravárenským linkám.
Po filtraci je voda z každé linky odváděna potrubím 1600 mm do přítokového kanálu ozonizace. Ozonizace napomáhá ke zlepšení kvality vody, odstraňuje bakterie a viry, snižuje obsah pesticidů a zlepšuje senzorické vlastnosti vody. V roce 2009 byla vybudována nová linka ozonizace, kde je mediem výroby ozonu kyslík, která nahradila původní linku, v níž byl ozon vyráběn ze vzduchu. Nová ozonizační linka je ojedinělou technologií, poprvé realizovanou v rámci České republiky.
Po ozonizaci je voda přiváděna do měrného objektu, kde se provádí měření množství upravené vody, doalkalizace vody vápenným hydrátem a zdravotní zabezpečení chlorem. Pro mimořádné stavy v kvalitě surové vody je možné dávkování aktivního uhlí a odmanganování manganistanem draselným.
Kdo všechno pije vodu ze Želivky?
ÚV Želivka zásobuje pitnou vodou vedle hlavního města Prahy, v níž činí podíl na zásobování 75 procent, také další regiony. Přímo z ÚV jsou zásobována města Zruč nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou, Světlá nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Čechtice, Humpolec, Pelhřimov a Pacov. Ze štolového přivaděče a VDJ Jesenice jsou pak zásobovány Trhový Štěpánov, Vlašim, Divišov, Čerčany, Benešov, Velké Popovice, Jílové, Davle, Luka pod Medníkem, Týnec nad Sázavou, Jesenice a Průhonice. Z pražské vodovodní sítě jsou pak zásobovány Říčany, Roztoky, Beroun, Černošice a další obce středočeského regionu. Obě úpravny vody – Želivka i Káraný zásobují v Praze a ve Středočeském kraji a kraji Vysočina více než 1 500 000 obyvatel pitnou vodou.
Úpravnu vody Želivka provozuje akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace, a.s., člen skupiny Veolia Voda, která vedle této úpravny provozuje rovněž úpravny vody v Káraném a v Praze Podolí (záložní zdroj). Vlastníkem infrastrukturního majetku úpravny je společnost Úpravna vody (ÚV) Želivka, a.s., a správcem je Pražská vodohospodářská společnost, a.s.
Koruna hráze | 381,70 m n. m. |
Výška hráze nad terénem | 58,30 m |
Max. šířka hráze v patě | 385 m |
Šířka hráze v koruně | 7 m |
Délka hráze v koruně | 860 m |
Objem tělesa hráze | 2,342 mil. m3 |
Délka vzdutí | 38 km |
Průměrná hloubka | 18 m |
Zatopená plocha | 1432 ha |
Celkový objem nádrže | 309,0 mil. m3 |
Povolený průměrný roční odběr surové vody | 5250 l/s |
Q 1000 | 504 m3/s |
Zdroj: (jab)
Zdroj: (jab)