Zadržet více vody v krajině by měly nové poldry a nádrže

Zadržet více vody v krajině a vytvářet takzvané suché poldry a vodní nádrže s retenčními prostory chce ministerstvo zemědělství v rámci dalších protipovodňových opatření. Nyní připravuje jejich třetí etapu, která potrvá do roku 2019. Předpokládané finanční náklady jsou 4,5 miliardy korun. Návrh na třetí etapu protipovodňových opatření v současnosti schvaluje ministerstvo financí.

7 min. čtení

Poldry jsou přijatelné i pro ochranu přírody, jejich vznik však může narazit na majetko-právní vztahy a nesouhlas majitelů pozemků. Podle některých odborníků je umělé budování poldrů nákladné, stačilo by prý na pozemcích jinak hospodařit.

"Obvykle nesouhlasí majitelé pozemků se zřízením takovýchto suchých poldrů nebo nádrží. Je potřeba, aby se tato opatření dala do územních plánů," řekl včera na setkání s novináři v rámci konference Vodní toky a plochy v ČR Pavel Punčochář z ministerstva zemědělství. Ministerstvo chce poldry prosadit do zákona jako stavbu veřejného zájmu. Podle Punčocháře by tak bylo pozemky možné vyvlastnit.

"Myslím si, že by bylo daleko lepší, kdyby se úředníci dohodli s majiteli vhodných pozemků. Právě tyto pozemky by byly určitým způsobem obhospodařované, aby bylo možné je jako poldry čas od času využít, a ne je násilím vyvlastnit," reagoval hydrobiolog Michal Pop. V těchto oblastech by se ale podle něj muselo začít jinak hospodařit.

Poldry jsou úložiště vody, která slouží k protipovodňové ochraně na horním toku řek a potoků, tedy tam, kde povodňová vlna vzniká. Plocha poldru bývá zemědělsky využívána jako travní porost nebo je ponechána jako mokřad. Měly by vznikat tam, kde není zástavba a kde se umožní vodě dostatečný rozliv.

MZ navrhuje vytvořit poldr Kutřín na řece Krounce za 383 milionů korun, poldr Plotiště na říčce Melounka za 110 milionů v Povodí Labe a poldr Sobotín na řece Merta v Povodí Moravy za 130 milionů. Další z možností, jak třeba snížit při povodních přítok vody do Berounky a tím i průtok vody ve Vltavě, je regulace Klabavy. Jde o lokalitu Amerika v prostorách vojenského újezdu Brdy. Její vznik ale podle Punčocháře už třikrát odmítlo ministerstvo obrany kvůli významným rybám, které v oblasti žijí.

K retenci vody přispívají i rybníky, těch je však v Česku o dvě třetiny méně než v 18. století. Většina je navíc zabahněna, takže retence je nízká.

Dosud se prevence před záplavami zaměřovala na stavby protipovodňové ochrany a bezpečnost vodních děl při povodni. Na předchozí druhou etapu, která trvala od roku 2007 do letošního roku, ministerstvo vyhradilo téměř 12 miliard korun. Dalším problémem odborníků je, že se obce častěji přiklánějí k technickému upravování vodních toků než přírodnímu přístupu. Tím se zhoršuje například samočištění koryt a stav ekosystémů okolo řek a potoků včetně rybích společenstev.

Protipovodňová opatření s retencí, které navrhuje ministerstvo zemědělství

název: Nádrž Amerika
lokalita: Klabava, Povodí Vltavy
rozpočet: cca 500 milionů Kč

název: Nádrž Mělčany
lokalita: Dědina, Povodí Labe
rozpočet: cca 484 milionů Kč

název: Poldr Kutřín
lokalita: Krounka, Povodí Labe
rozpočet: cca 383 milionů Kč

název: Poldr Plotiště
lokalita: Melounka, Povodí Labe
rozpočet: cca 110 milionů Kč

název: Poldr Sobotín
lokalita: Merta, Povodí Moravy
rozpočet: cca 130 milionů Kč

název: Nádrž Šporka
lokalita: Povodí Ohře
rozpočet: cca 128 milionů Kč

název: Nádrž Dubnice
lokalita: Povodí Ohře
rozpočet: cca 167 milionů Kč

zdroj ministerstvo zemědělství

 

Zdroj: Wikipedia, David Sanetrník, licence


Zdroj: ČTK

Zdroj: ČTK

Doporučujeme