Metoda spočívá v tom, že odborníci břehy Bečvy v těchto místech stabilizovali pomoci příčných konstrukcí, takzvaných výhonů. "Ve Slavíči jsou tři a tvoří je výhradně přírodní materiály, konkrétně objemné kmeny stromů a těžké kamenné bloky. Jsou zapuštěny do břehu a mají za úkol usměrnit proud Bečvy tak, aby nadále pravý břeh nenarušoval, ale směřoval v kritickém místě vodu v řece více doleva," uvedla mluvčí.
Mezi výhony se budou postupně usazovat splaveniny, a přirozeně se tak bude vytvářet nový břeh. Odborníci na místě vysázejí také dřeviny, které zajistí větší pevnost břehů.
Do úpravy koryta Bečvy ve Slavíči se museli odborníci pustit po povodních v roce 2010. Narušily přírodní tvarování toku, které ponechali vodohospodáři záměrně. "Poškozený pravý břeh, vysoký až pět metrů, začal hrozit sesuvem. Proto bylo nutné situaci ihned řešit a pravobřežní část koryta Bečvy ve Slavíči zpevnit," uvedl generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík. Klasické podélné opevnění nemohli správci toku použít kvůli požadavkům ochránců přírody. Nechtěli přitom ani zničit přírodní scenérii, kterou si mezitím řeka sama vytvořila.
Přírodní sanaci narušeného břehu Bečvy budou vodohospodáři i nadále sledovat. "Protože se jedná skutečně o unikátní způsob zabezpečení narušeného břehu, který státní podnik Povodí Moravy realizoval v tomto rozsahu vůbec poprvé, bude toto místo pod zvláštním dohledem vodohospodářů. Povodí Moravy se totiž chystá podobně, tedy v souladu s přírodou, zpevňovat břehy Bečvy i v dalších částech toku, popřípadě na jiných řekách ve své správě," dodala Tomíčková.
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
