Vyjádření Geosanu ČTK zjišťuje. Čistá Cidlina se stavěla v letech 2008 až 2009 a přišla na 650 milionů korun.
Vodárny podle Šubra nevylučují ani podání žaloby k vymožení penále. Dodal, že k celé věci si vodárny ještě nechávají dělat právní rozbor k posouzení nároku na penále. Názor na uplatnění penále přitom není ve vedení vodáren jednotný. Pro výzvu Geosanu byli tři z pěti členů představenstva vodáren, dva se při hlasování zdrželi.
Dosud se ve vodárnách v souvislosti s vymáháním penále po Geosanu hovořilo hlavně o údajně rok a půl opožděné kolaudaci celého díla. V tom případě by penále šlo do miliardových hodnot. Podle právních rozborů smluv však kolaudace nebyla součástí díla, a vodárny se proto penále kvůli kolaudaci domáhat nehodlají, uvedl Šubr.
Vodárny v kauze Čistá Cidlina také řeší údajné pochybení bývalého představenstva, které v roce 2009 schválilo pro vodárny údajně nevýhodný dodatek ke smlouvě. Dodatek spočíval v prodloužení termínu stavby o tři týdny. Podle kritiků postupu představenstva prý byl ale Geosan ve skluzu a prodloužení termínu bylo účelové, aby se firma vyhnula placení penále přes devět milionů korun za den zpoždění. Náhradu škody až kolem 200 milionů korun po představenstvu chtějí města Jičína a Hořice, která jsou hlavními akcionáři vodáren. Tehdejší členové představenstva pochybení odmítají.
Záležitost stavby Čisté Cidliny řeší i protikorupční policie. Osm jičínských zastupitelů loni na jaře pojalo podezření o transparentnosti tendru na dodavatele stavby a podalo trestní oznámení na prošetření celé investice. Při soutěži podle nich nebyla vybrána nejlevnější nabídka, a stavba tak byla dražší o 100 milionů korun.
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
