Víme, co pijeme – ověřování mikrobiologické nezávadnosti

V minulém díle jsme vysvětlili, jaký je rozdíl mezi nejvyšší mezní, mezní a doporučenou hodnotou hygienických limitů. Dnes se již budeme věnovat konkrétním ukazatelům kvality vody – tentokrát  makrobiologickým.

11 min. čtení

Pokud chceme zjistit, zda voda je vhodná k pití, pošleme ji na rozbor mikrobiologické nezávadnosti (současně s analýzou chemických parametrů). Odborníci nehledají bakterie a viry, které by mohly způsobovat známá onemocnění přenášená právě vodou, jako je tyfus, infekční zánět jater, průjmová onemocnění virového původu a podobně. Bylo by to technicky, časově i finančně neúnosné. Po celém světě se většinou používá metoda takzvaného indikátoru fekálního znečištění, při které se hledají typické bakterie žijící ve střevním traktu člověka a teplokrevných živočichů (Escherichia coli, enterokoky, Clostridium perfringens).

Pokud se některá z bakterií ve vodě objeví, je zřejmé, že voda musela přijít do kontaktu s lidskými nebo zvířecími výkaly či se zbytky živočichů. Je to znamení, že může obsahovat i další patogenní bakterie a viry, které pocházejí právě za střevního traktu.

Abychom si mohli natočit vodu do sklenice a napít se beze strachu, že se nám udělá nevolno, nesmí voda obsahovat žádnou ze jmenovaných bakterií ve stanoveném objemu 100 mililitrů. Stejný nulový limit platí také pro koliformní bakterie, které ale už dnes nejsou považovány za spolehlivý indikátor fekálního znečištění, protože představují neškodné, saprofytické bakterie, které sice osidlují střevní trakt, ale žijí běžně i v půdě.


Které základní mikrobiologické ukazatele se v pitné vodě sledují?

Clostridium perfringens
Nachází se ve fekáliích a odpadních vodách,  jedná se o běžnou součást střevní flóry teplokrevných zvířat a člověka. V celé lidské populaci se dá nalézt u necelé čtvrtiny osob. Tvoří velmi odolné spory, které byly navrženy jako indikátor účinnosti filtrace a indikátor přítomnosti virů a prvoků v upravené vodě. Spory přežívají v prostředí mnohem déle než patogeny, proto slouží také jako indikátor staršího fekálního znečištění.

Enterokoky
Přítomné v odpadních vodách a fekáliích teplokrevných živočichů a člověka.
Výjimečně se mohou některé druhy množit i v půdě a na rostlinné vegetaci, která nebyla nijak fekálně znečištěna. Je to indikátor fekálního znečištění.

Escherichia coli
Přítomná v odpadních vodách a fekáliích teplokrevných živočichů a člověka.
V současné době nejlepší indikátor fekálního znečištění. Vzhledem ke své citlivosti k okolním vlivům indikuje čerstvé fekální znečištění.

Koliformní bakterie
Neškodné, saprofytické bakterie, osidlující střevní trakt, ale žijící běžně i v půdě. I přesto se mezi nimi mohou výjimečně vyskytnout i patogenní kmeny, které tvoří toxiny, mohou proniknout do tkání a způsobit přímo ohrožení zdraví. Dnes jsou považovány víceméně za indikátor účinnosti úpravy a dezinfekce vody, sekundární kontaminace či vysokého obsahu živin v upravené vodě.

Mikroskopický obraz – abioseston
Abioseston je tvořen částicemi organického i anorganického původu. Může být složený například z částí rostlinných a živočišných tkání, z částic půdy nebo prachu, pylových zrn a produktů koroze. Abioseston v pitné vodě většinou pochází z rozvodného systému. Může se do pitné vody ale dostat i ze surové vody nebo kontaminací během distribuce.
Výskyt některých částic, i méně zastoupených, může poukázat na původ kontaminace pitné vody.

Mikroskopický obraz – počet organismů
Mikroskopické organismy se do pitné vody dostávají buď ze surové vody, nebo se mohou do systému dostat sekundárně a následně se mohou množit v rozvodném systému. Ve vodě mohou indikovat špatnou účinnost její úpravy, kontaminaci podzemního zdroje nebo nízkou biologickou stabilitu.

Mikroskopický obraz – živé organismy
Platí to samé jako u předešlého ukazatele, ovšem s tím rozdílem, že se jedná pouze o organismy neusmrcené dezinfekčním činidlem. Ukazatel indikuje především špatnou účinnost dezinfekce.

Počty kolonií při 22ºC a počty kolonií při 36ºC
Jedná se o všudypřítomné bakterie, které se množí ve vodě za vhodných podmínek. Na jejich množení má vliv velký počet faktorů, mezi něž může patřit například doba zdržení vody v síti a s ní související faktory, jako je vyšší teplota vody, rychlost proudění vody nebo druh dezinfekčního prostředku. Vliv hrají i korozní produkty a sediment na stěnách a dně potrubí, kvalita materiálu, a především takzvaná biologická stabilita vody a přítomnost nutrientů, tedy uhlíku, fosforu a dusíku.

Přehled mikrobiologických ukazatelů a jejich limitů:

Č. Ukazatel Jednotka Limit Typ limitu
1 Clostridium perfringens KTJ/100 ml 0 Mezní hodnota
2 enterokoky KTJ/100 ml 0 Nejvyšší mezní hodnota
3 Escherichia coli KTJ/100 ml 0 Nejvyšší mezní hodnota
4 koliformní bakterie KTJ/100 ml 0 Mezní hodnota
5 mikroskopický obraz – abioseston % 10 Mezní hodnota
6 mikroskopický obraz – počet organismů jedinci/ml 50 Mezní hodnota
7 mikroskopický obraz – živé organismy jedinci/ml 0 Mezní hodnota
8 počty kolonií při 22ºC KTJ/100 ml 200 Mezní hodnota
9 počty kolonií při 36ºC KTJ/100 ml 20 Mezní hodnota
10 Pseudomonas aeruginosa     Platí jen pro balenou pitnou vod

Pozn.: KTJ = kolonie tvořící jednotka

V příštím díle se budeme věnovat stanovení hygienických limitů u chemických ukazatelů nezávadnosti pitné vody.


Zdroj: (teč)

Zdroj: (teč)

Doporučujeme