Velký Osek: U dotací by měl být jeden rozhodce a kontrolor, jinak hrozí spory a nemalé vícenáklady

Tentokrát jsme si povídali s Pavlem Drahovzalem, starostou obce Velký Osek a místopředsedou Svazu měst a obcí České republiky o koncesním řízení, dotacích ceny vodného a stočného i financování nových investic.  

28 min. čtení

Prosím představte Velký Osek z hlediska vodohospodářství…
Obec Velký Osek s téměř 2,5 tis. obyvateli v převážně rodinných domech, základní a mateřskou školou s téměř 400 dětmi, mnoha podniky řádově od desítek zaměstnanců až po 400 leží uprostřed Polabské nížiny nedaleko Labe na hranici Národní přírodní rezervace Libické luhy (největší úvalový lužní les v ČR, součást NATURA 2000 a Evropsky významných lokalit). Toto jsou nejzásadnější podmínky pro budování, rozvoj a provozování vodohospodářské infrastruktury.

Od 70. let minulého století funguje v obci vodovod, který zásobuje ZŠ a MŠ a cca 25 % zástavby (celkově tedy cca 1 000 obyvatel). Napájen je z místního vrtu s vydatností cca 1,8 l/s a přes úpravnu vody a 200 m3 věžový vodojem jde pitná voda do sítě. Jelikož kvalita vody ve studních je s ohledem na minulou zemědělskou činnost a působení železnice většinou nevyhovující pro pitné účely a i s ohledem na místní vrt, který je kapacitně nedostačující a každé dva roky se musí revitalizovat (zanáší se písky – jsme v Polabské nížině, na dně křídového moře), tak jsme připravili projekt na nový vodovodní přivaděč s 300 m3 věžovým vodojemem od průmyslové zóńy TPCA, kde máme přislíben odběr až 10 l/s, což by mělo stačit na zásobování až 5 tis. obyvatel včetně podniků, školy, školky a obytné zástavby stávající i budoucí připravovanou developery v rozsahu až pro 1 500 obyvatel. Byly vyprojektovány i nové vodovodní řady a čekáme tak na otevření dotační výzvy z OPŽP 2014 – 2020 na podporu výstavby vodovodů v aglomeracích nad 2 tis. obyvatel (avízo bylo na říjen 2016). Předpokládané náklady se odhadují cca mezi 60 až 80 mil. Kč bez DPH. Realizace by mohla proběhnout v případě získání dotace od poloviny roku 2017 do konce roku 2018.

Co se týče kanalizace, tak do přelomu století byly občané odkázáni buď na přepady ze septiků do dešťové kanalizace vybudovanou obcí v 60. – 70. letech minulého století nebo na vyvážení bezodtokových jímek (žumpy), popř. trativody. Po vstupu ČR do EU se obec Velký Osek dle směrnice o čištění městských odpadních stala jednou z povinných aglomerací nad 2 tis. obyvatel, které do konce roku 2010 musely zajistit odkanalizaování a legální čištění odpadních vod z domácností. S ohledem na fakt, že jsme tak zástavba hraničí s NPR Libické luhy, že jsme v ochranných pásmech přírodních minerálních a léčivých vod Poděbrady – Sadská a z důvodu minimálního převýšení, byla vybrána jako technologie podtlaková kanalizace systému AIRVAC (tj. řídící jednotky součástí šachty). I. etapa podtlakové kanalizace pro zhruba polovinu domů z cca 800 nemovitostí byla vybudována v letech 2002 – 2005, a to nákladem cca 100 mil. Kč (dotace SFŽP byla 35 mil. Kč, půjčka SFŽP 12 mil. Kč, zbytek vlastní prostředky obce). Následně až naše vedení v roce 2014 získalo dotaci na II. etapu kanalizace pro duhou polovinu zástavby ve výši cca 50 mil. Kč z OPŽP 2007 – 2013, 5 mil. Kč byla půjčka SFŽP a zbytek vlastní prostředky obce (resp. komerční investiční úvěr 22,5 mil. Kč na 15 let za úrok cca 1,1 % ročně). Akce byla dokončena v září 2015, do současnosti se napojilo na kanalizaci cca 75 % domácností. Další rozvoj kanalizace již musí řešit developeři, obec totiž nevlastní žádné vhodné pozemky pro výstavbu, ty které měla, posloužily k úhradě dodavatelského úvěru na výstavbu I. etapy kanalizace v hodnotě cca 40 mil. Kč.

Ve vaší obci probíhalo koncesní řízení na výběr provozovatele podtlakové splaškové kanalizace podle nové legislativy.. Jaké jsou vaše zkušenosti? Na co byste upozornil ty, které to teprve čeká?
Koncesní řízení byla povinnost uložená poskytovatelem dotace na II. etapu podtlakové kanalizace. Začal jsme ho připravovat od počátku roku 2015, kdy námi pověřená osoba získala potřebné údaje o provozu, ekonomice a historii kanalizace od stávajícího provozovatele společnosti VODOS Kolín. Ačkoliv nám tento provozovatel kanalizaci provozoval od roku 2005 za cenu cca 61 Kč/m3 bez DPH, my jsme na občana přenášeli cenu – stočné cca 39 Kč/m3 bez DPH, zbytek doplácela obec. Rozdíl provozovatel odůvodňoval vysokými fixními náklady na provoz kanalizace, kde podtlaková technologie vyžaduje neustálou spotřebu elektrické energie na vývěvách. Paradoxně však v koncesním řízení dle finančního modelu a finanční analýzy (nástroje povinně používané od poskytovatele dotace SFŽP) byla vypočtena hodnota cca 40 Kč/m3 bez DPH. Podmínky koncesního řízení včetně předpokládané výše stočného odsouhlasil i poskytovatel dotace SFŽP, protože to bylo podloženo údaji provozovatele.

Po otevření koncesního řízení v říjnu 2015 jsme tedy očekávali snížení nákladů na provoz a vyrovnání tak kalkulované – nákladové ceny se stanoveným stočným pro občana kolem 40 Kč/m3 bez DPH. Jaké však bylo překvapení, když 2 uchazeči (více nabídek podáno nebylo) měli mezi sebou rozdíl 30 Kč/m3. VODOS Kolín nabídl cenu 63 Kč/m3 bez DPH a druhý uchazeč VaK Zápy cenu 33 Kčm3 bez DPH. Logicky jsem si vybrali VaK Zápy, jelikož byl níže oproti předkládané ceně o 17 %, což bráno optikou pro vícepráce do 25 % by měly být i „méněpráce“ bez podezření na mimořádně nízkou cenu také do 25 %. Ovšem VODOS Kolín si podal stížnost k Úřadu pro hospodářkou soutěž, že má zadavatel – obec přezkoumat cenu VaK Zápy jako mimořádně nízkou s odůvodněním, že není relevantní předpokládaná cena, ale to, že mezi dvěma nabídkami je tak velký rozdíl. Tento přístup je zcela nelogický, protože tím zakázku posunuje jeden z uchazečů do roviny, která je mimo vliv zadavatele, který však stále odpovídá za řádné plnění veřejné – koncesní zakázky a využívání veřejných prostředků. Nicméně nyní probíhá druhé – opakované kolo hodnocení, uvidíme, jaký bude výsledek, očekáváme ho do konce října 2016.

Mezitím se od 1. 9. 2016 musela dle podmínek dotace stát obec samoprovozovatelem kanalizace, protože nebylo možné novou infrastrukturu dát do provozu stávajícímu provozovateli VODOS Kolín, jelikož je dotovaná a musí tak být provoz vysoutěžená, aby stávající provozovatel neměl konkurenční výhodu a nedovolenou veřejnou podporu. Takže proces výběru koncesionáře – provozovatele je dlouhý, výsledek nejistý a sebedůkladnější příprava Vás nezachrání, když si jeden z uchazečů postaví hlavu a ÚOHS Vás jako zadavatele posune do role diváka, i když se snažíte dělat vše co nejlépe v zájmu občanů a úspor a efektivního vynakládání veřejných prostředků.

Z rozpočtu obce již řadu let doplácíte náklady na provoz kanalizace nad rámec vybraného stočného.. Jaké jsou důvody? Kolik by byla výše stočného, kdyby obec nedoplácela?
Náklady obec doplácí v podstatě od počátku spuštění kanalizace do provozu, tj. v roce 2005, protože smlouva říkala, že provozovatel VODOS Kolín kalkuluje náklady, které oznámí obci a ta rozhodne o výši stočného a pokud zastupitelstvem obce nebude stočné postačovat ke krytí nákladů, měla obec povinnost tyto náklad doplatit. V prvních letech byl rozdíl minimální, ale postupem času se zjistilo, že jsou náklady na provoz ze strany provozovatele navyšovány a bohužel se nedařilo, ač jsme se v posledních 5 letech snažili tlačit na provozovatele, aby náklady snižoval, resp. aby zvyšoval efektivitu provozu za stejné prostředky. Bohužel to se nedělo. Když jsem v listopadu 2010 přebíral obec jako nový starosta, tak na nezaplacených doplatcích obce vůči provozovateli kanalizace přesahovaly 3 mil. Kč. Tyto dluhy se nám podařilo v horizontu 4 let splatit a ještě průběžně platit příslušný doplatek v daném kalendářním roce. Pokud by obec nedoplácela na provoz kanalizace, tak by stočné bylo cca 60 Kč/m3 bez DPH, ale obec stanovila, že bude stočné cca 39 Kč/m3 bez DPH, tj. obec doplácela cca 21 Kč/m3 bez DPH. Důvodem bylo stanovit sociálně a ekonomicky únosné stočné, které se uplatňuje i v okolních obcích, protože občané ceny srovnávají a chtějí obdobné podmínky jako mají sousedé. Od koncesního řízení tedy očekáváme stanovení max. ceny a co je nad ní, tak je rizikem provozování ze strany vybraného uchazeče. A cena stočného by neměla pro občana přesáhnout cca 45 Kč/m3 bez DPH v příštích 5 letech. Nelze připustit, aby občané platili enormně vysoké stočné, které není sociálně neúnosné, když je ověřeno v praxi a v okolí, kolik platí stočné v jiných obcích.

Uvažovali jste nad tím, že byste provozovali kanalizaci samostatně? Ušetřila by tím obec? Jaké negativa vidíte?
Původně jsme neuvažovali o samostatném provozování z důvodu nezkušeností a neznámých rizik a nejistot, jak se to má správně provozovat. Ale v současnosti obec Velký Osek od 1. 9. 2016 samostatnými provozovateli, důvody viz výše, abychom splnili podmínky dotace. Jestli tím obec ušetří se odhalí až po několika měsících provozu, resp. na přelomu října a listopadu očekáváme závěrečnou fázi koncesního řízení a zastupitelstvo tak bude moci rozhodnout, jakou cestou obec půjde, už budou podklady ze samostatného provozování. Jednoznačně však víme, že provozování za nabídnutou cenu 63 Kč/m3 bez DPH je pro obec neakceptovatelné.

V některých médiích se objevují informace o tom, že zisk provozních společností je vysoký. V případě VODOS Kolín se jedná o výši do 7%. Považujete tento zisk za adekvátní vzhledem k službám, které komerční provozovatelé poskytují?
Zisk se v oboru vodohospodářství pohybuje od 3 do 15-17 %, takže 7 % nám přijde jako přiměřený zisk na zajištění činnosti vlastní provozovatelské společnosti, resp. na naplnění principu, že podnikání je soustavná činnost za účelem zisku. Pouze obce nekalkulují klasický zisk, jakožto veřejnoprávní prospěšné korporace.

Co plánujete do budoucna? Zaznamenala jsem dotazník ke zjištění zájmu o nové přípojky na vodovod..
Plánujeme výstavbu vodovodu viz výše. Ano, vyplněné dotazníky od občanů nám odhalily, že cca 60 % obyvatel (vyjma škola, školky) by mohlo nový vodovod využívat, musíme tedy sestavit žádost o dotaci a doufat že s ní uspějeme u SFŽP. Mezitím provedeme výběr zhotovitele a technického dozoru a dodavatele investičního úvěru, jelikož z vlastních prostředků není obec schopna zcela svou spoluúčast k dotaci dofinancovat.

Jaké jsou důvody realizace projektu? Je jím například hrozba sucha?
K přípravě a realizaci nového vodovodu nás vede nejistota ohledně stávajícího zdroje vody, zastaralá vodovodní síť a věžový vodojem, který zásobuje cca 600 obyvatel + 400 dětí ve škole a školce, dále hrozba sucha a nekvalitní voda ve studních v obci a poptávka obyvatel po kvalitní pitné vodě…

Jak bude tento projekt financován? Jaké jsou obecně Vaše zkušenosti s dotacemi?
Realizace projektu nového vodovodu v nákladu cca 60 – 80 mil. Kč bez DPH (záleží na výsledku výběrového řízení na zhotovitele) by měl být financován až z 60 % dotací od SFŽP, dále snad půjčka SFŽP cca 10 % a zbytek obec musí doplatit z vlastních zdrojů nebo komerčního úvěru, tj. cca kolem 25 mil. Kč. Zkušenosti s dotacemi máme z posledních 5 let velmi bohaté, ale pořád se máme co učit, protože přišlo nové programovací dotační období EU 2014 – 2020, které má zase nové podmínky a je potřeba se s nimi seznámit a vyhovět, pokud chcete získat dotaci. Obecně mohu říci, že bez dotací by se řada projektů v naší obci nepodařilo zrealizovat v tak krátkém časovém období let 2012 – 2015, kvitujeme je pozitivně, jen nás trápí různé výklady, co je pro dotaci uznatelný náklad, např. od poskytovatele dotace máme pozitivní odezvu a auditní orgán Ministerstva financí nám tvrdí, že to nebyl způsobilý náklad a dotace byla zčásti poskytnuta neoprávněně. Zde by měl být jen jeden rozhodce a kontrolor, jinak hrozí neustálé spory a nemalé vícenáklady na úkor rozpočtů obcí.

———–

Obec Velký Osek se nachází v okrese Kolín (kraj Středočeský, asi 9 km severně od Kolína) má cca 2 500 obyvatel. V obci převažuje individuální bydlení v rodinných domech se zahradami (cca 80 % bydlení). Turistický potenciál obce se v obci a jejím okolí postupně rozvíjí díky síti značených cyklotras, asfaltových cyklostezek a přírodním krásám Národní přírodní rezervace Libický luh (největší lužní les v ČR). Obec má výbornou dopravní dostupnost jak po silnici – dálnice D11 je cca 1 km od obce s přivaděčem po silnici II/125 vedoucí středem obce (ulice Revoluční¨), tak po železnici, kdy železniční stanice je nedaleko silnice II/125.

Cena vody v obci Velký Osek od 1.1.2016
– Cena vodného 29,52 Kč/m3 (bez DPH), 33,95 Kč/m3 (s DPH)
– Cena stočného 38,88 Kč/m3 (bez DPH), 44,71 Kč/m3 (s DPH)
– Cena celkem 68,40 Kč/m3 (bez DPH), 78,66 Kč celkem za m3 (s DPH)


Zdroj: redakce

Zdroj: redakce

Doporučujeme