Je to pro vodohospodářskou činnost naprosto samozřejmé – a to nejen pro to, že legislativa Evropské unie je při hodnocení činností, které ovlivňují životní prostředí stále přísnější. Z pohledu charakteru vodních toků navíc Česká republika patří v rámci EU mezi zvlášť sledované, tzv. citlivé oblasti a uplatňují se tak přísnější limity pro čištění odpadních vod. Kromě nás se to v EU týká jedině Slovenska, Rakouska, Lucemburska a severských států.
Dodávka kvalitní pitné vody domácnostem i firmám je jedním z hlavních úkolů společnosti, což předurčuje její vztah k životnímu prostředí. Zdravé vodní toky a zdravé ovzduší jsou základní podmínkou toho, aby lidé dostávali kvalitní pitnou vodu za ekonomicky přijatelných podmínek. S tím souvisí potřeba navracet do koloběhu vody v přírodě co nejčistší vodu prostřednictvím kanalizační sítě a čistíren odpadních vod.
Voda má limity
Legislativa České republikyv oblasti čištění odpadních vod je i dle nejnovějších zpráv oborového regulátora (Ministerstvo zemědělství) přísnější u emisních limitů než jsou základní požadavky EU. Přísnější jsou například limity NL, CHSK i BSK pro čistírny nad 100 000 ekvivalentních obyvatel, rozdílné standardy jsou uplatňovány v kategorii čistíren do 2 000 obyvatel, striktně je stanoven limit pro fosfor a amoniakální dusík v kategorii 2 000 – 10 000 ekvivalentních obyvatel, povinně se odebírá a analyzuje víc vzorků. Veolia Voda se s tím však úspěšně vyrovnává.
Při úpravě vody na pitnou se již dávno nevyužívá jen koagulace a filtrace. Jednostupňové úpravny vody se postupně doplňují dalším ochranným stupněm, takže si poradí i se sezónním výskytem zákalu, sinic či jinou příměsí v surové vodě. Technický ředitel společnosti Veolia Voda Ondřej Beneš uvádí jako příklad těchto řešení například aplikaci mikro či ultrafiltrace, případně flotace. Posledně jmenovaná technologie je mimo skupinu Veolia nasazena např. na úpravně vody Mostiště a v rámci působnosti skupiny Veolia se připravuje využití v Libereckém kraji či na Želivce. Zde je k dispozici vlastní patentované řešení vysokorychlostní flotace pro úpravny pitné vody SpidfloTM . Flotace je zajímavým řešením i při odvodňování kalů (např. nedávno nasazena na úpravně vody Souš). Z pohledu legislativy se pitná voda, dodávaná v České republice, řadí mezi evropskou špičku.
V oblasti čištění odpadních vod zdůrazňuje Ondřej Beneš výhody nosičových biofiltrů – toto řešení ve společnosti Veolia se nazývá BIOSTYRTM a před rokem bylo spuštěno v Hradci Králové pro zajištění požadavků na odstraňování dusíku (postdenitrifikace). Část vyčištěné odpadní vody z odtokového žlabu po dosazovacích nádržích prochází přes postdenitrifikační filtr s expandovaným ložem a s dávkováním externího substrátu. Provozovatel tak může efektivně optimalizovat množství dávkovaného substrátu a nosič s biofiltrem úspěšně odstraňuje i zbytkové nerozpuštěné látky.
Úsporná řešení
Jedním z nejsledovanějších parametrů v Evropě a v řadě dalších zemí jsou emise oxidu uhličitého, respektive dalších tzv. skleníkových plynů, které mají negativní vliv na globální oteplování. Proto je důležité hodnotit činnost společnosti z hlediska snižování přímých i nepřímých (např. ve formě emisí spojených s odebranou elektrickou energtií) emisí skleníkových plynůa moderním nástrojem k tomu je zmapování tzv. uhlíkové stopy či analýza LCA. Klíčovým řešením v této oblasti je právě snižování spotřeby energií neboť spotřeba elektrické energie má na celkové uhlíkové stopě společnosti Veolia Voda více než 50 % podíl.
Generální ředitel Veolia Eau pro Evropu Philippe Guitard je přesvědčen o tom, že vývoj v oblasti čistíren odpadních vod v blízké budoucnosti dospěje k biorafinačním jednotkám, které budou nejen zpracovávat odpadní vody tak, jak to dělají v současnosti, ale navíc budou produkovat bioplyn a elektřinu. Podle Guitarda již začala tichá průmyslová revoluce, v níž ten, kdo nebude uplatňovat pouze ekologická a úsporná řešení, je předem odsouzen k neúspěchu.
Energetická náročnost provozu vodohospodářské infrastruktury má velké rezervy. Po provedeném benchmarkingu (srovnání s nejlepšími) spotřeby a výroby elektrické energie v jednotlivých objektech se pak pozornost věnuje technologiím, které nedosahují požadované výkonnosti. Vnitřní expertní tým zpracuje adresné audity a zjištění převádí do podoby technických doporučení, za jejichž realizaci jsou odpovědné jednotlivé společnosti Veolia Voda.
Mezi příklady takových optimalizací je možné uvést např. opatření při redukci ztrát vody ve vodovodním potrubí, kde se daří stále snižovat objem ztrát a tím snižovat spotřebu elektrické energie pro výrobu a distribuci pitné vody. V letech 2009 – 2010 se tak snížil objem nefakturované vody (ztráty v sítích) o 4 %. Jako další příklad lze uvést on-line řízení provozu dmychadel na Ústřední čistírně odpadních vod v Praze, které umožňuje snižovat spotřebu celé čistírny za určitých podmínek až o 5 %.
Ve výrobě elektrické energie se skupina Veolia Voda soustřeďuje na zvyšování energetické soběstačnosti – příkladem může být opět čistírna v Praze, jejíž energetická soběstačnost dosáhla v posledním čtvrtletí roku 2010 úrovně 79 %.
Velmi zajímavé jsou technologie pro zvýšení produkce bioplynu na čistírnách odpadních vod (BiothelysTM a ExcelysTM) nebo flotační technologie SpidflowTM pro úpravu pitné vody, které výrazně zvyšují energetickou efektivitu provozovaného zařízení. V České republice zajišťuje dodávku těchto technologií pro města i průmyslové partnery společnost VWS Memsep z technologické divize Veolia Water Solutions & Technologies.
Po boomu v oblasti výroby elektrické energie z tzv. obnovitelných zdrojů nastalo od roku 2010 výrazné omezení v oblasti podpory nových zdrojů OZE. Proto se nyní skupina Veolia soustředila na optimalizaci a doplnění stávajících výrobních kapacit a průběžně vyhodnocuje výhodnost režimů prodeje a vlastní spotřeby. Ránou do vazu ovšem může být připravená novela energetického zákona a novela zákona o podpoře výroby z obnovitelných zdrojů, které po svém schválení budou umožňovat řízené odstavování i tak stabilních zdrojů tzv. zelené energie, jako jsou kogenerační jednotky nebo malé vodní elektrárny.
Soběstačná čistírna
Za názorným příkladem zcela energeticky soběstačné čistírny odpadních vod se můžeme podívat do Maďarska, kde ji v Budapešti vybudovala maďarská dceřiná společnost francouzského koncernu Veolia Eau. Využívá k tomu originální způsob výroby bioplynu. Spojuje čištění odpadních vod se zpracováním odpadu a vyrábí elektrickou energii.
Stejně jako každá jiná čistírna odpadních vod produkuje i stanice na severu Budapešti čistírenské kaly. Ty se však nikam neodvážejí, ale mísí se s organickým materiálem, pocházejícím z odpadu produkovaného 1,7 milionem obyvatel maďarské metropole, budapešťskými restauracemi a zemědělsko-potravinářskými podniky. Ve dvou speciálně zkonstruovaných nádržích vzniká z této směsi kalů a odpadu koncentrát, který denně poskytuje 28 000 m3 bioplynu (z chemického hlediska metanu – CH4). Tento hořlavý plyn slouží jako palivo ve dvou výkonných kogeneračních jednotkách, které každý den vyprodukují 3 000 kWh elektrické energie a minimálně ten samé množství tepla. Problém s tříděním odpadu vyřešila společnost Veolia tak, že vyvinula a nechala si patentovat systém ECRUSOR – zařízení na drcení odpadu a současné třídění jeho organických a neorganických složek (tj. plastů, kovů, znečišťujících látek atd.).
Objem vyrobené energie tak nyní pokrývá vlastní potřeby čistírny. Investice do zařízení dosáhla výše 12 milionů €, a nyní umožňuje snížit náklady za odběr elektrické energie zhruba o 1,5 milionu € ročně. S prodejem elektřiny do sítě se nepočítá, cílem je dosáhnout maximální soběstačnosti čistírny.
Obnovitelné zdroje ve skupině Veolia Voda ČR v roce 2010:
- výroba elektřiny z bioplynu (kogenerace) – 56 295 MWh
- výroba tepla z bioplynu pro vlastní potřebu (kogenerace + spalování v kotlích na bioplyn) 103 252 MWh
- výroba elektřiny z malých vodních elektráren – 12 595 MWh
Zdroj: (jab)
Zdroj: (jab)
