Podle starosty Troubek by se konečné podoby ochrany před velkou vodou měla obec dočkat do konce tohoto roku.
"Náš projekt jsme obci předložili a oni jej neschválili. Respektujeme, že si obec dala čas na to, aby si vypracovala vlastní projekt. Čekáme nyní na to, až obec předloží variantní řešení, poté s nimi začneme opět jednat a hledat řešení tak, aby se začala protipovodňová opatření stavět," řekla dnes ČTK mluvčí povodí Moravy Veronika Hrdá.
Podle starosty Romana Brázdy v této chvíli pracují odborníci na vlastním řešení, které by bylo přijatelné pro obě strany. "Na některé věci z projektu povodí máme jiný pohled. Dohodli jsme se, že až bude na stole kompletní dokumentace v podobě studie nebo konceptu naší varianty, budeme se o tom dál bavit," řekl ČTK Brázda. "Povodí nám nabídlo spolupráci při výpočtech. Máme oslovenu projekční kancelář," podotkl starosta obce.
Doplnil, že jeho původní představa byla, že v květnu či do konce června bude mít obec již definitivně jasno. "Myslel jsem si, že to bude rychlejší, ale nejde to tak jednoduše. Doufám, že do konce roku se to vyřeší," přiznal starosta Brázda.
Povodí Moravy ve svém projektu řeší nejen ohrázování obce, ale i problematiku spodních vod. "Lidem se nelíbí, že náš projekt z jejich pohledu vypadá velmi složitě. Máme tam navrženy totiž desítky studní, ve kterých by se v případě povodní zapnula mobilní čerpadla. Studně by však v budoucnu potřebovaly údržbu," popsala mluvčí povodí.
Troubeckým se nelíbí ani návrh postavení hrází v blízkosti obce. Sami navrhují posunout hráze zhruba o kilometr blíže k řece. "Pokud bychom hráze posunuli, zmenšili bychom rozlivové území a mohli bychom tím ohrozit Rokytnici, Chropyni a dokonce i zdroj pitné vody pro Přerov," míní Hrdá.
Podle starosty Brázdy návrh Troubek naopak vychází z historických zkušeností. "Náš návrh vychází z historických zkušeností, co tu kdysi bylo. Zároveň v návrhu budou i doprovodná opatření, budeme zpracovávat studii na revitalizaci soutoku. Vzhledem k tomu, že jsme od něj vzdáleni kilometr, ovlivňuje nás i řeka Morava. Navrženy jsou tam přírodě blízká protipovodňová opatření, jako je například obnovení meandrů," doplnil Brázda.
Od ničivých záplav se podle starosty opravily především škody, které voda napáchala. Obec, kterou v roce 1997 vytopila i kanalizace, postavila novou čistírnu vod s protipovodňovými čerpadly. Vyčištěna byla také koryta a loni na podzim byla postavena za Troubkami ochranná hráz, která má být však jen dočasným řešením.
Troubky, které jsou největší obcí přerovského regionu, leží v rovinné nivě řeky Bečvy, nedaleko soutoku řeky Bečvy a Moravy. Při povodních doplácejí zdejší obyvatelé především na to, že obec leží tři metry pod úrovní řeky. Ohrožují je zároveň i spodní vody. Při katastrofálních záplavách v roce 1997 voda připravila o život devět obyvatel a srovnala se zemí více než polovinu domů. Škody se vyšplhaly na stovky milionů. Loni v květnu voda opět zatopila většinu Troubek a část jejich obyvatel museli záchranáři dokonce evakuovat.
Foto: Wikipedie, Ladislav Svoboda, licence GNU
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
