Stát možná na Odře zahájí přípravu první části vodního kanálu

Přípravy první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe možná brzy začnou. Ministerstvo dopravy navrhuje zahájit přípravu úseku na Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi, který by měl vyjít na zhruba 15 miliard korun. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy, který má ČTK k dispozici. Dnes návrh projedná vláda, zabývat se bude i zkoumáním vlivu kanálu na okolí.

5 min. čtení

Stát se při analýze projektu prioritně zaměřuje na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030.

Úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat až k polským hranicím. Zde by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Koźle. Stavba by měla na české straně zahrnovat rekonstrukci sedmi silničních a jednoho železničního mostu, dále dvou plavebních komor a vybudování přístavu ve Svinově. Podle ministerského dokumentu by pro co nejefektivnější využití vodní cesty měla být hloubka pět metrů a šířka plavební dráhy okolo 40 metrů.

Stavba úseku ze Svinova k polským hranicím podle odhadů vyje na 15 miliard korun, dalších 29 miliard pak bude stát polská část koridoru do Koźle. Obě země o projektu a vlastním postupu průběžně jednají

Podle ministerstva by zesplavnění Odry usnadnilo přístup regionálního průmyslu na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím.

Vláda by se měla věnovat i hodnocením vlivů celého koridoru na okolní životní prostředí, což žádali senátoři, starostové i ekologové, a dále i vyhodnocením realizovatelnosti celého projektu.

Úsek z Ostravy do Polska by se v případě schválení tak stal první části zvažovaného vodního koridoru, který podle původních předpokladů měl spojit Odru s Dunajem a Labem. Podle studie proveditelnosti měl celý projekt vyjít na téměř 586 miliard korun. Ministerstvo však vloni rozhodlo, že další analýzy zaměří na propojení Odry s Dunají, které vycházelo ze studie jako ekonomicky nejefektivnější. Naopak napojení labské části za více než 300 miliard korun vyhodnotilo jako nevýhodné a technicky nejnáročnější. Stát si zatím pro labskou část ponechal územní rezervy pro případ změnu rozhodnutí v budoucnu.

Projekt, který dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.

Foto: Wikipedia, Plavba a vodní cesty o.p.s., licence


Zdroj: ČTK

Zdroj: ČTK

Doporučujeme