Chystaná novela takzvaného rozpočtového určení daní prý vyvolala mezi starosty "obrovskou euforii" a "poprask".
Podle starostů jsou některé investice tak nákladné, že bez dotací je jednoduše uskutečnit nelze. Platí to především o čističkách a kanalizacích. "Po sto tisících ročně na kanalizaci nenašetříte," řekl starosta Heršpic na Vyškovsku Jiří Ziegler (ČSSD).
Heršpice mají asi 700 obyvatel a příjmy kolem šesti milionů korun ročně. Změna, jak ji navrhlo ministerstvo financí, by vesnici přinesla ročně navíc zhruba milion. Přitom náklady na stavbu kanalizace a čističky mohou u malé obce podle Zieglera dosáhnout třeba 50 milionů korun. Že si ně ni vesnice našetří, je podle něj utopie.
V případě Vyškova s asi 22.000 obyvateli by změna, jak ji navrhuje ministerstvo financí, znamenala asi 18 milionů korun navíc. "To jsou ty plusy. Záleží však i na minusech, jestli nám vláda neřekne, že nebudeme dostávat peníze na to a na to. To by se mělo doladit," uvedl místostarosta Vyškova Roman Celý (KDU-ČSL).
Jediným městem, které by na jihu Moravy tratilo, je Brno. Postupně by přišlo o 900 milionů korun ze svého zhruba jedenáctimiliardového rozpočtu. Změnu odmítli zastupitelé, například šéf klubu ODS Libor Šťástka otevřeně mluvil o krádeži. Primátor Roman Onderka (ČSSD) zdůraznil, že město dotuje divadla, hromadnou dopravu, sportoviště i další provozy, které využívají nejen obyvatelé Brna. Například odpad prý v Brně produkují i desítky tisíc studentů a dalších lidí, kteří ve městě nemají trvalé bydliště.
Podle starosty Kobylnic na Brněnsku Lubomíra Šmíra (TOP 09) však stejný problém mají i na vesnicích; desítky obyvatel Kobylnic prý mají trvalé bydliště v Brně a přehlašovat se nechystají. Starosta to prý chápe. "Řekli mi, že v Brně mají přihlášeno sídlo podnikání a nebudou se přehlašovat, protože jakákoli změna v evidenci jejich podnikatelské činnosti by mohla zapříčinit návštěvu kontrolorů finančního úřadu," popsal starosta. Podle něj tak neplatí ani častý argument velkých měst, že jsou "motorem regionu".
Dnešní propočet daňových příjmů je nejméně příznivý k městům a obcím od 2000 do 5000 obyvatel – dostávají 6800 korun na obyvatele. V případě nejmenších obcí je to 9100 korun, u největších měst 17.900 korun. Návrh novely počítá pro většinu měst a obcí se 9200 korunami, pro největší města se 14.700 korunami. Někteří odpůrci novely chtějí, aby stát sice přidal menším sídlům, ale největším městům příjmy neškrtal. Podle Zieglera je chyba minimálně v komunikaci. "Pokud někdo dělá nějaký návrh, asi by měl volit jiný způsob vysvětlování, než poštvat starosty obcí proti starostům měst," dodal.
Foto: Wikipedie, Che, licence GNU
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
