Data z prachového analyzátoru, kterým je kosmický aparát vybaven, ukázala, že krystaly pocházejí z měsíčních trhlin, které jsou známy jako "tygří škrábance". Ve větší vzdálenosti od Enceladu jsou krystaly poměrně malé a většinou na obsah soli chudé. Blíže povrchu je ale jejich velikost větší a jsou rovněž bohaté na sodík a draslík.
Tato slaná zrna mají složení podobné "oceánu". Rovněž podle vědců naznačují, že pokud ne vže, tak alespoň většina vyvrženého ledu a vodní páry je výsledkem odpařování slané vody.
"V současné době neexistuje žádný přijatelný způsob vzniku trvalých výronů krystalů bohatých na sůl z pevného ledu v 'tygřích škrábancích' než ze slané vody pod ledovým povrchem Enceladu," prohlásil Frank Postberg z univerzity v německém Heidelbergu, který je vědeckým členem týmu Cassini.
Jakmile voda zmrzne, sůl je vytlačena a zůstává jen čistý led. Pokud plyny v gejzíru pocházejí z ledu, měly by obsahovat stopy solí.
Sondu Cassini, která je určena ke zkoumání Saturnu, vypustila NASA v roce 1997, k šesté planetě sluneční soustavy dorazila o sedm let později. Na její palubě jsou mimo jiné zařízení pro výzkum gravitačního pole Saturnu a okolních měsíců a přístroje ke studiu vlastností plazmatu.
Foto: Výtrysky vody nad Enceladem, Wikipedie,NASA/JPL/Space Science Institute, licence
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
