Vy sám jste vodohospodářský odborník. Kde všude jste působil?
Začínal jsem v devadesátém roce v Severomoravských vodovodech a kanalizacích (SmVaK) v Ostravě na Podnikovém ředitelství, později jsem přešel na stavební závod. Tenkrát pod SmVak patřil i Olomouc nebo Vsetín. Řadu let jsem působil také v Povodí Odry ve Frýdku, a potom Ostravě. Ve vodárenství jsem strávil celkem téměř třicet let.
Jak na tato léta dneska vzpomínáte?
Dobře, mám tam spoustu kamarádů, přátel. Na začátku léta probíhaly v Ostravě Přehradní dny, na které pravidelně jezdím. Dodnes jsem členem Přehradního výboru České republiky. Na vodárenství nedám dopustit.
Dnes jste tzv. na druhé straně. Jako ředitel Letiště Ostrava jste zákazník SmVaKu. Jaké to je?
Nemám problém. Cokoli potřebujeme, to je zařízeno.
Jak máte řešeno vodohospodářství v rámci areálu letiště?
Tento areál postupně převzal Moravskoslezský kraj od České správy letišť a armády a bohužel podle toho ty sítě také vypadaly. Kraj to převzal před deseti lety a od té doby to všechno spravujeme. Vodovodní řad tady máme starý padesát let, ten se musí postupně předělat celý. V areálu letiště navíc působí řada dalších firem, kterým letiště vodu dále distribuuje.
To je poměrně dost netypické.
Ano, ale já se nedivím tomu, že vodárny nechtějí převzít do správy padesát let starý řad a přípojky. Ztráty vody by jim výrazně stouply a tím i celkové provozní náklady. V okamžiku, kdy se to celé zrekonstruuje, tak budeme jednat s SmVaKem, aby provoz převzal.
Jak je řešena kanalizace?
Čistírna odpadních vod byla zmodernizována a předána k provozu SmVaKu před šesti lety. Rekonstrukci financoval náš vlastník, Moravskoslezský kraj. Co se týká staré kanalizace. Jedna věc je, jak vypadaly sítě dřív, když nebyly k dispozici moderní materiály. A další věc je, co se s tím stalo, když to obsluhovala armáda. To bylo upřímně ještě horší. Sítě stavěli vojáci základní služby. Motivace nebyla žádná. Buďte ráda, že jste tu dobu nezažila, ale zase na druhou stranu to byla dobrá zkušenost.
Letiště mají specifické odkanalizování dešťových vod díky možným únikům ropných látek. Jak je to řešeno ve vašem případě?
V areálu máme letecký provoz, opravny, letecké školy, takže k únikům ropných látek zde opravdu může docházet. Dešťová kanalizace je bohužel také historická a někdy máme, pokud dojde k úniku, problém dohledat dostupné plány. Kanalizace je ale dobře jištěná, aby se kontaminovaná voda nedostala do recipientů. K vypouštění dešťových vod z přistávací dráhy, manipulačních a odstavných ploch dochází přes odlučovače ropných látek, které pravidelně monitorujeme. Odběry vzorků prokazují, že nedochází k žádným únikům závadných látek do vodních toků.
Co plánujete do budoucna?
Chceme sítě postupně modernizovat, pokud budou finance. Ale není to pro nás priorita. Tou jsou samozřejmě ranveje a pojízdné dráhy.
———–
Letiště Leoše Janáčka Ostrava je veřejné mezinárodní letiště ležící 20 kilometrů od Frýdku-Místku a 23 km od Ostravy. Rozlohou druhé největší letiště v Česku prošlo modernizací, v rámci které byla vybudována nová odletová hala. Od dubna 2015 byla na letiště zprovozněna železniční přípojka. Letiště Leoše Janáčka se tak stalo prvním mezinárodním letištěm v ČR přístupné vlakovou dopravou.
Zdroj: redakce
Zdroj: redakce
