S čištěním rybníku v areálu Gliňoč v Bohumíně opět pomohou speciální bakterie

V přírodním areálu Gliňoč v Bohumíně na Karvinsku se začal čistit další rybník. Město místo bagrování bahna znovu zvolilo alternativní metodu a při čištění využívá speciální bakterie, které rozkládají mrtvou organickou hmotu. Metodu v boji se zabahněnými rybníky používá již třetím rokem a kvalitu vody se daří výrazně zlepšovat, řekla ČTK mluvčí radnice Jana Končítková.

6 min. čtení

V posledních dvou letech město s pomocí bakterií nechalo čistit rybník, kterému tamní obyvatelé podle jeho tvaru přezdívají "nudle", letos se pustilo do zlepšení podmínek v dalším z gliňočských rybníků, takzvaném kulaťáku. U prvního rybníku se městu metoda výrazně osvědčila, po čištění se kvalita vody trojnásobně zlepšila a ze dna rybníku ubylo asi 40 centimetrů bahna. Nyní ji tak využívá i u dalšího.

"V pravidelných intervalech vsypáváme pomocí dávkovací rakety doporučené dávky bakterií do různých částí vodní plochy,“
uvedl Rostislav Palán z odboru životního prostředí bohumínské radnice. Využití bakteriálního prášku doporučila radnici místní organizace Českého rybářského svazu Bohumín s odkazem na dobré výsledky v jiných lokalitách České republiky i Slovenska. "Speciální bakterie mají schopnost odbahnit vodní plochu biologickou cestou. Zároveň čistí vodu a zlepšují její kyslíkové vlastnosti. Využívají se například v horských oblastech při čištění ples či v různých rybochovných zařízeních,“ řekl Palán.

Doplnil, že metodu se odborníkům v Bohumíně ještě podařilo vylepšit. "Zpočátku aplikujeme do rybníka vysoké dávky bakterií, následně množství snižujeme. U předchozího projektu jsme zjistili, že ruční vsypávání jednotlivých dávek u břehu není příliš efektivní. Proto prášek umisťujeme do dávkovací rakety, která se používá na přikrmování ryb. Tu pak nahodíme na vytipovaná místa. Nádobka se při nárazu na vodní hladinu otevře, a materiál se tak dostane i na nepřístupná místa,“
uvedl Palán.

U prvního rybníku město během dvou let použilo téměř 60 kilogramů přípravku. U dalšího z čištěných rybníků půjde podle odhadů o stejné množství, také tam se počítá s dvouletou očistou. Objem materiálu potřebný na jednu sezonu vyjde zhruba na 40.000 korun. "Jedná se o zlomek ceny, kterou bychom zaplatili za vybagrování dna rybníku. Navíc v přírodním areálu Gliňoč je tento stavební postup prakticky nemožný, zdevastoval by místní faunu i flóru," uvedl Palán.

Přírodní areál Gliňoč v městské části Skřečoň je součástí územního systému ekologické stability a město do jeho revitalizace investovalo v posledních letech dva miliony korun. V lokalitě se díky vybudování soustavy průtočných tůněk zadržuje voda, což je pro krajinu a její faunu přínosné. Gliňočské rybníky jsou ale v zalesněné lokalitě a spadané listí se tak mění v tlející bahno.

Foto: mesto-bohumin.cz

Zdroj: ČTK

Doporučujeme