Rozdíl v prospěšných látkách ve vodě má dopad na zdraví populace

Minulý týden si moderátorka Tereza Šnajdr Stýblovová pozvala do Poradny Českého rozhlasu Dvojka Františka Kožíška ze Státního zdravotního ústavu v Praze. Mimo jiné se diskuze stočila také na srovnání kohutkové a balené vody a obsah přírodních minerálních látek. Pojďme se podívat, co v průběhu pořadu zaznělo.

79 min. čtení

“Bylo by ideální, kdyby se obsah přírodních minerálních látek v kouhoutkové vodě blížil optimu, který víme, že podporuje zdraví. Potom bude voda nejenom nezávadná, ale i řekněme zdraví prospěšná,“ uvedl František Kožíšek.

U části široké veřejnosti panuje představa, že přírodní minerální látky jsou tělu dodávány dostatečně ve formě stravy či potravinových doplňků. Vždy tomu tak ale není.

“Víme, že u hořčíku většina populace nemá příjem, který by měla mít, díky tomu, že strava je víc a víc rafinovaná. Ale i když máme dostatečný příjem ze stravy, tak se prokázalo, že v pitné vodě musí být rozpuštěné některé látky, protože jinak pitím vody podporujeme vyšší vylučování pozitivních látek, esenciálních látek z těla a potom nastávají různé problémy spojené s jejich nedostatkem,“ doplňuje doktor Kožíšek.

Existuje spousta studií realizovaných ve vyspělých zemích s dostatkem bohaté stravy, například ve Švédsku, které dokazují, že rozdíl v prospěšných látkách ve vodě má dopad na zdraví populace.

Máme ale jistotu, že v kohoutkové vodě jsou přítomny jen zdraví prospěšné látky? Kontrola probíhá jak při výrobě, tak na konci sítě u spotřebitele. Její četnost se odvíjí od počtu obyvatel v lokalitě. “Když je víska malá, tak tam udělají jeden krácený rozbor ročně, jeden kompletní jednou za dva roky, plus nějaký ten provozní. Pokud se jedná o Prahu, tak dělají denně desítky až stovky rozborů na různých místech," vysvětlil František Kožíšek. Kontrola ze strany provozovatele je tedy poměrně četná. Pokud se vyskytne podezření na znečištění, proběhne kontrola také ze strany hygienické služby.

Jak se kontroluje balená voda? Podle doktora Kožíška výrobce dělá zkrácené provozní rozbory každý den a jednou za čas úplný rozbor vyrobené vody. Nezávislá kontrola běží ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce pouze na základě stížnosti. V příslušné vyhlášce se praví, že balená voda má být skladována v chladu a temnu, což při distribuci – například na rampě, kde svítí slunce, splněno není. V těchto případech pak může nastat podle doktora Kožíška vyšší mikrobiální oživení.


Přikládáme kompletní přepis pořadu:

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
O kvalitě pitné vody, konkrétně o té, kterou si můžeme doma natočit z kohoutků, a nebo o té, kterou si můžeme koupit jako balenou vodu, si dnes budeme povídat s panem doktorem Františkem Kožíškem ze Státního zdravotního ústavu v Praze. Dobrý den.

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Dobrý den.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Přiznejte se, prosím, na začátek, jakou vodu pijete nejraději vy?

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Já piju nejraději vodu z vlastní studny.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Máte studnu?

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Protože mi chutná, mám studnu na chatě a tam nebydlím ale, já si tu vodu vozím i domů zase kousek za Prahu na jiné místo, takže tam voda, byť se ji nebojím, je nezávadná, tak mi tak nechutná. A tady v práci v Praze, tady piju tu kohoutkovou. Přiznám se, že na tom místě, kde jsem v Praze, tak tam taky není úplně ideální chuťově, takže si radši z ní vařím čaj.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Když jste procházel tady naši rozhlasovou budovou, tak jste určitě zaznamenal, že tu máme hodně balené vody v těch velkých nádržích řekněme. Dal byste si, no, vy jste si natočil tu vodu nebo máte kohoutkovou vodu?

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Tam paní, vaše kolegyně, natočila z točila z toho barelu.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Z barelu, a té se také neobáváte, chuťově vám připadá dobrá?

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Chuťově je dobrá, ano. Vím, že občas tam může být problém, protože když ta voda tam stojí dlouho a když je tam teplo, světlo, tak se tam může leccos pomnožit, což pak dělá buď nějaké chuťové problémy, ale tady jsem nic nepozoroval, anebo občas dochází k takovému hezkému jevu, že ta voda zezelená, protože tam jsou nějaký spory řas, ony tam pak narostou, když tam světlo jakoby na tom, na tom obalu vevnitř, pak to vypadá moc hezky, taková zelená voda.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Tak možná hezký vjem, ale asi to nebude dobrý chuťový zážitek.

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Ne, to pak už nikdo nepije.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Já musím říct, že my tu vodu máme čerstvou, já vidím často našeho kolegu, jak tady právě tu vodu vyměňuje.

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
To je důležitý u těhle těch způsobů distribuce, aby se ta voda rychle otáčela.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Pojďme si vlastně popsat, co to je kvalitní pitná voda z kohoutku nebo balená?

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
No, možná to je společný vlastně pro obě ty vody. Začnu tou kohoutkovou, tak je to voda, která je zdravotně nezávadná, je to voda, u které spotřebitelé oceňují estetické kvality, čili jak vypadá, chutná, nepáchne a tak dál. A za třetí, co je podle mě neméně důležité, že v ní má spotřebitel důvěru, protože voda může bejt nezávadná, může bejt velice chutná, ale pokud spotřebiteli v hlavě hlodá nějaká pochybnost, že tam jsou nějaké cizí látky a tohle a támhle to, tak je to taky špatně, jo. Čili je důležitý, aby ten spotřebitel jakoby měl v toho dodavatele důvěru a věděl, že ta voda je taková, jaká má být. A já bych ještě udělal jeden aspekt, a totiž, když teďko mluvíme o pitné vodě, tak by bylo ideální, kdyby obsah přírodních minerálních látek se blížil nějakému optimu, který víme, že podporuje zdraví. Čili ta voda bude potom nejenom nezávadná, ale i řekněme zdraví prospěšná.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
To znamená, že ta voda kromě sebe samé obsahuje ještě něco dalšího.

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Přírodně a přirozeně a nutně, protože když si uděláte vodu destilovanou, tak za prvý nebude moc dobrá, protože ty látky rozpuštěný tam dělají tu příjemnou chuť tý vody. A za druhé takovou vodu ani dlouhodobě většina lidí pít nemůže bez následků na zdraví, myslím vodu bez minerálů, jo, čili ony jsou tam potřeba pro to, aby vám vůbec ta voda neškodila.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
To jste mně právě nahodil otázku, kterou jsem původně ani nechtěla položit, na tu destilovanou vodu, o té oprav du se hovoří, že je vlastně zdraví škodlivá. V jakém smyslu, když nepřijmeme tyto látky, tak je můžeme získat nějakým jiným způsobem?

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
No, obvykle je představa, že ve stravě máme těch látek dostatek, ale jednak to není pravda. Třeba víme, že u hořčíku jakoby většina populace nemá ten příjem, který by měla mít, díky tomu, že ta strava je dneska víc a víc rafinovaná a není tam toho tolik. Ale potom, i když máme tou stravou dostatečný příjem, tak se prokázalo, že v té pitné vodě musí být rozpuštěné látky některé, protože jinak ta voda, pití té vody podporuje vyšší vylučování těch pozitivních látek, esenciálních látek z těla a potom nastávají různé problémy spojené s nedostatkem těch látek, a to říkám je na to spousta studií ve světě vyspělém, kde lidi mají stravy dost a bohaté stravy, Švédsko a tak dále, a přesto se ukazuje, že rozdíl v těch prvcích prospěšných ve vodě hraje zdravotní rozdíl té populace.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Měl by tam být tedy hořčík, to už jste naznačil. Dočetla jsem se, že i vápník, jaké je další?

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Vápník, hořčík, potom hydrouhličitany a potom ty ostatní prvky, já nevím třeba sírany, chloridy, sodík helium, tak tam víme, že ze stravy toho máme sice dost, ale víme zase, že tyto látky v té vodě pomáhají tu chuť vytvářet příjemnou, tak to je dobrá věc. A potom ony pomáhají vytvářet jakousi jak bych to nazval, cizím slovem osmolalita, jakási rovnováha minerální tak, aby když to pijete, aby vám nenarušovala zase ten váš vnitřní metabolismus minerální a vodní.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Ty látky se tam dostanou přirozeně nebo je potřeba je tam dát?

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Ty se tam, ne, ty se tam vyluhují jakoby z toho podloží. Čili potom od přírody, protože máme podloží různé, některé vody toho mají akorát, některé toho mají moc, některé toho mají málo.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
A to už jsme možná u toho, co vlastně dělá tu vodu v uvozovkách dobrou, protože na různých místech republiky se právě jaksi vnímání vody liší, bavili jsme se o tom i s Adamem Kebrtem, který i dnes vlastně bude sledovat vaše dotazy na e-mailu, že třeba když si doma já na Vysočině dám vodu, tak i chutná, ale například u kamarádů v Brně mi přijde, že je chuťově úplně jiná. Adama má podobnou zkušenost, je to tak, Adame?

Adam KEBRT, redaktor
——————–
Ano, je to tak, hezké dopoledne.

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Tak, tam hraje roli spousta aspektů. Ta první je asi zvyk, jo, na co si člověk zvykne, tak to mu přijde potom jakoby vhodné, a když potom ta voda je trošku jiná, tak mu to přijde zvláštní, někomu ne příjemné. A zase ti lidi, co tam žijí na tom druhém místě, tak zase opačně by to vnímali třeba.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
No, právě, že ne, že oni zase byli rádi, když ochutnali naši vodu, že ta jejich jim taky nechutnala.

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Ne, tak samozřejmě potom jsou i to jsou ty subjektivní aspekty a potom jsou aspekty objektivní, kdy víme, že určité látky v té vodě se nevnímají tou populací, tím spotřebitelem úplně optimálně. Čili vlastně potom určitě u některých vod můžeme říci, že tam ta chuť není úplně ideální, kvalitní.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Dnes si povídáme o kvalitě vody z kohoutku, o kvalitě vody balené. Máme také příběh naší posluchačky, které chutnala její voda, ale v poslední době změnila chuť.

posluchačka
——————–
V poslední se nám rapidně zhoršila kvalita vody. Lidé z města tvrdí, že kvalitativně není špatná, ale moc jim nevěřím, protože chuťově je výrazně horší. Na koho bych se měla obrátit na nějakou hygienickou správu nebo třeba na ČEVAK? Děkuju, Alena.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Pokud nám tedy voda chutná, najednou je něco jinak?

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Tak určitě to je jakoby špatně, buď ta náhlá změna, ale vůbec, když ta voda nechutná, tak ve vyhlášce příslušné ¨na kvalitu pitné vody je napsáno, že voda po stránce chuťové a pachové má být přijatelná pro spotřebitele. Čili jestli někdo má dojem, že mu nechutná, že to je špatně, tak by si měl stěžovat u toho, kdo mu vodu dodává, čili ta společnost vodárenská. A pokud tam neuspěje, tak ještě má tu druhou instanci, obrátí se na krajskou hygienickou stanici v místě bydliště, která je tím orgánem, která dozírá, jestli ten dodavatel vody dělá to, co má dělat, a ona může potom udělat nějakou vlastní analýzu a posoudit, jestli ta chuť ještě je nebo není přijatelná.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Pan doktor František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu v Praze je naším dnešním hostem. Povídáme si o kvalitě vody, o té, kterou si můžeme doma natočit z kohoutku nebo si ji koupíme jako balenou. Můžete nám telefonovat své dotazy hned po písničce na čísla 221552424 nebo 2525. Také nám je můžete psát, už víte, že vaše dotazy sleduje Adam Kebrt. Adame, prosím, zopakuj všechny adresy a kontakty.

Adam KEBRT, redaktor
——————–
K dispozici je e-mail dopoledne@rozhlas.cz, webový formulář a Facebook Dvojky.

/ Písnička /

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Posloucháte naši pravidelnou Poradnu na Dvojce, ve čtvrtek Spotřebitelskou, dnes jsme se zaměřili na kvalitu vody kohoutkové a vody balené, a to s panem doktorem Františkem Kožíškem ze Státního zdravotního ústavu v Praze. Jsme zvědavi i na vaše dotazy na telefonních číslech 221552424 nebo 2525. Dobrý den. Můžete se ptát.

osoba
——————–
Dobrý den, tady je posluchač, já jsem teďko poslouchal ten pořad, jak ten pán říkal, že si vozí vodu ze studny domů. My máme taky tady na obci studny, ale díky tomu, že se všude kolem dokola pěstuje řepka po tom obilí, čtyřikrát, pětkrát do roka se to pole chemicky ošetřuje, teď tady přišel ještě nějakej pražskej agent, kterej si tu pěstuje koně a v tom případě veškerý studny, který jsou, i ta pramenitá voda, ten pramínek je kontaminovanej různými, prostě jsou to látky, který nepatřej do vody. A za druhý balená voda je výborná věc, ale nejhorší je, když to ty supermarkety nechají na slunci, na rampě, do toho praží slunce, pak si to kupte. Přeji vám dobrou chuť.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
My vám děkujeme za váš komentář, poprosím Františka Kožíka, Kožíška možná i ze své zkušenosti, jak to řeší s kvalitou té studniční vody. My jsme to tady už probírali v naší Poradně před časem, je to k dohledání i v našich záznamech vysílacích.

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Ono to, že se hojně aplikují na polích pesticidní látky ještě neznamená, že se to dostává do každý podzemní vody. To podloží je různý, ty prameny jsou různý, některý jdou z louky, některý jdou z podpovrchu, takže jsou studny, já si myslím, že ta moje je naštěstí mezi nimi, které tím dotčeny nejsou. Ale potom je pravda, že jsou studny ty, co jímají tu mělkou vodu, a tam se tyto látky vyskytují. A byť to třeba není přímo zdravotní problém, protože ony dneska ty moderní pesticidní látky už se hodně rychle odbourávají, relativně rychle odbourávají, jsou mnohem méně toxické než to DDT a ty, co používaly před 10, 20, 50 lety, nicméně je pravda, že by tam být neměly, protože tam nemají v té vodě žádnou funkci. A ony se nám tam nacházejí teďko čím dál tím více ne proto, že by se víc aplikovalo těch látek, ale protože my jsme schopní se analýzou dostat na širší spektrum nižší koncentrace.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Čili víme toho více o vodě než před lety.

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Víme toho více než jsme věděli před 5, 10 lety, takže teď tam nacházíme nejenom tyhle ty látky, ale třeba i jejich metabolity, to jsme nebyli schopní před 10 lety. Ony se rozkládají, na konci to konci to končí nějakým oxidem uhličitým a vodou, čili pak je to už v pohodě, ale mezitím tam jsou ještě nějaké meziprodukty, které buď jsou hodně málo toxické nebo se blíží tou troxicitou té mateřské látce. Čili může tam být jakýsi koktejl. Z naší zkušenosti je to tak, že zatímco jsme našli i nějaké nejvyšší nálezy v pitný vodě v Český republice, tak to zdravotní riziko tam prokázané není, ale dobré to, říkám, taky není, protože ty látky by v tý vodě být neměly, čili …

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
A co dělat, když zjistíme, že tam ty látky jsou?

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
No, no tak asi bych se obrátil asi buď přímo na toho zemědělce, pokud on by nereagoval nebo nechtěl reagovat, tak bych se obrátil buď na jak se to jmenuje ÚZUS Ústřední kontrolní ústav zemědělský, který to má na starosti a oni můžou tam provést nějakou kontrolu jakým způsobem se ty látky aplikují, jestli v souladu s nějakými podmínkami nebo ne, anebo je možný podat podnět na Českou inspekci životního prostředí. Ale obecná taková poznámka, ten správně řekl, že se pěstuje řepka a další technické plodiny. My skutečně zjišťujeme, když nacházíme tyto látky v pitných vodách, tak, teď nevím to procento, ale v osmdesáti, možná devadesáti procent se nejedná o látky, který se používají na jedlé plodiny, ale na technické plodiny. Čili skutečně na tu kukuřici a řepku, jo, a tam teď se nechci jakoby pouštět do diskuse, jestli to je ten současnej systém správnej, on je správnej, většina lidí tuší, že není správnej, že je potřeba to nějakým způsobem změnit, ale bohužel je to tak a i ty podzemní vody, ale i ta půda tím samozřejmě trpí.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Dobré dopoledne, kdo další je na telefonu se svým dotazem?

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Pardon, ještě tam byl dotaz na tu balenou vodu.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
K té se určitě dostaneme, na tu se budeme ptát speciálně. Dobrý den.

osoba
——————–
Dobrý den, u telefonu Tatečková, Příbram na Moravě. Prosím vás, já bych se chtěla zeptat, mám dotaz, máme nebo měli jsme vždycky svou vynikající vodu, nechávali jsme si ji rok nebo dva, po roce, po dvou měřit. Vyloženě na Povodí Moravy, kde si to nechávají i jako třeba stavební úřady a tak. Voda vykazovala Escherichia coli 00 při posledním měření. A teď se sem přistěhoval pán, postavil si dům nad našima, říkám, že kolem nás jsou pole, lesy a teď se tam přestěhoval jediný člověk, který začal používat septik, který tam byl po bývalém JZD 47 let starý, na budově je to napsáno, dá se to dohledat i v archivu. My máme Escherichia coli 2420. Co máme dělat? Zašli jsme na úřad Rosice, kam spadáme, u Brna a prostě nadržuje se pánovi. S náma jednají tak jako kdoví odkud to máte a prostě nikdy jsme to neměli, až teď se tam nastěhoval ten pán. A říkám schválili mu tu jímku těch 47 let starou, která se roky nepoužívala, to, že se nepoužívalo JZD, a pán nám, máme pocit, protože to byl náš pozemek a my víme, že tam vede pramen do naší studny. Co máme dělat?

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Takže nevíte teď, kam se obrátit?

osoba
——————–
Co máme dělat, když se nemůžeme dovolat?

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Děkujeme moc za váš dotaz a za váš příběh. Poprosím pana doktora.

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Tohle není úplně moje parketa, ale tak něco málo o tom taky vím. Já myslím, že paní se obrátila správně, jestli chápu, tak v Rosicích by měl být vodoprávní úřad, který je tím orgánem, který nejenom, že povoluje stavby jako studny a septiky a tak, ale má i v pravomoci kontrolovat jaksi naplňování těch podmínek, které byly stanoveny. A nepochybně tam musela být podmínka nějaká, že ten septik, žumpa musí být vodotěsné, nemohou prosakovat do podzemích vod. Tady je vážná indicie na základě toho, co ta paní uvádí, že to tak není, že skutečně ten septik vodotěsný není. Existuje potom zkouška technická, že do té odpadní vody se dá nějaká látka, která je neškodná, třeba hodně soli nebo nějaká jiná látka a potom se odebírá voda z té studny a zjišťuje se, jestli se tato látka v té vodě studniční objeví, pak je tam jasný průkaz, že vlastně tam ta komunikace je.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
A kdo by mohl takovou zkoušku provést, nějaký nezávislý předpokládám …

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Nějakej hydrogeolog by to mohl udělat, nějaká laboratoř, ale měl by to objednat vlastně ten úřad si myslím, jo. Říkám toto není úplně moje parketa, protože odpadní vody nespadají pod mojí kompetenci, ale myslím si, že toto by byl správný postup.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Už jsme naznačili, že se budeme bavit i o balené vodě, ale samozřejmě zůstaneme i u té pitné z kohoutku. Mluvíme tady neustále o tom, že se kontroluje, že se testuje, tak jakým způsobem, a teď oba druhy té pitné vody.

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Tak, ta kohoutková, tam běží kontrola ze strany provozovatele, ta je relativně četná. Potom tam může být jakási super kontrola ze strany hygienické služby, to je hlavně, když je nějaké podezření, že ten provozovatel nekoná správně nebo když je nějaká stížnost. Ale ten provozovatel musí podle dvou různých zákonů dělat kontrolu jak surové vody, tak potom té vody, co ji upravuje, čili v té úpravně, v různých tocích technologických. Potom to, co vystupuje z té úpravny jako už hotová upravená jde do té sítě, to je podle zákona o vodovodech a kanalizacích. A potom podle zákona o ochraně veřejného zdraví na konci sítě či na kohoutku u spotřebitelích se odebírají zase vzorky vody, ty se kontrolují na poměrně široký spektrum ukazatelů. Takže je tu kontrola jak při té výrobě, tak na konci té sítě jakoby u spotřebitele. To je voda kohoutková. A ještě ta četnost se odvíjí od vlastně počtu obyvatel. Čili když je nějaká víska malá, kde je 20 obyvatel pouze, tak tam udělají jeden krácený rozbor ročně a jeden dlouhej jednou za dva roky a plus ještě nějakej ten provozní, ale pokud je takový velký město jako je Praha, tak tady dělají denně, já to z hlavy nevím, no, ale desítky až stovky rozborů na různých místech.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Co ta balená voda?

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
A balená voda, tam si ten výrobce dělá zase má nějaké provozní rozbory, to dělá každý den vlastně nějakej zkrácený rozbor. Potom jednou za čas dělá zase úplný rozbor té vyrobené vody. Ta nezávislá kontrola tady, pokud vím moc jakoby neběží, respektive zase běží ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce pouze na základě nějaké stížnosti, když si stěžuje, tak ona jde a odebere tu vodu a udělá tam nějakou kontrolu.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Dobře, tak než se dostane do obchodů. A potom, jak pán se ptal vlastně, když ta voda leží v supermarketu několik týdnů třeba na světlém místě?

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
To už pak nikdo nekontroluje, pokud dojde k nějaké stížnosti, že by někdo jako šel a potom cíleně odebral na základě nějakýho podnětu. Je to špatně, že jo, protože v příslušné vyhlášce se praví, že ta voda má být skladována, možná i na etiketě to je, v chladu a temnu, což samozřejmě jakoby někde na rampě, kde svítí slunce, od toho obchodu splněno není. Co může nastat, tak buď tam může nastat nějaké vyšší mikrobiální oživení a teď nevím, jestli jsme už tady o tom hovořili nebo ne, některé bakterie mohou ze sebe něco vylučovat a jakoby přirozeně svým metabolismem, a to potom tu vodu zkazí tu vodu chuťově nebo pachově. A druhá věc je, čím je ta voda teplejší, tak tím více se vlastně louhuje těch látek z toho plastovýho obalu a byť to jsou nějaká stopová množství, tak to jsou takové ty kapky, které postupně do toho poháru přitejkají nám.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Naším dnešním hostem v Poradně, ve které se věnujeme kvalitě pitné vody z kohoutků a kvalitě vody balené zejména, je pan doktor František Kožíšek. Pokračujeme i za pár minut.

/ Písnička /

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
S panem doktorem Františkem Kožíškem ze Státního zdravotního ústavu v Praze si dnes povídáme o kvalitě vody, o kvalitě vody balené a také kohoutkové. Posíláte nám své dotazy také na e-mail a sleduje je Adam Kebrt.

Adam KEBRT, redaktor
——————–
Je to tak a častý dotaz posluchačů je na mangan, píše Zdeněk: "V naší studni je pětkrát větší množství manganu. Vadí nějak zdravotně pití této vody, je potřeba použít nějaký filtr?"

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Tak, limit pro mangan je stanovený z hlediska ne zdravotního, ale z hlediska toho, že ten mangan může ve vyšší koncentraci zase ovlivnit pach nebo chuť vody nebo rozvoj takzvaných mangových bakterií, čili prostě ten limit není stanoven z hlediska zdravotního, nicméně víme, že když je manganu hodně, takže to nedělá dobře malým dětem, kterým se vyvíjí nervový systém, protože ten mangan může působit na ten nervový systém a potom vlastně se to projeví v pozdějším věku třeba, že to dítě má buď nějaký poruchy chování nebo trošku nižší maličko o pár stupínků IQ. Takže bylo by asi potřeba znát jako přesnou koncentraci a vědět, jestli to pijou děti nebo nepijou děti a aby se doporučilo, jestli radši upravovat nebo dávat těm dětem jinou vodu, nebo jestli pokud tam jsou jenom dospělí, tak jestli ještě dospělí to snesou jakoby, těžko se mi takhle odpovídá. Čili ano, když je vyšší koncentrace manganu, může to mít nějaký zdravotní dopad.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
To je studniční voda, o které jsme teď mluvili, ale může být mangan potažmo i nějaké další škodlivé látky přítomny v té kohoutkové vodě?

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
No obvykle, takhle ony tam nějaké stopy jsou, jo, a pokud je v té surové vodě manganu, želena víc, ony většinou jdou ruku v ruce, tak ten provozovatel tu vodu upravuje a tyto látky odstraňuje. To je docela jednoduchá technologie, ta voda se provzdušní, tím se tam vlastně změní mocenství toho manganu nebo železa a ony se takový vločky udělaj a ty se potom odstraňují na pískový filtraci. Čili relativně jednoduchá přírodní technologie a docela, když se to dobře dělá, tak se to efektivně z tý vody odstraní. Ale nějaký stopy v té pitné vodě potom být můžou, ale většinou je to tak nízko, že to nikomu neškodí.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
A to kontrolované množství, jak jsme zmínilo docela detailně, takže by to nemělo škodit.

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Kontroluje se to určitě.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Adame.

Adam KEBRT, redaktor
——————–
Ještě jeden dotaz, a to z Facebooku píše Eliška: "Zajímalo by mě, jaká je kvalita vody, pokud použiji konvice na filtrování vody pro domácí použití?"

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Tak ty konvice byť jsou si podobné jako vejce vejci, tak přece jenom ten element filtrační tý úpravy může být trošku jiný, jo, některý míří pouze na odstranění nějaký pachu a chuti, to má aktivní uhlí. Potom jsou už jiné, které míří na další látky, čili se třeba dusičnany nebo může se ta voda změkčovat, a teď záleží na tom, aby ten člověk použil tu správnou náplň nebo tu správnou konvici na ten problém, který má, jo, protože příklad, když si koupí konvici, která vodu změkčuje a bude mít už vodu dost měkkou, tak si ji ještě víc změkčí a neprospěje svýmu zdraví. Čili je potřeba volit jakoby ten prostředek tak, aby odpovídal tomu problému, který s tou vodou má. A potom druhá věc je, když mám třeba konvici, kde je nějaké to aktivní uhlí, tak pokud ta konvice není moc v provozu, to znamená, že ji použiju jednou za čas, tak ono tam, jak je na tý náplni teplo a vlhko a nějaký živiny nasorbovaný, tak samozřejmě jakoby se tam rády pomnoží bakterie, jo. Čili potom, když se to dýl nepoužívá, že je dobré to propláchnout a tu vodu vylejt, protože vlastně se trochu vypláchnou ty bakterie z toho.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Ale obecně domácí filtry, je to dobrá věc podle vás jako odborníka?

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Podívejte, každej zásah do vody je nějakým způsobem rizikový, čili já bych ho tyto, tato zařízení používal pouze tehdy, když mám nějaký prokázaný problém s vodou.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Třeba u té studniční vody, o které jsme mluvili.

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Třeba u té studniční vody, když mám problém s pachem, chutí vody a nejsem schopen se domoci nápravy u té vodárny, tak ano, tak je namístě použít adekvátní zařízení na úpravu, pak jo. Ale jenom jakoby tak, že mi to někdo nakukal, tak to dobré není.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Než se dostaneme k telefonickému dotazu, ještě otázka na chlór. To se také množí chlorizování vody.

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Chlorování.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Chlorování vody. Tak z vlastní zkušenosti jako laik vidím, že některá voda je více zakalená v uvozovkách, když si ji natočím z kohoutku, některá je více čirá. Také to hovoří o kvalitě vody, že ta v uvozovkách více čirá je kvalitnější?

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Ne, vůbec ne, to vůbec není obsah chloru, to je obsah bublinek vzduchu. To je vlivem toho, jak ta voda proudí v tom kohoutku, jestli tam je perlátor nebo není, čili to jsou bublinky vzduchu, jo. Čili když si natočíte do sklenice vodu a je zakalená, chvilku čekáte a vidíte, jak ty bublinky stoupají nahoru, tak to není žádná známka něčeho špatného, je to přirozený mechanický jev, že se prostě při tom natáčení do té vody dostal vzduch. Chlór bychom nepoznali podle jako vizuálně, ten poznáme podle pachu nebo chuti vody. Už jsem dříve říkal, že voda by měla být pro spotřebitele jaksi chuťově, pachově vyhovující, přijatelná. Takže pokud není, tak nechť si ten příslušný člověk stěžuje u výrobce vody, že ta voda mu nechutná a on by s tím něco měl dělat. Já mám zkušenost ne vlastní, ale obrací se ně mě různí lidé, že třeba v některých částech Prahy a Brna poté, co před dvěma nebo před rokem vlastně tam byly jaksi problémy s kvalitou, tak asi zvýšili obsah chlorování a že ta voda tam teďko nechutná tak jako dříve, tak zase je to důvod ať se ten spotřebitel obrátí na toho výrobce, že to v pořádku není, že ta voda mu nechutná.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
A taková ta laická rada, že nechám skleničku odstát a ten chlor vyšumí?

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Tak určitě, když necháte to den třeba, tak on většinou vyprchá ven, ale málokdo je ochotnej si jaksi nechávat tak dlouho tu vodu stát někde, čili potom i převařit, tím by se to mělo urychlit a nebo ho přebít nějakou jinou chutí, citronem.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Telefonický dotaz k nám do vysílání. Dobrý den.

osoba
——————–
Dobrý den, u telefonu Novák. Já bych chtěl navázat na pána, co se vyjadřoval kvalita vody versus pěstování řepky. Tak sledoval jsem pořad A DOST!, kde dělali rozbory vody, ten pán se tam vyjadřoval o tom, že za posledních 10 let nebo nepamatuju si přesně, ta kvalita šla rapidně dolů. Jsou tam látky, kterejma se přesně přihnojuje řepka, k tomu, když vezmu, že Andrej nám zařídil, že ta řepka …

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Jakým způsobem se chcete dostat k vaší otázce, je to jenom reakce na toho pána nebo máte osobní zkušenost právě s takovou vodou ve vašem okolí?

osoba
——————–
Právě osobní zkušenost, jo, když se podíváte na rozbory vody všude po republice, tak jenom si dovolím jako laik nesouhlasit s tím, že na to řepka nemá vliv, protože …

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
My jsme to, nic takového náš host určitě neřekl právě, že na to řepka nemá vliv. Já vám děkuji za komentář. My jsme mluvili o tom, že teď ty kontroly vod jsou detailnější nebo toho víme více než před lety, možná v tom bude ten rozdíl.

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
My nejsme schopni říci, jestli ten stav je horší než před 10 lety, ale nacházíme toho čím dál tím víc díky tomu, že děláme podrobnější a detailnější a častější analýzy, to je jedna věc. Druhá věc, já už jsem tady říkal, že 80 plus minus, teď nevím to číslo přesně, procent těch látek, které nacházíme pesticidní, tak skutečně jsou látky z technických plodin jako je řepka, kukuřice, čili to má jakoby ten posluchač pravdu.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Poprosím vás o závěrečné shrnutí toho dnešního tématu. Pitná voda, kohoutek, balená voda.

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Podívejte, ty věci stojí vedle sebe a neměly by se brát jakoby jedna nebo druhá. V bou jsou široké spektra kvality, jo, čili můžeme najít takovou kohoutkovou vodu, která bude lepší kvality než jakákoli balená voda už proto, že je taky podzemní, už proto, že není taky upravovaná, a už proto, že je čerstvá, což u té vody balené se mi vždycky nepodaří.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
Moc děkuji za dnešní povídání panu doktoru Františku Kožíškovi ze Státního zdravotního ústavu v Praze. Mějte se pěkně, ať vám chutná voda.

MUDr. František KOŽÍŠEK, Státní zdravotní ústav v Praze
——————–
Děkuji, na shledanou.

Tereza ŠNAJDR STÝBLOVÁ, moderátorka
——————–
A loučím se i s Adamem Kebrtem, díky.


Zdroj: Jana
Bábíková

Zdroj: Jana Bábíková

Doporučujeme