V roce 2011 získaly Pražské vodovody a kanalizace, a. s. (PVK) veřejnou zakázku na zajištění úschovy, údržby a provozování mobilní a stabilní čerpací techniky, včetně jejího příslušenství, a souvisejících technologií pro stavbu „Protipovodňová opatření na ochranu HMP“. Smlouva s hl. m. Prahou byla uzavřena na pět let.
Praha je připravena
Hlavní město Praha se snaží dělat maximum pro ochranu obyvatel i budov. Vzpomínky na ničivou povodeň jsou ještě příliš čerstvé. Protipovodňová opatření v Praze jsou dnes připravena na takovou výšku hladiny Vltavy, jako byla před deseti lety, s rezervou 30 centimetrů. Opatření tvoří zemní valy, betonové stěny a mobilní hrazení. Celková délka bude po dokončení 19,255 kilometru, z toho 6,925 km činí mobilní hráze. Jejich postavení trvá podle krizového plánu magistrátu 48 hodin, podle zkoušek je možné je ale postavit i za 11 hodin. Zábrany totiž není potřeba vybudovat najednou, záleží na průtoku Vltavy.
Aby např. voda nevtékala do chráněných oblastí, Čertovku a Rokytku oddělují od Vltavy obří ocelová vrata, která se při nebezpečí povodní uzavírají. Veškerá činnost je předem specifikována v detailním Protipovodňovém plánu.
Jak je chráněna kanalizace?
Celý systém netvoří ale pouze hrazení či ocelová vrata. Město vybudovalo také speciální opatření na kanalizaci. Je možné ji uzavřít tak, aby voda do města netekla právě prostřednictvím kanálů. Když se uzavřou povodňové uzávěry na výpustích kanalizace, je potom nutno část odpadních vod přečerpávat do Vltavy, zvláště pokud při průchodu povodně v Praze prší. Proto byly na stokové síti realizovány objekty, ze kterých se odpadní voda přečerpává vysoce výkonnými mobilními čerpadly na podvozcích. „Tento systém přečerpávání vod během povodně ze stokové sítě je svým rozsahem v Evropě unikátní,“ komentuje Ing. Michal Dolejš, manažer Útvaru stokové sítě PVK.
Systém ochrany stokové sítě v Praze tvoří:
- Ústřední čistírna odpadních vod s povodňovou čerpací stanicí,
- 133 hradidlových komor – 127 ks uzávěr a 72 ks zpětných klapek,
- 4 stabilní povodňové čerpací stanice na stokové síti o celkovém výkonu 2600 l/s s pohonem 4 mobilních motorgenerátorů na centrálním stokovém systému,
- 7 stabilních povodňových čerpacích stanic na dešťovou kanalizaci o celkovém výkonu 5500 l/s s pohonem 7 mobilních motorgenerátorů na území MČ Praha-Zbraslav,
- 12 čerpacích míst pro nasazení 23 mobilních sacích čerpadel o celkovém výkonu 2800 l/s na centrálním stokovém systému,
- 6 čerpacích míst pro nasazení 11 mobilních sacích čerpadel o celkovém výkonu 1100 l/s na území MČ Praha Zbraslav a Chuchle,
- povodňová čerpací stanice vodního díla Libeňské přístavy, které provozuje Povodí Vltavy, s. p., jíž je přečerpávána voda ze srážkové kanalizace části Libně a Vysočan.
„Při zkouškách se prověřuje nejen funkčnost čerpací techniky v místě plánovaného nasazení, ale kompletní proces organizace všech zapojených organizačních jednotek PVK, a. s., od přípravy, vyzvednutí techniky ze skladu, její dopravy na čerpací místo, až po vlastní uvedení techniky do pohotovosti, zkušebního provozu a provádění potřebných měření hladin ve stokové síti. V podstatě jde o trénink se snahou o simulaci reálného stavu povodňového ohrožení včetně obousměrné komunikace zapojených pracovních skupin s centrálním dispečinkem a operačním střediskem krizového štábu MHMP,“ vysvětluje manažer PVK Michal Dolejš.
Vlastní provozní zkouška protipovodňových čerpadel probíhá 2x ročně, vždy na jaře a na podzim. Činnosti spojené s manipulacemi s uzávěry na stokové síti a nasazení mobilní povodňové čerpací techniky se řídí vypracovanými povodňovými plány. Údržbu povodňových uzávěrů a čerpacích systémů zajišťují strojní čety PVK, a. s. Pro obsluhu povodňové čerpací techniky za povodně je zaškoleno a „trénováno“ 140 pracovníků.
Zdroj: (jab)
Zdroj: (jab)
