"Hlavní příčinou sesuvů půdy je nadměrné čerpání podzemních vod," píše se v dokumentu čínského ministerstva půdy a přírodního bohatství.
Tyto sesuvy, kvůli nimž se domy stávají neobyvatelnými, se projevují rovněž velkými děrami zejícími uprostřed silnice nebo pole. Mohou rovněž narušit kanalizaci. "V posledních desetiletích městské obyvatelstvo rychle rostlo," zdůraznilo ministerstvo a konstatovalo, že "tam, kde povrchové vody nestačí pokrýt potřebu obyvatel, nelze čerpání podzemních vod zabránit". "Na některých místech byla podzemní voda čerpána z hloubky více než 1000 metrů," píše se v dokumentu.
Propady půdy se týkají více než 50 měst v 19 provinciích země a byly zjištěny na celkové ploše 79.000 kilometrů čtverečních (to je dvakrát tak velká rozloha, jakou má Nizozemsko), uvedl náměstek ministra půdy a přírodního bohatství Tchao Čching-fa. Tyto údaje zahrnují ovšem pouze případy, kdy země poklesne o více než 20 centimetrů.
"Peking kdysi míval dostatek vody díky řece Jung-ting-che. V poslední době však kvůli změnám klimatu a lidskému faktoru zažívá severočínská planina chronické sucho," upozornil urbanista Mao Čchi-č'z Institutu architektury v Pekingu. Dnes město s více než 20 miliony obyvatel čelí nejrůznějším problémům v zásobování vodou, dodal tento expert.
Zmíněný jev není omezen jen na suché regiony. "V deltách řeky Jang-c'-ťiang na východě a Perlové řeky na jihu je vody dost, ale je slaná. Čistá voda je voda podzemní", z toho důvodu je čerpána, vysvětluje Mao.
Sesuvy půdy tu byly vždy, i když lidé nevyvíjeli žádnou činnost, která by je způsobovala, a to vzhledem k erozi a seizmickým jevům.
"Bude-li sucho pokračovat, může to vést dokonce k zemětřesením," varuje profesor z univerzity ve východočínském Nankingu Čchen Ťien-šeng. "Po zemětřesení se vytvoří nová rovnováha, ale jestliže se čerpá voda, zvyšuje se zátěž na půdu a objevují se nové zlomy," objasňuje tento geolog.
Těžba v dolech, zejména uhelných (Čína má největší zásoby uhlí ve světě), probíhá v často chaotických podmínkách. Staré šachty, které bývají mnohdy ponechány v původním stavu, bývají příčinou četných sesuvů půdy. "Ve starých důlních regionech jsou nyní často zdroje vyčerpány. Tyto regiony obracejí svou aktivitu jiným směrem a staré doly zanedbávají," konstatuje Jang Jung, předseda výzkumné asociace v pohoří Cheng-tuan na jihozápadě země.
Dokument ministerstva půdy a přírodního bohatství přirovnává metody těžby některých soukromých vlastníků ke "způsobu, jakým si krysy hloubí své díry", a zdůrazňuje, že to je příčinou četných sesuvů půdy na povrchu.
Experti Jang i Čchen soudí, že by se mohlo zabránit mnohým sesuvům půdy, kdyby tu byly hlubší znalosti o struktuře a dynamice podloží. Nejprve je však podle nich třeba zabránit neúměrnému čerpání volné podzemní vody.
"Vodu je třeba hledat jinde a její podzemní zdroje zachovat jako poklad pro příští generace," zdůrazňuje Mao. V Pekingu by mělo umožnit menší odčerpávání podzemní vody gigantické vodní dílo, které má od roku 2014 přivádět vodu z řeky Jang-c'-ťiang. Ovšem za té podmínky, že počet obyvatelstva poroste menší rychlostí než v posledních letech, což zdaleka není jisté.
Foto: Wikipedie: Nat
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
