O projektu
Projekt „Dostavba plošné kanalizace“ řeší odkanalizování stávající zástavby a převedení odpadních vod do městské stokové sítě a Ústřední čistírny odpadních vod v Přívoze (ÚČOV). V současnosti jsou v řešených oblastech vybudovány pouze lokální stokové systémy, které jsou bez jakéhokoliv čištění vyústěny do recipientu (Odra, Ostravice). Součástí projektu byla také rekonstrukce ÚČOV Ostrava, která sice má dostatečnou látkovou i hydraulickou kapacitu, ale vyčištěné odpadní vody nesplňují požadované parametry kvality v ukazateli celkového dusíku.
Cílem projektu bylo zrušit stávající kanalizační výpusti s odtokem nečištěných odpadních vod do povrchových toků, převést veškeré odpadní vody do nově vybudované či rekonstruované stokové sítě s následným vyčištěním odpadních vod na ÚČOV Ostrava, a tím snížit zatížení recipientu (Ostravice, Odra) a okolní přírody vypouštěným znečištěním.
Ostrava požádala o evropské dotace z OPŽP v rámci prioritní osy 1 (Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní) v „ režimu velkého projektu“. Rozpočet projektu byl totiž vyšší než 25 milionů Euro. Žádost byla podána 17. 12. 2008, akceptována 7. 4. 2009 a poté zhruba rok probíhala obhajoba technické části. V současnosti je žádost stažena, protože nedošlo k dohodě ohledně požadované úpravy provozní smlouvy.
Stížnosti na složitost procesu
Ing. Jiří Cigánek, manažer projektu, k jednání se SFŽP uvádí: „Obecně lze říci, že příprava a projednání žádosti o dotace z OPŽP je v kontextu projektů, pro něž obec může získat spolufinancování fondů EU, zdaleka nejkomplikovanější. Jednou z mnoha příčin je například průběžná změna vstupních podmínek přijetí a hodnocení žádosti o dotaci a jejích podkladů.“ V tom se pan Cigánek shoduje s řadou dalších žadatelů. Složitost procesu a neustálé úpravy podmínek jsou důvodem, proč většina měst a obcí není schopna bez pomoci poradenských firem proces zvládnout.
Důvody stažení žádosti
Požadavky na úprava koncesní smlouvy s provozovatelem nakonec vedly ke stažení žádosti. Problematickou byla aplikace finančního modelu a jeho vlastní realizaci v praxi. „Za období administrace naší žádosti na SFŽP vzniklo několik verzí finančního modelu a vždy bylo nutno použít poslední verzi, jež se poměrně odlišovala od té předchozí, a v jednom případě dokonce nová verze vůbec nefungovala a generovala nesmysly. Poměrně složitá byla i administrace žádosti, resp. obhajování technického řešení,“ uvádí inženýr Cigánek.
Co by měl SFŽP změnit ve své práci?
Pan Cigánek jednoznačně uvádí: „Zjednodušit administraci projektů.“ I zde se manažer ostravského projektu shoduje s řadou dalších žadatelů o evropské dotace.
Foto: Wikipedie, Ragimiri
Zdroj: Jana
Bábíková
Zdroj: Jana Bábíková
