Dotační rozpočet určený pro výstavbu a rekonstrukce vodárenské infrastruktury pro období 2007 až 2013 činí 51 miliard korun. Podmínky pro čerpání jsou ale nastaveny tak striktně, že v polovině období bylo vyplaceno pouhých 5 % z celkového rozpočtu, a v případě vodárenství dokonce jen necelá 2 % evropských dotací.
Na rozvoj a renovaci čistíren odpadních vod, úpraven vod a kanalizací podalo hlavní město Praha celou řadu dotačních žádostí. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) projekty zaevidovalo a vymezilo pro jejich financování podmínky, které však město nemohlo splnit. Ministerstvo přitom akcentovalo především dlouhodobou smlouvu hlavního města s provozovatelem infrastruktury – společností Veolia. Tato smlouva byla podepsána ještě před vstupem ČR do EU. Dalším problémem je ne vždy dobře zpracovaná technická stránka přihlášených dotačních projektů.
Vyjmutí infrastruktury zvýší vodné a stočné
Praha se proto snaží najít alternativní možnosti řešení, aby splnila podmínky pro přidělení dotací z OPŽP. Jedině díky nim může město realizovat potřebné rozsáhlé investice do kanalizační infrastruktury. Jedná se zejména o oblast Horních Počernic, Suchdola, Šáreckého údolí, Nebušic či Újezdu nad Lesy. Dotace zpravidla pokrývá 60-70 % nákladů, zbylou část spolufinancuje vlastník vodárenské infrastruktury.
Novinkou minulého týdne je metodický pokyn vysvětlující možnosti tzv. vyjímání infrastruktury ze stávající provozní smlouvy.
Tato změna umožňuje čerpat evropské dotace i ve městech, která mají dlouhodobé smlouvy s provozovateli vodohospodářské infrastruktury. Lze ji tedy využít i v případě Prahy.
Vyjmutí části infrastruktury však v praxi znamená, že v těchto oblastech již nebude platit tzv. solidární cena pro vodné a stočné. Ta je třeba v Praze jednou z nejnižších v ČR. Při vyjmutí ale bude v daných oblastech zkalkulována nová cena, do které bude nutné promítnout také náklady na již zmíněné spolufinancování modernizace kanalizace.
Změní se podmínky čerpání?
Ministryně životního prostředí Rut Bízková již deklarovala zájem o zjednodušení pravidel pro čerpání prostředků z evropských fondů. MŽP tak nyní reaguje obdobně, jako zareagovalo v případě programu Zelená úsporám, byť mnohem pomaleji.
V případě Zelené úsporám totiž ministerstvo jen několik měsíců poté, co byla kritizována tvrdost podmínek a žádostí se sešlo pouze několik, podmínky změnilo, aby program nastartovalo a zvýšilo objem čerpání i počet žádostí.
Proměna postoje ministerstva by tak nyní mohla vést k tomu, aby SFŽP nebránil čerpání vyčleněných finančních prostředků. Všechny zainteresované strany by logicky měly hledat možnosti, jak vodohospodářskou infrastrukturu v České republice rychle zmodernizovat a maximálně přitom využít k tomu určené evropské dotace.
Zdroj: Pravo
Zdroj: (kap)
Zdroj: (kap)
