„Při aplikaci nástrahy do kanalizace používáme pokaždé jiné označení šachty barevnou tečkou. Podle této tečky jsme schopni jednoduše zkontrolovat den i místo deratizace. Při deratizaci používáme dva druhy trávících prostředků (granulí), které nyní nahrazujeme účinnějším a lépe stravitelným „zrním“. Deratizátor nechodí do kanálu, přípravek se do mělkých kanálů hází na tzv. kantovky/pecinky, což jsou plošiny v kanále, kde neteče voda. Deratizátoři s těmito hlodavci téměř nepřijdou do kontaktu, protože pokud není potkan v ohrožení, je to plaché zvíře a uteče,“ vysvětlil Radim Dus, vedoucí střediska kanalizace Královéhradecké provozní.
Velkým problémem pro kanalizaci a deratizaci jsou zbytky jídla, které se dostanou do kanalizace. Práci deratizátorů ztrpčují třeba drtiče odpadků používané v kuchyních. Nakrmení potkani tak mají v kanálech ideální podmínky k životu, nepřijímají nástrahy a zcela je vyhubit je pak téměř nemožné.
„Tímto chceme apelovat na občany, aby nesplachovali biologický odpad a veškeré hygienické potřeby, které do kanalizace nepatří. Dále bych rád upozornil i majitele nemovitostí na povinnost dle Zákona o ochraně veřejného zdraví 258/2000 Sb. § 57 provádět běžnou ochranou deratizaci při zvýšeném výskytu hlodavců také na jejich pozemcích a v domech,“ doplnil Tomáš Hosa, provozní ředitel Královéhradecké provozní.
Podrobný seznam látek, které se nesmí vypouštět do kanalizace, přesně určuje Kanalizační řád, který platí pro kanalizační síť Hradec Králové (město Hradec Králové s připojenými obcemi), kterou provozuje Královéhradecká provozní, a.s. Více na https://www.khp.cz/.
Zdroj: Wikipedia, Matanya, licence
Zdroj: redakce
