"Základem umělé inteligence je to, že dokáže sama rozpoznat problém a následně ho specificky vyřešit," uvedla členka výzkumného týmu z ústavu chemie a biochemie Denisa Debnárová. Právě schopnost přesně reagovat na určitý podnět chtějí vědci využít k tomu, aby jednobuněčné mikrořasy Chlamydomonas reinhardtii naučili z odpadní vody odstraňovat nežádoucí látky.
"Konkrétně můj projekt je založený na syntetické modifikaci. Na povrch mikrořasy chci navázat specifický receptor, díky kterému by organismus dokázal reagovat na vybrané látky ve vodě," vysvětlila Debnárová.
V projektu se zabývá nejprve hormonálními polutanty, které se mohou vyskytovat v odpadní vodě zemědělských podniků i lidských sídel, například kvůli hormonální antikoncepci. „Mým cílem je ale do budoucna vytvořit protokol, který by se dal využít pro různé typy polutantů. Začínáme u hormonů, určitě by se ale mikrořasy daly modifikovat například i pro toxická barviva, antibiotika a další látky," přiblížila Debnárová.
Proces čištění vody by pak měl fungovat tak, že mikrořasy zareagují ve chvíli, kdy se vybraný polutant objeví ve vodě. Vyčištěnou vodu lze podle Debnárové používat například k zavlažování nebo – při dodržení požadované kvality – i k napájení zvířat.
Zatím jsou vědci na začátku projektu, snaží se šetrně živý organismus modifikovat. Výzkumu se budou věnovat několik následujících let.
Foto: Wikipedia, CSIRO, licence
Zdroj: ČTK
