Obtížná minulost evropských dotací a českého vodárenství

Co předcházelo Operačnímu programu životní prostředí 2007 – 2013 (OPŽP)? Jak byly českým žadatelům vypláceny prostředky v řádu stovek milionů Kč?

9 min. čtení

Operačnímu programu životní prostředí 2007 – 2013 (OPŽP) předcházel systém Operačních programů pro období 2004 – 2006, ještě před tím byl uplatňován systém ISPA, určený kandidátským zemím pro vstup do EU, a další programy. Dopad některých dotací, udělených v rámci těchto programů, na české vodárenství demonstrují mnohé zvláštní a nejasné podmínky, s nimiž se dodnes musí vypořádávat řada vodárenských projektů. Doposud rovněž nebyly českým žadatelům vyplaceny prostředky v řádu stovek milionů Kč.

Nástroj finanční pomoci ISPA byl zaměřen na podporu investičních projektů, které přispívaly ke zlepšení infrastruktury životního prostředí a dopravních sítí trans-evropských koridorů. Kandidátským zemím byla poskytnuta investiční pomoc při uplatňování legislativy Evropských společenství zejména v oblastech znečištění vod a ovzduší a odpadového hospodářství. V období 2000 – 2006 bylo pro ČR každoročně alokováno kolem 70 mil. EUR. Za předkládání projektů odpovídalo Ministerstvo dopravy a spojů a Ministerstvo životního prostředí. Projednáváním návrhů projektů a souvisejících strategií včetně otázek týkajících se implementace nástroje ISPA v českých podmínkách byl pověřen Koordinační výbor ISPA, v němž zasedali zástupci jednotlivých dotčených ministerstev. Realizace projektů v rámci ISPA měla dvě základní fáze – přípravnou a implementační. V přípravné fázi byly Evropské komisi předkládány návrhy infrastrukturálních projektů k zařazení na spolufinancování z ISPA. Předkládané projekty musely splňovat podmínky pro jejich posouzení a následné zařazení v rámci ISPA. V implementační fázi musel být projekt na takové úrovni technické a územní přípravy, aby v případě, že by byl schválen Řídícím výborem ISPA, byl do dvou let realizován na základě výsledků mezinárodního výběrového řízení. S ohledem na požadovanou dokumentaci byla příprava a předkládání projektů do ISPA velice složitou záležitostí a podpora z ISPA byla tím pádem těžko dosažitelná. V oblasti životního prostředí byla pro alokaci určena implementační agentura Centrum pro regionální rozvoj, které spolupracovala se Státním fondem životního prostředí.

Ve vztahu k vodárenství byl v ČR v rámci systému Operačních programů pro období 2004 – 2006 vyhlášen Operační program infrastruktura. Jeho globálními cíli byly ochrana a zlepšování stavu životního prostředí a rozvoj a zkvalitňování dopravní infrastruktury. Životnímu prostředí byla věnována priorita 3 – Zlepšování environmentální infrastruktury, na jejíž realizaci se podílel Státní fond životního prostředí ČR. O podporu mohly žádat obce a jejich svazky, kraje, státní podniky, státní příspěvkové organizace, nestátní neziskové organizace, soukromé subjekty či organizační složky. Pro oblast životního prostředí byly v letech 2004 – 2006 vyčleněny 4 miliardy Kč. V rámci přidělení dotace na budování a renovace vodohospodářské infrastruktury Evropská komise požadovala zkrácení současných provozních smluv a následná výběrová řízení na nové provozovatele. Na konci roku 2006 bylo ustanoveno, že zbývající prostředky mohou získat výhradně projekty, u nichž byli žadatelé ochotni zkrátit provozní smlouvy do roku 2008, respektive 2009.

Z dotačních období předcházejících současnému OPŽP dodnes zbývá vyplatit stovky milionů Kč. Tyto prostředky jsou vázány na obecné, nicneříkající, a tudíž libovolně vyložitelné podmínky. Jde např. o projekty v severních a západních Čechách, na střední a severní Moravě aj. Žadatelé žijí v nejistotě, zda prostředky, které již utratili a které jim nebyly zpětně proplaceny, vůbec kdy obdrží, či dokonce zda nebudou nuceni některé již vyplacené finance vracet. Při posuzování dodržování podmínek dotačních programů MŽP striktně postupuje dle doporučení EK, která jsou mnohdy odtržena od reality v ČR. Jedním z nejhorších fungujících konceptů kontroly je systém, kdy má pověřený auditní subjekt možnost kdykoli provádět zpětnou kontrolu veškeré agendy, zpětně napadat výše faktur atd. Nejistota žadatelů je současně umocněna tím, že pravidla dotačních programů jsou zpětně revokovatelná a nové principy a poznatky se uplatňují retroaktivně.
(kto)

Doporučujeme