Po ochodu z komunální politiky v roce 2010 jsem se zařekl, že se nebudu k ničemu vyjadřovat, zejména ne k informacím z regionálního tisku. V posledních několika týdnech na mne z denního tisku padají negativní zprávy o stavu českého vodárenství, vodárenské infrastruktury popřípadě o vodárenství jako skvělém a nerizikovém byznysu. Několik let jsem měl příležitost poznávat vodárenství, ať už jako představitel města, které si vybíralo provozovatele vodovodů a kanalizací nebo jako člen představenstva vodárenské společnosti. A proto porušuji své předsevzetí a dnes už jako řádový občan cítím potřebu se k těmto nepravdám vyjádřit, protože tyto velice ovlivňují náladu v naší krásné zemi a jsem přesvědčen, že mohou být i na objednávku.
Zejména bych se ohradil ke zprávám o katastrofálním stavu vodárenské infrastruktury. Mohu mluvit jen za královéhradecký region a zodpovědně říkám, že do vodovodních sítí bylo v posledních šesti letech investováno 1,8miliard korun českých, byly zrekonstruovány všechny velké čistírny odpadních vod ve vlastnictví společnosti Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a.s. A to zejména proto, aby odpovídaly přísným požadavkům evropské legislativy. Bylo vybudováno 52 km nové vodovodní a 38km nové kanalizační sítě, připravuje se rekonstrukce úpravny vody pro Hradec Králové.
To, že dochází ke ztrátám vody ve vodovodním potrubí a že je musí zaplatit zákazník? Ano, ke ztrátám vody při přivádění pitné vody k zákazníkům opravdu vždy docházelo a dochází, v Hradci je to například necelých 15%. Za posledních šest let se však třeba také podařilo snížit objem ztrát o 300tis. m3. Je tomu tak i právě díky obrovským investicím do vodárenské infrastruktury posledních několika let a používáním moderních technologií pro vyhledávání úniků.
A to vše i přesto nebo i proto, že v Hradci Králové funguje tzv. provozní model. Model někdy tolik zatracovaný a diskutovaný v médiích. Provozní model zjednosušeně znamená, že vlastníkem vodárenské infrastruktury zůstávají stále obce či města a provoz zajišťuje na základě provozní smlouvy soukromý provozovatel. Provozovatel platí nájemné vlastníkovi a ten je používá právě k obnově vodárenské infrastruktury. Pro jednoduchou představu je zpět do vodárenské infrastruktury investováno 40haléřů z každé vyfakturované koruny.
Na provozovateli také zůstává nemalá zodpovědnost za svěřený majetek, jeho provozuschopnost, nepřetržitost zajišťování služeb, za kvalitu vyrobené vody, za veškeré opravy na vodovodní a kanalizační síti, za kvalitu čištění vod odpadních a v neposlední řadě i to, že vypouštění odpadních vod bude prováděno v souladu s platnou legislativou. Stejně tak je provozovatel zodpovědný za kontakt a informovanost se zákazníky. Provozovatel je pravidelně kontrolován různými orgány státní správy jako např.: hygienickou službou, inspekcí práce, inspekcí životního prostředí, ministerstvy a při nedodržení některých z těchto povinností je provozovatel pokutován. Veškeré tyto případné pokuty jsou hrazeny provozovatelem. Vlastník právě všechny tyto provozní zodpovědnosti a povinnosti převádí v rámci „provozního modelu“ na provozovatele. Cenu vodného a stočného určují vlastníci infrastruktury, tedy města a obce.
A to vše funguje i přesto, že státní moc postupně přenesla veškerou zátěž a zodpovědnost plynoucí ze státních závazků na města a obce, že se po roce 2006 se zcela změnil postoj EK na provozní model a že vláda ministra ŽP Bursíka byla namířena proti provoznímu modelu a obce a města, které k tomuto modelu přistoupily, byly tlačeny do změn a jsou penalizovány.
Ing. Otakar Divíšek, primátor Hradce Králové 2004 – 2010
Zdroj: O.
Divíšek
Zdroj: O. Divíšek
