Odpověď na tuto nevšední otázku poskytla společnost Veolia Víz, maďarská dceřiná společnost francouzského koncernu Veolia Eau, prostřednictvím nově zprovozněné čistírny odpadních vod na severním okraji Budapešti.
Philippe Guitard, generální ředitel Veolia Eau Europe, má za to, že tento provoz již dnes předznamenává změny, jimiž budou muset v blízké budoucnosti čistírny odpadních vod projít. Podle jeho předpokladů tato zařízení „opustí klasický koncept čistíren odpadních vod a stanou se biorafinačními jednotkami“.
Ze čtyř čistíren odpadních vod v maďarském hlavním městě je pouze ta, která se nachází na severu města, soběstačná ve spotřebě elektřiny. K dosažení tohoto cíle byli vedoucí pracovníci nuceni upravit dosavadní výrobní procesy. Stejně jako každá jiná čistírna odpadních vod produkuje i stanice na severu Budapešti čistírenské kaly. Ty se však neodváží do zemědělských provozů, kde obvykle slouží jako hnojivo, nýbrž dochází k jejich sběru a míšení s organickým materiálem pocházejícím z odpadu produkovaného 1,7 milionem obyvatel maďarské metropole, budapešťskými restauracemi a zemědělsko-potravinářskými podniky. Ve dvou speciálně zkonstruovaných nádržích vzniká z této směsi kalů a odpadu koncentrovaná „kaše“, která denně poskytuje 28 000 m3 bioplynu (tedy z chemického hlediska metanu – CH4).
Tento hořlavý plyn slouží jako palivo ve dvou výkonných tepelných generátorech, které každý den vyprodukují 3 000 kWh elektrické energie. Problém s tříděním odpadu vyřešila společnost Veolia tak, že vyvinula a nechala si patentovat systém „Ecrusor“ – zařízení na drcení odpadu a současné třídění jeho organických a neorganických složek (tj. plastů, kovů, znečišťujících látek atd.).
„Objem vyrobené energie v zásadě pokrývá vlastní potřeby čistírny,“ uvádí György Palkó, generální ředitel společnosti Veolia Víz.
Investice do zařízení dosáhla sice výše 12 milionů eur, ale umožňuje snížit náklady za odběr elektrické energie zhruba o 1,5 milionu eur ročně. Mladý generální ředitel společnosti nepočítá s prodejem elektrické energie do sítě.
„Naším cílem v současné době není vyrábět elektřinu, ale dosáhnout maximální soběstačnosti,“ zdůrazňuje. György Palkó sice nechce prozradit, jaká je výrobní cena energie, avšak připouští, že „v dané chvíli není snadné vyrovnat se ceně kilowatthodiny elektřiny vyrobené v atomových elektrárnách,“ z nichž pochází 40 % elektrické energie v zemi.
Philippe Guitard je přesto pevně přesvědčen o tom, že vývoj v oblasti čistíren odpadních vod nezadržitelně spěje k biorafinačním jednotkám, které budou nejen zpracovávat odpadní vody tak, jak to dělají v současnosti, ale navíc budou produkovat bioplyn a případně také elektřinu.
Jsme tedy svědky tiché průmyslové revoluce, která podle Philippa Guitarda „již začala, neboť pro náš podnik (Veolia – pozn. redakce) je v současné době už nemyslitelné, abychom v nabídkovém řízení podali návrh, který by neobsahoval ekologická a úsporná řešení – v opačném případě jsme totiž předem odsouzeni k neúspěchu.“
Zdroj: La Tribune
Zdroj: (hav)
Zdroj: (hav)
