Abstrakt
Článek se věnuje tématům, která v posledních 2 letech představují velmi aktuální problémy oboru vodovodů a kanalizací (VaK) v České republice a některá platí i pro celou Evropu:
- Diskuse o regulaci oboru VaK v České republice
- Zastavení provozu čistírny odpadních vod v důsledku nedohody vlastníků a provozovatelů infrastruktury
- Sledování výskytu prioritních znečišťujících látek (stopových organických látek) typu pesticidů, léčiv, parfémů, drog
- Diskuse k přípravě relevantních finančních plánů obnovy infrastruktury VaK
- Novela zákona o vodovodech a kanalizacích
Je stručně charakterizován současný stav problematiky a uvedeny náměty k řešení neuspokojivé situace. K novelizaci zákona o vodovodech a kanalizacích (274/2001 Sb., v platném znění) bude prezentována přednáška ředitele odboru vodovodů a kanalizací MZe – ing. J. Dudy – v rámci konference, a proto jsem toto téma nezpracoval.
Otázka regulace oboru vodovodů a kanalizací v České republice
V souvislosti s čerpáním dotací z fondů ES v Operačním programu ministerstva životního prostředí (OPŽP) došlo k prověřování smluvních vztahů vlastníků a provozovatelů infrastruktury VaK v ČR na úrovni Evropské komise (EK), které se táhne od r. 2004. Lze se domnívat, že záležitost vznikla na základě impulsů některých subjektů v ČR následkem nespokojenosti s jejich postavením nebo úlohou v privatizovaných vodohospodářských službách. Následná doporučení EK vycházela z rozborů a stanovisek konsultantů a vedla k doporučení úprav smluv (např. vypověditelnost, délka apod.) včetně nespecifikovaného požadavku, aby se zkvalitnil dohled a bylo dosaženo „evropského standardu smluvních podmínek“. Situace vedla k omezení využívání dotací z ES prostřednictvím OPŽP. S cílem odblokovat situaci nechalo MŽP (ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí) vypracovat soubor „podmínek přijatelnosti“, které žadatelé o dotaci buď splní a dotaci obdrží, anebo smlouvy neupraví a tedy dotaci nezískají. Je vhodné upozornit na skutečnost, že v době uzavírání smluv vlastníků infrastruktury privátními provozovateli při privatizačním procesu služeb v oboru VaK na začátku devadesátých let (1993-5) o výběrových řízeních, tendrech a „nejlepší praxi v uzavírání smluv“ nebyly v ES regulativy. Např. při otevírání předstupních fondů ISPA byla naopak starost o uzavírání dostatečně dlouhých smluv, aby nedošlo k případnému znehodnocení dotace.
Regulace oboru VaK se však stala nyní tématem k diskusi s EK o podobě případného pokračování OPŽP po roce 2014. Z jednání vedených MŽP v EK vyplynul požadavek na zřízení „centrálního regulátora“. S různou intenzitou pokračovaly diskuse v domácím rozměru ČR a letos vedly MŽP k organizování tzv. „kulatých stolů“. I. kulatého stolu se zúčastnili zástupci ministerstev, které mají regulační kompetence a vybrané instituce. Výstupem z přednesených stanovisek účastníků bylo svolání II. kulatého stolu s účastí zástupce EK. Jednání proběhlo v Praze dne 17. července t. r. Jednání řídil náměstek MŽP a z prezentací zástupců resortů Ministerstva zemědělství (MZe), Ministerstva financí (MF), reprezentanta „JASPERS“ (poradní skupiny EK z bankovního sektoru), i z vystoupení zástupců SOVAK a Ministerstva pro místní rozvoj usoudil zástupce EK pan Christos Gogos, že centrální regulátor oboru VaK v ČR není podmínkou. Stačila by „zjednodušená, zprůhledněná koordinace regulačních podmínek“, které uplatňují příslušné resorty v souladu s legislativou ČR (tedy MZe, MF, MŽP,MMR a Ministerstvo zdravotnictví). Řada informací prezentovaných na II. kulatém stole byla (překvapivě) pro p. Gogose nová a v závěru opakoval (existuje zvukový záznam, následně zachycený do písemné formy), že EK není nařizovatel, ale pomocník Členským státům a že k zajištění koordinace regulačních činností lze použít některý z gesčních subjektů. Na přímý dotaz zástupce SOVAKu, zda je centrální regulátor podmínkou pro využití budoucích fondů ES po r. 2014 odpověděl, že nikoliv, je třeba regulaci zkvalitnit uvedeným doporučením. Velmi závažná a zajímavá byla prezentace JASPERS, která dokumentovala naprostou různorodost regulačních přístupů v jednotlivých členských zemích EU s tím, že centrální instituci mají vlastně jen 4 z nich (a to ještě za výrazně jiných počtů regulovaných subjektů, kterých jsou maximálně desítky).
V kontrastu s celkovou atmosférou vyzněl příspěvek poradce MŽP pana Tima Younga (Grant Thornton Advisory s. r. o. – GTA), který se soustředil na to, že nelze připustit, aby žadatelé o dotaci z OPŽP upravili smluvní podmínky (přijetím „podmínek přijatelnosti“ OPŽP) a „zbytek“ (několik tisíc subjektů) zachoval původní stav. To vedlo p. Gogose k poznámce, že opravdu tato dvoukolejnost by neměla být trvalá. Argument MZe, že pokud někdo žádá podporu, měl by podmínky splnit v souladu s pravidly příslušného programu bez toho, že se nežadatelé musí přizpůsobovat, zůstal bez komentáře. MZe po II. kulatém stole pozvalo dopisem náměstka p. Gogose k návštěvě ministerstva (pozvání padlo i na jednání) s cílem seznámit ho s podklady a údaji, které jsou o vlastnících a provozovatelích k dispozici a umožňují porovnat jejich efektivitu i péči o majetek (databáze majetkové a provozní evidence i zprávy o vyúčtování nákladů na činnost provozovatelů). Obdobně ho pozvali také zástupci MF k návštěvě jejich resortu a k diskusi o postupu cenové regulace oboru v ČR. Zatím uvedená pozvání zůstala bez odezvy.
Následně MŽP svolalo v září t. r. 2 konference s navazujícími semináři (v Olomouci a Praze) k pokračování diskusí o „problému regulace“. Účastnil jsem se obou konferencí a závěry lze shrnout tak, že zatím není definitivně jasné, jak pokračovat a výstupem je konstatování potřeby svolat další, nyní již III. kulatý stůl.
Stanoviska MZe a MF o nadbytečnosti „centrální regulace“ se nemění. Poradce MŽP p. Young nadále kritizuje současný stav „dvoukolejnosti“ a navíc konstatoval, že očekává, že cesta koordinátora regulace namísto zřízení „centrální regulační instituce“ bude pro EK nepřijatelná. Skutečně, písemný záznam z jednání z II. kulatého stolu, odeslaný EK do Bruselu, se na MŽP vrátil s úpravami, které v podstatě mění prohlášení p. Gogose sdělená v Praze a směřují k původním doporučením z let 2004-6 – tedy k zavedení institucionálního regulátora.
Jak může III. kulatý stůl vypadat je obtížné předjímat, ani reakce MŽP na změny provedené EK v textu záznamu z II. kulatého stolu není zatím oficiálně zřejmá. O to zajímavější je skutečnost, že se novináři „regulování oboru VaK“ opakovaně věnují, při čemž řadu informací vytržených z kontextu (např. využívání prostředků ze zisku na investice, problém různých modelů vztahů mezi provozovateli a vlastníky) používají jako silné argumenty pro regulaci – ovšem v podstatě cen. Nezbytný komplexní pohled na funkce oboru VaK se vynechává (udržitelnost infrastruktury, plány obnovy, snaha o integraci atp.).
Každopádně přístup k cenové regulaci uplatňovaný MF je v souladu s legislativou, náhled MZe o nadbytečnosti centrální regulace nadále platí – zejména v současných úsporných opatřeních v důsledku ekonomické stagnace.
Zdroj: Medim, spol. s r.o. – www.vakinfo.cz
Autor fotografie: Medim, spol. s r.o. – Jan Lhotský
Zdroj: RNDr. Pavel
Punčochář, CSc
Zdroj: RNDr. Pavel Punčochář, CSc