Nejvíce vody spotřebují v USA, nejvíce zaplatí v Dánsku

Spotřeba vody
S přírůstkem světové populace paralelně vzrůstá spotřeba vody. Od roku 1940 do roku 2006 se spotřeba vody na Zemi zvýšila čtyřikrát.

Spotřeba vody v ČR měla od roku 1989 výrazně klesající tendenci. Dnešní spotřeba se pohybuje kolem 103 litrů na osobu a den, což představuje cca 60 % úrovně přelomu 80. a 90. let. V posledních letech u domácností spotřeba opět mírně stoupá. Děje se tak v důsledku napojování dalších odběratelů na vodovody. Odběry se ale dál snižují v průmyslu, kde se omezuje výroba a nové továrny jsou ve spotřebě vody maximálně úsporné. Podobný trend lze pozorovat kupříkladu také v Polsku a na Slovensku. Za západní Evropou ČR – co se týče spotřeby – výrazně zaostává.

Mezi evropskými zeměmi se vodou nejméně šetří ve Velké Británii. Zde činí denní spotřeba vody v přepočtu na obyvatele 343 l. Poměrně vysoká spotřeba je rovněž ve Španělsku, kde denně proteče 265 l vody na obyvatele. U následujících zemí – Francie, Portugalska, Maďarska či Finska – je již spotřeba poměrně vyrovnaná mezi 150 – 160 l. Na opačném pólu žebříčku spotřeby vody se kromě ČR a Slovenska, kde se spotřebuje 109 l na obyvatele, nacházejí převážně pobaltské státy.

Ve světě patří mezi největší spotřebitele vody USA a Austrálie, nejméně vody v přepočtu na obyvatele zužitkují v Indii.

Bohatší státy s deficitem vody řeší problém odsolováním mořské vody. Typickým příkladem je Kuvajt, který je na odsolenou mořskou vodu plně odkázán. V poslední době se řeší problém nedostatku vody její recyklací. Nejvíce zkušeností s touto technologií má Izrael. Recyklovaná voda se již ale používá v USA, Británii, Austrálii a Singapuru. Uvedené technologie jsou sice v praxi realizovatelné, vyžadují však značné, zejména energetické a investiční náklady a vedou k výraznému zvýšení nákladů na zemědělskou produkci.

Cena vody

Za vodu se v Česku platí stále výrazně méně než v západní Evropě. Asi 80 % nákladů tuzemských vodárenských společností se však již pohybuje na západní úrovni. Je však dobré mít na paměti, že ČR na rozdíl od jiných zemí stále naplňuje princip doporučený Světovou zdravotnickou organizací a Světovou bankou, který upozorňuje na to, že ceny vodného a stočného by měly zůstat sociálně únosné. V praxi to znamená, že výdaje domácností za vodu nesmějí překračovat 2 procenta jejich hrubého příjmu.

Výrazně nejvíce za dodávku vody zaplatí v Dánsku, kde m3 vody vyjde v přepočtu na dolary na 8,83 USD. Vyšší vodné mají rovněž ve Francii a Německu. V porovnání s Dánskem zde však voda vyjde na „pouhých“ 3,58 USD, resp. 3,12 USD. V mimoevropských zemích je voda výrazně levnější. Nejdražší vodné mají v Austrálii, kde m3 vody vyjde na 1,8 USD. V ČR se cena vody pohybuje kolem 1,6 USD. Nejlevnější dodávky vody jsou distribuovány v Indii, kde se za m3 vody platí jen 0,08 USD. Irsko poskytuje občanům pitnou vodu zdarma.

Nejvyšší stočné se v rámci evropských zemí platí ve Velké Británii, kde m3 odvedené odpadní vody stojí 2,2 USD. Z dalších zemí světa je nejdražší opět Austrálie, kde stočné stojí 1,73 USD. V České republice vyjde stočné na 1,58 USD. Mezi státy s nejlevnějším stočným patří Mexiko, Čína a Jižní Korea. V Indii a také Dánsku je stočné zdarma.

Více údajů naleznete na www.globalwaterintel.com

(mpa)