Na čistírně vyrostly pokusné záhony se zeleninou

Záhony na pěstování kukuřice a různých druhů zeleniny vyrostly na českobudějovické čistírně odpadních vod. Vodohospodáři tím nechtějí obohatit svůj jídelníček o důležité vitamíny, ale podpořit výzkumný projekt ministerstva zemědělství. Cílem je sledovat, jak se látky, které se vyskytují ve vyčištěné odpadní vodě a kalech z čistíren odpadních vod, chovají v půdě a jak se dostávají do rostlin.

5 min. čtení

„Proto jsme umožnili vybudování pokusných vyvýšených záhonů v blízkosti dosazovacích nádrží, kde je vyseta kukuřice a zelenina. Rostou ve stejné půdě, ale každý se záhonů je jinak zaléván a hnojen,“ řekl technický ředitel společnosti ČEVAK a.s., která vodohospodářský majetek statutárního města provozuje, Jiří Lipold.

Celkem na čistírně vzniklo devět záhonů. Ve dvou, kde je pěstována buď kukuřice nebo zelenina, jsou rostliny zalévány pitnou vodou, v dalších dvou vyčištěnou odpadní vodou. V následující dvojici záhonů je v půdě přimíchán kompostovaný kal z čistírny a v jednom stabilizovaný kal. Poslední varianta byla akademiky navržena jen pro kukuřici, protože současné zákony neumožňují zeleninu v dále nezpracovaném kalu pěstovat.

Naopak pro zeleninu vědci nachystali ještě dva záhony s jiným typem půdy, které jsou zalévány buď pitnou vodou nebo vyčištěnou odpadní vodou. Na místě vyrostla i malá meteorologická stanice.

Na projektu se podílí Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Biologické centrum AV ČR a Český hydrometeorologický ústav.
„Mimo jiné sledujeme teplotu a vlhkost vzduchu, sluneční záření, srážky, závlahy nebo průsaky půdního roztoku, půdní vlhkost a teplotu, emisi CO2 z půdy a další půdní vlastnosti a procesy včetně šíření látek v půdě a změn mikrobiálního společenství. Z rostlin budeme v různých stádiích růstu odebírat vzorky, z nichž budou hodnoceny koncentrace jednotlivých látek,“ řekla profesorka Radka Kodešová, která je řešitelkou projektu za ČZU. „Naše pozornost bude zaměřena především na vybrané mikropolutanty jako jsou například léčiva nebo UV filtry,“ dodala Helena Švecová z Jihočeské univerzity.

Zároveň výzkumníci zhodnotí, jak rostliny v daném typu záhonu prospívaly. Pokus na čistírně bude probíhat dva, v případě potřeby i tři roky. „Těší nás, že čistírna neslouží dobře pouze svému primárnímu účelu, ale že je i místem vědeckého bádání, které může dopomoci zjistit, jak se rostliny chovají v různém prostředí. S výsledky výzkumné práce se velmi rád seznámím,“ řekl náměstek českobudějovického primátora Petr Holický.
 


Zdroj: redakce

Zdroj: redakce

Doporučujeme