"Je vidět, že voda začíná být fenomén. Myslíme si, že ač nám to třeba tak nepřipadá, tak je dobrá ekonomická situace ve státě. Lidé tak mají finanční prostředky i na pořizování lodí. A vzhledem k tomu, jaká je bezpečnostní situace ve světě, rádi tráví dovolenou u nás v Česku," řekl ČTK ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek.
Podle něj Baťův kanál brázdí stovky plavidel, mezi nimiž nechybějí velké výletní lodě, asi 100 obytných lodí – hausbótů, o které bývá velký zájem, a mnoho drobných plavidel jako jsou motorové čluny, kanoe, kajaky či rafty. "Třeba dnes tady v Otrokovicích se nemůžeme vejít k molu," doplnil Bártek. Kanál se podle něj dotýká kapacity co se týče obytných lodí.
"Už se nám jich sem moc nevejde, protože ony opravdu nebudou mít kde kotvit. Aspoň do té doby, dokud neuděláme přístav například v Napajedlech nebo nezvětšíme kapacitu přístavu ve Veselí nad Moravou. Naopak rezerva je v osobních lodí. Už není tak silný fenomén školních výletů, dříve více jezdily i skupiny seniorů, hasičů a podobně," doplnil Bártek.
Povodí Moravy, které je správcem Baťova kanálu, před letošní sezonou zrekonstruovalo břehy v úseku Huštěnovice – Babice a opravilo plavební komory v Babicích a Uherském Ostrohu. Práce přišly na 5,3 milionu korun. "Vnímáme, že by bylo potřeba v dalších letech investovat přibližně 200 až 220 milionů Kč," řekl ČTK generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.
Bezmála osm desítek let starý Baťův kanál vyžaduje další opravy. V posledních letech počet vodní cestou proplouvajících lodí výrazně narostl, což se na jejím stavu negativně projevuje. Povodí Moravy dává podle Hodovského ročně na čištění plavebních komor, údržbu břehů a na drobnější opravy Baťova kanálu 15 až 20 milionů Kč.
Do budoucna by se návštěvníci Baťova kanálu měli dočkat i dalších vylepšení. Chystá se stavba přístavu na Pahrbku v Napajedlech a také dvou nových plavebních komor. U přístavu v Napajedlech se podle Bártka znovu projedná posudek dopadu stavby na životní prostředí.
"U plavební komory v Bělově Městský úřad v Otrokovicích zrušil žádost o územní rozhodnutí. Situace se tak velmi zkomplikovala," povzdechl si Bártek. Dodal, že u stavby další plavební komory Sudoměřice – Rohatec se bude brzy žádat o stavební povolení a stavět by se mohlo v letech 2017 až 2019.
Baťův kanál vznikl ve 30. letech 20. století, a to hlavně kvůli přepravě lignitu z Ratíškovic do Otrokovic. Vodní cesta, která částečně vede korytem řeky Moravy, je od Otrokovic do Skalice dlouhá 53 kilometrů. Plánované komory v Bělově a Sudoměřicích – Rohatci by Baťův kanál měly učinit splavným po celém úseku od Kroměříže po Hodonín.
Foto: Wikipedia, Tomáš Kolařík, licence
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
