Největší potíže má Ronov nad Doubravou, který žádal o dotaci na vybudování čistírny odpadních vod a kanalizace za zhruba 140 milionů korun bez DPH. Město se ještě pokouší přesvědčit ministerstvo životního prostředí, aby přehodnotil zamítavé stanovisko řídicího výboru Operačního programu Životní prostředí, šance jsou však minimální. "Nevíme, jak bychom jinak pokračovali. Je to neřešitelná situace," řekla ČTK místostarostka Hana Culková.
V Ronově odtéká znečištěná voda přímo do řeky bez přečištění. Výjimka však končí na konci roku a nemusela by být dále prodloužena. Město s téměř 1700 obyvateli si velký úvěr na výstavbu nemůže dovolit.
Před rozhodnutím stojí také Chrast u Chrudimi, kde kanalizace dosud neexistuje v části Podlažice. Její výstavba by stála 55 milionů korun, což je bez dotace nad možnosti města se zhruba 3100 obyvateli. Podle starostky Martiny Lacmanové musí o dalším postupu rozhodnout zastupitelé, z jakých možností budou volit není jasné. Chrast se také pokusí získat podporu státu, například od ministerstva zemědělství, a také účast vodáren, stavět by se mohlo na etapy.
Nejdále zatím dospěl Heřmanův Městec s 5000 obyvateli, který plánoval vybudovat za zhruba 38 milionů korun kanalizaci Na Průhoně a v Barákově ulici. "Průhon se z projektu vydělil, letos se bude dělat s přispěním chrudimských vodáren. Na Barákovu sami nestačíme, zkusíme získat dotaci z programů českých ministerstev, ale nebude to hned," řekla ČTK místostarostka Zdeňka Sedláčková.
Pozadí neúspěšných žádostí o dotace na výstavbu je u všech tří měst stejné. Evropská komise nechce dotovat projekty, na nichž bude následně vydělávat soukromá firma. V Ronově, Chrasti i Heřmanově Městci provozuje síť Vodárenská společnost Chrudim vlastněná rakouskou firmou Energie AG.
Foto: Wikipedie: Ben Skála
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
