Jaká je kvalita vody v Evropské unii?

Informace o obyvatelstvu, objemy dodávek vody, zdroje vody
Celkový počet obyvatel v 27 členských státech EU byl v období 2005-2007 přibližně 491 milionů obyvatel. Počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejných vodovodů, bylo cca 417 580 000, což je přibližně 85% z celkového počtu obyvatel Evropské unie. V roce 2007 bylo 27 států EU zásobováno z celkem asi 15 930ti vodohospodářskými společnostmi a celkový objem dodávané vody za rok činil 36 547 milionů metrů krychlových (což činí 83 m³ nebo-li 240 litrů na osobu za den v Evropě).

Způsoby dodávky vody v EU
Pět členských států dodává pitnou vodu pro téměř všechny obyvatele prostřednictvím velkých společností (Kypr, Španělsko, Malta, Nizozemí a Velká Británie). Belgie, Itálie, Polsko, Portugalsko, Irsko, Bulharsko a Německo dodává vodu prostřednctvím velkých společností pro 80% populace a naopak spíše nízké procento v tomto ohledu bylo zaznamenáno v Rumunsku, Lotyšsku a Litvě, kde je to méně než 60%.
Ve dvanácti členských státech jsou hlavním zdrojem na výrobu pitné vody podzemní zdroje. Ve třech zemích dokonce produkovaly vodu z podzemních zdrojů v 99 až 100%. Jen šest členských států spoléhá především na povrchové zdroje vody, z nichž je nejvyšší procento v Irsku a ve Španělsku. Lucembursko a Řecko čerpají například ze stejného poměru povrchových i podzemních vod, Malta a Kypr mají ve své pitné vodě zase zastoupeno velké procento mořské nebo podzemní slané vody.

Kvalita vody
Směrnice podle norem Evropské unie rozlišuje celkem tři skupiny parametrů určování kvality pitné vody: mikrobiologické parametry, chemické parametry a indikační parametry. Celkově vzato – členské státy v EU dodržují hodnoty ukazatelů kvality pitné vody. V tomto směru jednoznačně vede Nizozemí, které mělo všechny parametry shody na úrovni mezi 99-100% .
Ne všechny členské státy nahlásily hodnoty udané směrnicí, obecný průměr je však srovnatelný. U více než jednoho procenta případů byly nedodrženy některé parametry stanovené směrnicí – celkově to byl především obsah železa, koliformních bakterií, manganu, zákalu a počet kolonií. Z chemických parametrů to pak byly většinou jednotlivé pesticidy, nikl, olovo, dusičnany, THM (trihalogenmetany), arsen a fluorid. Z mikrobiologických parametrů pak působily nesoulad v sedmi členských státech enterokoky a ve čtyřech členských státech to byly E.Coli.

Země, které měly ve všech třech bodech určených směrnicemi určujícími kvalitu vody mezi 95 až 100% jsou: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Řecko, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko a Velká Británie. Opět je zde ale důležité vzít v úvahu nedodržení uvedení všech ukazatelů ve všech členských státech.

Například naše republika měla v obou prvních parametrech (tedy v mikrobiologických i chemických hodnotách 99% – 100% kvalitu! Nedodala však poslední indikátory, proto není zahrnuta mezi nejlepší z Evropy.

Problémy s mikrobiologickou kvalitou pitné vody mohou pocházet z ne příliš kvalitních zdrojů vody, z nedostatečného ošetření vody nebo s nestandardní integritou distribuční sítě. Náhodný výskyt mikrobiologických problémů pak může být způsoben nehodami potrubí. Taktéž může jít jen o lokální problém v prostorách, které jsou určeny pro odběr vzorků vody. V případě narušené chemické kvality vody bývá často problém použitím materiálů jako olovo, měď a nikl ve vodovodních systémech. Samotná příčina může tkvět v domácí instalaci vodovodu a užití špatných materiálů.

Vyjímky – nedodržení standardů
V případě, že pitná voda v určité lokalitě nevyhovuje požadovaným standardů, má daná země možnost požádat o výjimku.

Celkem devět členských států požádalo o výjimku pro malé oblasti zásobování vodou: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Maďarsko, Irsko, Švédsko, Spojené království a Španělsko.
Čyři členské státy měly pak nějaký jiný typ výjimky: Bulharsko, Česká Republika, Lucembursko a Litva.
V České republice máme vyjímku pro malé společnosi zásobující vodou a studny pro domácnosti bez komerčního využití.

Zprávy o nedodržení monitorování frekvencí
Členské státy byly požádány, aby poskytovaly na úrovni oblasti zásobování vodou informace o počtu provedených analýz. Četnost monitorování je předpokladem posouzení dodržování hodnoty ukazatelů. Čtyři členské státy (Belgie, Malta, Slovinsko a Portugalsko) vykázaly plné monitorování podle všech požadavků. Dva členské státy oznámily výsledky s lehkým nedodržením všech požadavků (Irsko a Velká Británie). Dalších pět členských států (Rakousko, Česká republika, Německo, Řecko a Nizozemí) neposkytly informace prostřednictví formátu podávání zpráv, ale podle předložených databází nic nenasvědčovalo tomu, že by významně nedodrželi monitorovací frekvenci. U dalších zbylých členských států se však vyskytly nedostatky v kontrole a dostupnosti informací. Nedodržení mohlo být způsobeno z různých důvodů: např. údaje byly k dispozici, ale ne na národní úrovni, vzorkovací frekvence nebyla dostatečná, nebo zde nebyla dostatečná analytická kapacita. Díky neúplným informacím o kvalitě pitné vody pak bylo obtížné porovnávat údaje o stavu pitné vody mezi jednotlivými členskými státy (tedy souladu s uvedenou směrnicí).

Trendy v evropské kvalitě pitné vody
Co se týká trendů v kvalitě pitné vody na vnitrostátní úrovni a úrovni EU – bylo obtížné je stanovit neboť spousta členských států neuvedlo svá historická data k posouzení. Od Bulharska, Kypru, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Rumunska, Slovenské republiky, Slovinska a Švédska a Itálie nebyla předložena žádná historická data.

Rakousko: uvedlo mnoho historických dat k určení trendů pitné vody. Celkově se ukázalo, že vývoj zde vedl ke zlepšení u výskytu koliformních bakterií, dusičnanů a atrazinu. Problémy zde byly jen s vyšším výskytem manganu.
Belgie: Ve srovnání s předchozím obdobím 2002-2004 udržuje stejné parametry.
Česká republika: Ve srovnání s předchozím sledovaným obdobím 2002-2004 se ukazuje v souladu a zlepšila výskyt nevyhovujících pesticidů
Dánsko: Parametry, které měli způsobené nedodržením v předchozích obdobích byly velmi hodně stejné jako v roce 2005 -2007.
Německo: Zde došlo ke zlepšení kvality vody v některých parametrech (E. coli, enterokoky, Koliformní bakterie a zakalení) Parametry, které způsobily nesoulad v Německu byly více nebo méně stejné, kromě THM.
Estonsko: Hlavní nevyhovující parametry byly celkem THM, železo, mangan a chlorid a zákal, stejně jako oxidace třikrát denně. Obraz byl velmi podobný jako v předchozím období.
Finsko: Mikrobiologické parametry byly většinou v souladu, chemické parametry – fluorid a THM v hodnotách nedodržení. Fluorid je ve Finsku stále se opakující problém. Většina nedodržení parametrů zde byla způsobena celou řadou ukazatelů: železa, manganu, Počet kolonií při 22, koliformních bakterií i organoleptických parametrů jako je barva,vůně, chuť a zákal. Výsledky pro Finsko velmi podobně jako předchozích obdobích.
Francie: Země uvedla spoustu historckých dat. Nebyly zde zjištěny žádné významné změny ve srovnání s předchozími lety.
Řecko: V předchozím srovnávacím období – stejné parametry: koliformní bakterie, E. coli a enterokoky.
Irsko: Zde byly výsledky za minulá období ve srovnání s tím posledním opět velmi podobné – výskyt: THM, koliformní bakterie, hliník, barva, zákal, železo.
Lucembursko: nedodalo příliš historických dat k posouzení. V předchozích letech bylo nedodržení parametrů způsobeno: Počet kolonií při 22 a koliformních bakterií.
Nizozemí: Zde bylo k dispozici hodně historických dat a údaje byly velmi podobné: mírně vyšší počet WSZs s nedodržení vskytu E.coli a Clostridium perfringens.
Portugalsko: Portugalsko také dodalo hodně historických dat ke srovnání. Nedodržení hladiny některých látek bylo velmi shodné: E.coli, dusičnany, koliformní bakterie a pH, ale také železo, mangan, hliník, Cl.perfringens a zákal.
Španělsko: Španělsko dodalo také spoustu dat k posouzení. Zdá se, že se zde zvýšil počet nevyhovujících WSZs.
Velká Británie: Zde bylo k dispizici také velmi mnoho minulých dat k posouzení. Nastal zde trochu pokles v parametrech, které způsobily nedodržení na národní úrovni. Více než 1% nedodržení bylo omezen na dva parametry: THM a TOC (celkový organický Uhlík). Nedodržení parametru THM bylo ale mnohem nižší než v letech 2002-2004. Došlo zde však k prudkému nárůstu nevyhovujících hodnot pro koliformní bakterie, železo, mangan.