V rámci tzv. Fázovací výzvy mají vlastníci vodárenské infrastruktury šanci získat dotace na část projektu, která bude realizována do konce roku 2015. Další část by mohla být financována z nového OPŽP. Pro příjemce dotace může být poměrně riskantní zahájit projekt s tím, že není jasné, za jakých podmínek bude "druhá část" dotací vyplacena a zda vůbec na ni budou mít nárok. Co byste těmto žadatelům poradil? Jak je přesvědčit, aby projekt realizovali a o dotace se přihlásili?
Především je nutné upozornit, že tzv. fázovací výzvu je nutné vnímat jako určitou „možnost poslední záchrany“ pro projekty ve velmi vysokém stupni připravenosti, které ale mají problém s tím, že je není možné celé realizovat do konce doby uznatelnosti nákladů. Považuji za vhodné diskutovat tyto projekty s odpovědnými pracovníky Státního fondu životního prostředí ČR.
Již v tuto chvíli lze říci, že v návrhu programového dokumentu (PD) nového OPŽP 2014-2020 je oblast vyhlášené tzv. fázovací výzvy pokryta, nicméně celý PD je ve vysokém stupni připravenosti a bude podroben před jeho schválením diskuzi s Evropskou komisí. Pro žadatele, kterým bude v rámci tzv. fázovací výzvy v OPŽP 2007-2013 vydáno na projekt Rozhodnutí o poskytnutí dotace, a kteří budou v tomto období čerpat podporu na první fázi projektu, bude umožněno Řídicím orgánem podat žádost o podporu do OPŽP 2014-2020, což Řídicí orgán reflektuje v návrhu PD OPŽP 2014-2020.
Z celkové alokace 53,2 mld. Kč, byla dosud schválena podpora pro 1 334 projektů ve výši 50,4 mld. Kč. Dosud bylo ale žadatelům proplaceno jen 23,7 mld. (44,5 %) a zcela dokončeno jen 206 projektů v hodnotě 7,3 mld. Kč (13,7 %). U jak velké části již schválených projektů hrozí, že nebude dotace vyplacena? Je to minoritní, nebo spíše majoritní problém?
S ohledem na obvykle delší dobu implementace vodohospodářských projektů toto riziko vnímáme a lze jej označit za podstatný problém. Snažíme se jej různými opatřeními, jako právě např. fázovací výzvou, minimalizovat, ale v tuto chvíli je obtížné předjímat budoucí vývoj. Do velké míry závisí budoucí vývoj na příjemcích dotace a jejich schopnosti implementovat již schválené projekty v jimi předpokládaných termínech. Jako jeden z klíčových faktorů neuspokojivého čerpání této osy považuji chybějící odvahu odnímat dotace těm projektům, které několikrát porušily deklarované termíny a nečerpaly dotace, čímž se zásadně zkreslila celková bilance této prioritní osy.
Lze předpokládat, že v případech, kdy z důvodu prodlev v administraci projektů již nelze považovat harmonogram implementace projektu za realistický, bude nutné ze strany poskytovatele odstupovat od realizace projektu. Tyto případy jsou samozřejmě řešeny v úzké spolupráci mezi Státním fondem životního prostředí a zástupci dotčených projektů.
Do jaké míry jsme si tento problém způsobili příliš složitým způsobem administrace v rámci ČR a do jaké míry tento stav ovlivňují přísné podmínky ze strany EK.
Další příčinou neúspěšného čerpání této osy byla absence vyhlašení výzvy pro oblast ochrany povrchových vod v roce 2011, tyto prostředky nyní chybějí v systému a propadají evropské prostředky kvůli tzv. Automatickému zrušení závazku (v letech 2013 a 2014).
Současný stav implementace je samozřejmě ovlivněn celou řadou dalších faktorů, které se průběžně objevovaly v průběhu administrace OPŽP od roku 2007. Nastavení podmínek přijatelnosti vodohospodářských projektů dle požadavků EK nelze považovat za problém, ale naopak je nutné je vnímat jako předpoklad, který musel být splněn, aby bylo možné o financování vodohospodářských projektů z OPZP vůbec reálně uvažovat. Toto potvrzuje i aktuální postoj EK v souvislosti s přípravou programového období 2014-2020. Nelze ovšem zastírat, že administrace projektů nebyla ideální, a pevně věříme, že získané zkušenosti uplatníme při administraci projektů v období 2014-2020. Jako konkrétní oblast mohu zmínit určitě snahu Řídicího orgánu o informování potenciálních žadatelů v připravovaných výzvách a podporovaných opatřeních v delším časovém horizontu, aby byl větší prostor na kvalitní přípravu projektů, v této oblasti vnímáme velké rezervy.
Co bude následovat, pokud se nepodaří “zadministrovat” a realizovat schválené projekty?… Přijde ČR o zbytek dotací, nebo budou přesunuty do jiných oblastí, k jiným účelům?
Jak jsem naznačil již výše, rizika možné ztráty finančních prostředků jsou na úrovni Řídicího orgánu vnímána, proto jsou připravovány i alternativní scénáře, které počítají s převedením části prostředků do prioritních os, kde je předpoklad jejich vyčerpání. Je nutné si ale uvědomit, že v tomto případě hovoříme o finančních prostředcích v řádech miliard Kč a není jednoduché nalézt potřebnou absorpční kapacitu mezi projekty, které budou dokončeny v horizontu zhruba 1 roku, a proto je situace velmi komplikovaná a možná ztráta části prostředků skutečně hrozí.
Druhou část rozhovoru přineseme příští týden.
Zdroj: (jab)
Zdroj: (jab)
