Kritika zvýšení poplatků za podzemní vodu je slyšet ze všech stran

Lidové noviny tento týden přinesly zajímavý článek o navrhované "vodní dani". Jaký je názor Sdružení oboru vodovodu a kanalizací na tuto problematiku?

10 min. čtení

Ministerstvo zemědělství navrhuje v Koncepci vodohospodářské politiky pro roky 2011 až 2015 zavedení "vodní daně". Stát tím chce vybrat zhruba dvě miliardy korun ročně na protipovodňová opatření. Částku by formou poplatků měli uhradit hlavně velcí odběratelé vody, tedy vodárny a průmyslové podniky a majitelé vodních elektráren. Domácnostem hrozí, že za vodu z kohoutku zaplatí až o několik stovek korun ročně víc. Návrh by se měl na programu vlády objevit na jaře.

"Nelze hovořit o vodní dani. Jde o poplatky za odběr povrchových vod, které jsou vodárenskými společnostmi placeny státním podnikům Povodí. Jejich cena se zvýšila, je různá v řádu několika korun za 1 m3 podle Povodí, s.p. Obdobně jsou hrazeny poplatky za podzemní vodu, které vybírá Státní fond Životního prostředí (SFŽP). Ty jsou o něco nižší, zájem SFŽP je ceny srovnat. Poplatky jsou samozřejmě součástí ceny vody, dojde-li k jejich nárůstu, zvýší se cena vody, vzroste-li DPH zvedne se cena vody i poplatků o DPH. Zařazení vody do vyšší sazby DPH pokládám po přistoupení vládou v minulosti k řadě deklarací o dostupnosti vody pro obyvatelstvo za nezodpovědné." vysvětluje František Barák, předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK ČR).

Navýšení poplatku bude mít dopad na ceny vody hlavně ve městech zásobovaných z podzemních zdrojů. Průměrná domácnost v Mělníku, která dnes zaplatí za vodu 7000 korun za rok, by po navýšení musela připlatit dalších 300 korun.

Ondřej Beneš, člen představenstva SOVAK ČR uvádí: "Cenový dopad závisí hlavně od podílu vody povrchové a podzemní – jsou lokality (jako např. Praha), kde je více jak 75 % dodávané vody připravené z vody povrchové a tedy navýšení poplatků za odběr vod podzemních se tarifu dotkne výrazně méně, než v lokalitách s výrazným zastoupením vod podzemních (např. Mělník se 100 % podzemních zdrojů). Co se týče výpočtu, tak dopad navýšení poplatku je nutné dále zvýšit o podíl vody technologické (úprava vody, proplachy) a ztráty vody, což znamená v průměru (ovšem lokálně výrazně kolísajícím) násobek cca 1,3 x nominál navýšení."

Dle návrhu mají povinnost platit poplatek pouze odběratelé veřejných vodovodů, na malé odběratele z rodinných domků s vlastní studnou se návrh nevztahuje. "Je zásadní, aby jakékoliv navýšení poplatků a cen bylo vázáno na poskytnutí konkrétní služby. Zde narážím např. na stavbu protipovodňových opatření, kde je aplikace do cen vodného hrazeného pouze odběrateli vody z veřejných vodovodů nevhodná. Dotýkala by se totiž pouze určitého počtu obyvatel ČR připojených k veřejnému vodovodu a de facto by vedla k dalšímu tlaku na nárůst využití individuálních zdrojů stojících mimo zpoplatnění." uvádí Ondřej Beneš.

Plán ministra Ivana Fuksy se nelíbí ani pravicovým ekonomům, ani zeleným. "Místo toho, aby se daňová soustava zjednodušovala, ji někteří chytráci chtějí zaplevelovat dalšími ekonomickými nesmysly. Jestli takovou blbost zavedli ještě někde jinde ve světě, tak to neznamená, že bychom to měli zavádět i u nás," kritizuje děkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze Miroslav Ševčík.

Nový návrh ministerstva neodpovídá předchozím jednáním se SOVAK ČR. František Barák uvádí: "V roce 2009 jsme se dohodli s MZE na tom, že poplatky za povrchové vody a za vypouštěné odpadní vody několik let neporostou. Nepokládám za příliš šťastné a za solidárně spravedlivé, aby poplatky za odběr vod směřovaly na protipovodňová opatření. Snad jen jejich část, a to ta, která povede k výstavbě nádrží, které budou schopny dotovat jímáním podzemní zdroje vody a současně budou plnit i protipovodňová opatření."

Výhrady mají také ekologové:
"Smysluplnější a spravedlivější než daň z vodného by bylo, aby na ochranu před povodněmi přispívali ti, kvůli kterým dešťová voda rychle odtéká z krajiny: vlastníci nekonečných lánů, kde chybí zelené pásy, nebo majitelé lesů, kteří k těžbě používají holosečné kácení. Úplný nesmysl je daň na malé hydroelektrárny. Stát jim pomáhá lepší výkupní cenou elektřiny, aby motivoval k investicím do čisté energie, načež stejné peníze od stejných provozovatelů zase vybere," uzavírá programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.

Foto: MZe


Zdroj: (jab)

Zdroj: (jab)

Doporučujeme