Kendík v Pro a proti: Stát není dobrý hospodář

Jméno Radka Novotného není vodárenským odborníkům neznámé. Jak si v diskuzi s ním vedl náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík? Nutno uznat, že velmi korektně a věcně. Pojďme si připomenout klíčové výroky náměstka v pořadu Veroniky Sedláčkové Pro a Proti na ČRo Plus. Link na audio verzi pořadu najdete pod článkem.

8 min. čtení

V úvodu se Aleš Kendík zaměřil na objasnění základní faktů českého vodárenství. Uvedl, že vlastnictví vodovodní a kanalizační sítě jednoznačně je a mělo by zůstat ve vlastnictví měst a obcí. U provozování vodovodní a kanalizační sítě je přitom možných několik modelů a je na každém vlastníkovi, jaký model si zvolí a který mu bude lépe vyhovovat. Náměstek připomenul, že je to právě, kdo vlastník nastavuje parametry vůči svému provozovateli a rozhoduje tedy o tom, jak bude provozovat, jak bude efektivní ve správě vodovodní sítě a jak velké nájemné bude pro vlastníka generovat.


“Pokud vlastník, tedy města a obce, vyberou provozovatele na základě transparentního koncesního řízení s jednoznačně nastavenými parametry vůči ceně a vůbec provozním nákladům, tak samozřejmě se dostane ke službě levněji, než pokud si to bude dělat třeba sám bez vlivu jakékoli konkurence,” argumentoval v pořadu Pro a proti Aleš Kendík, náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce vodního hospodářství.

Kendík v pořadu také připomenul, že pokud je v určité lokalitě cena vodného a stočného nízká, tak to ještě neznamená, že je systém provozován ekonomicky. Vždy je třeba se podívat na konkrétní lokalitu a její specifika. Prioritou by však mělo být, aby systém byl dlouhodobě udržitelný a generoval dostatek finančních zdrojů na obnovu infrastruktury tak, aby nedocházelo k jejímu zhoršování. Dle ministerstva je na řádnou obnovu české vodárenské infrastruktury ročně třeba 12 až 13 miliard korun, přičemž aktuálně systém generuje 11 až 11,5 miliardy. Nejedná se tedy dle náměstka o žádný dramatický rozdíl. Podle Kendíka se stav vodárenské infrastruktury stále zlepšuje. Za posledních 10 let došlo k poměrně výraznému poklesu ztráty ve vodovodní síti, které v současné době dosahují 16 %. Před 10 až 15 lety činily ztráty 20 až 25 %.


K nastaveným provozním smlouvám náměstek ministra Kendík v pořadu uvedl: “Většina smluvních vztahů je vyvážená, za posledních asi 10 let se každý soukromý provozovatel, musel soutěžit podle koncesního zákona.” Připomenul také, že se jedná o regulovaný obor a výše přiměřeného zisku je nastavena cenovým výměrem. Ten má v kompetenci ministerstvo financí, které také dohlíží na to, aby byla legislativa dodržována.

“To znamená, pokud má vlastník pocit, že si provozovatel bere moc peněz ze své činnosti, tak má jednak možnost to řešit přes svoji provozní smlouvu, anebo se obrátit na ministerstvo financí, které je cenovým regulátorem v této oblasti a samozřejmě sjednat si nápravu,“ doplnil náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce vodního hospodářství
.

Jak reagoval Aleš Kendík na otázku, zda by bylo lépe, kdyby stát měl pod kontrolou vodu? “Tento systém byl do roku 89, kdy bylo státní vlastnictví vodárenské infrastruktury a stát se staral o obnovu infrastruktury, o její provoz a tak dále. Myslím si, že se ten model v našich podmínkách neosvědčil. Po roce 89 státní infrastruktura nebyla v úplně dobrém stavu, protože stát není asi tak dobrý hospodář. Proto bylo v 90. letech rozhodnut, že se tato odpovědnost, a bylo to žádáno i ze strany municipalit, že se tato infrastruktura převede na města a obce, které budou mít odpovědnost.”

Veroniku Sedláčkovou zajímal také názor Aleše Kendíka na izraelský příklad. “V Izraeli je to trošku jiné, tam provoz vlastní asi ze 70 % státní firma, 30 % je v soukromých společnostech. Většinu má stát, možná těch 30 % soukromých společností právě vytváří inovace a zlepšuje kvalitu dodávaných služeb, protože privátní sektor je v tomhle tom asi lepší,” reagoval Aleš Kendík. 


Audio záznam pořadu Pro a proti Veroniky Sedláčkové na ČRo Plus z 23.6.2017 naleznete zde.


Zdroj: (jab)

Zdroj: (jab)

Doporučujeme