Novela stavebního zákona, kterou předložila skupina poslanců ČSSD, ANO, KSČM a SPD, počítá s tím, že malá vodní díla a terénní úpravy sloužící k zachycování vody by mohly vznikat pouze na ohlášení vodoprávnímu úřadu. Pro jejich budování by podle stavebního zákona stačil územní souhlas místo územního rozhodnutí.
Zástupce předkladatelů poslanec ČSSD Jan Birke řekl ČTK, že poslanecký návrh vychází ze záměru, který letos v létě předložil ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
Navrhované opatření se má týkat terénních úprav a vodních děl s výškou hráze do 1,5 metru o rozloze do dvou hektarů. Pro terénní úpravy by navíc nemělo být nutné ani ohlášení, ani stavební povolení. Oba druhy staveb by navíc měly získat výjimku ze stavebního zákona, který uvádí, že územní souhlas je možné vydat jen v případě, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
Nově by mělo podle poslaneckého návrhu platit, že stavební úřad vysloví souhlas, pokud bude mít od vodoprávního úřadu kladné stanovisko. "Celý proces se zkrátí z několika let na několik měsíců," popsal Birke. Rybník nebo terénní úprava by také nemohly touto cestou vznikat, pokud by hraničily s veřejným prostranstvím nebo komunikací.
Návrh také uvádí, že horní limit dvou hektarů pro rozsah vodní plochy je pro zjednodušující postupy předimenzován. Jde hlavně o povodňové riziko při takzvané zvláštní povodni v důsledku protržení hráze, kdy by se při průměrné hloubce jednoho metru uvolnilo až 200.000 kubíků vody. Podle vlády se návrhem vytváří úprava nepřiměřená institutu územního souhlasu.
Předlohu dostanou k projednání poslanci. Navrhovaná změna zákonů by měla vstoupit v účinnost první den třetího měsíce po vyhlášení.
Foto: Wikipedia, Packa, licence
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
