Jaký byl den otevřených dveří v podolské vodárně?

AKTUALIZOVÁNO Muzeum pražského vodárenství v Podolí, které se otvírá jen vzácně, navštívilo o víkendu při příležitosti Světového dne vody rekordních 4.815 návštěvníků. Lákadlem byly nejen staré vodovodní systémy, modely stavidel, mlýnských strojů nebo historické čerpadlo z roku 1830.

7 min. čtení

Expozice muzea vzbudily u Pražanů nebývalý zájem. "Takovou návštěvnost jsme dlouho neměli a to jsme měli obavy, že krásné počasí vyláká lidi spíše do přírody než do muzea. Je vidět, že technické památky mají stále více příznivců," uvádí Marcela Dvořáková, ředitelka marketingu a komunikace PVK. V loňském roce muzeum naštívilo více než 8.100 osob, převážně se jednalo o školní mládež.  

Co zajímavého bylo v muzeu o víkendu k vidění?
V roce 1937 např. potřebovaly vodárny propagovat moderní zásobování domácností vodou, proto jim malíř Josef Lada nakreslil seriál několika plakátků.
"Samý prach jsi, samé bláto, jak tě mám mýt v škopku, táto?" Veršovaný slogan je vepsán pod kresbou Josefa Lady, která v muzeu visí hned u vstupu. Kresba muže, jehož nepřirozeně zkroucené tělo vykukuje z dřevěného škopku, měla ukázat, jak nepraktické a zcela zpátečnické je nemít do bytu zavedený vodovod. Pro "konzervativce", kteří by snad nad pravdivostí Ladova sdělení ještě váhali, byla určena navazující kresba spokojeného tatíka rozvalujícího se v prostorné vaně. Slogan: "Zato teď si medím, v takové když vaně sedím" nemohl na pochybách už nechat nikoho. 

Patrně nejvíc pozornosti přitahovaly modely stavidel, mlýnských strojů či historické čerpadlo z roku 1830.
"Tento exponát je asi mému srdci nejblíže, protože má zvláštní historii," říká Jásek. Pochází z klatovské vodárny a před lety ho nalezli na skládce pod jihočeským hradem Klenová. 

Lidé, kterým třeba vystavená potrubí z různých materiálů či vodoměry tolik neimponují, se mohli na prosklené galerii pokochat pohledem do obrovského prostoru vodárny plného různých bazénků a nádrží. Tady se filtruje voda. "Ale vždyť tam žádná není, jen písek," rozhazovala rukama mladá návštěvnice. "Vodárna v Podolí už funguje jen jako záložní zdroj pitné vody," vysvětluje absenci čiré tekutiny v nádržích mluvčí společnosti PVK Ondřej Pokorný. 

Pražané pijí vodu z Káraného u soutoku Labe a Jizery a z nádrže Želivka
. "Kdyby tyto zdroje vypadly, do 48 hodin zprovozníme Podolskou vodárnu, která zpracovává vodu z Vltavy," říká Pokorný. 

Úpravna v Káraném využívá vodu z Jizery, která se vsakuje do místních písků a z artéských vrtů čerpá mimořádně kvalitní podzemní vodu, jejíž stáří je až 16 tisíc let. Želivka je pro změnu klasická nádrž pitné vody. Zdejší úpravna patří svým výkonem k největším v Evropě. 

V roce 2011 ze Želivky přiteklo do Prahy a okolí 87 miliard litrů pitné vody
. Zásobuje tak 73,7 % Prahy. Káraný za stejné období dodal 30,5 miliard litrů vody, což je 26 %. V Podolí se vyrobilo jen 461 milionů litrů, jež tvoří 0,4 %. Vodovodní systém v rámci těchto tří úpraven pitné vody využívá 73 vodojemů, 47 čerpacích stanic či 3 518 kilometrů vodovodní sítě a 772 kilometrů přípojek. 

Foto: Wikipedia: ŠJů


Zdroj: PK

Zdroj: PK

Doporučujeme