Vaše společnost v minulých letech realizovala řadu investičích projektů. Které z nich byly nejvýznamnější?
Náš největší projekt posledních tří let byla Čistá Jizera za miliardu korun. V pěti městech jsme postavili necelých 100 km kanalizací, jednu ČOV, 11 km vodovodu a mnoho tisíc přípojek k objektům. Na to, jak jsme malí oproti jiným vlastníkům – jen území jednoho okresu – jsme dokázali navíc mnoho dalších klíčových staveb. Důležité byly: úplná přeměna dvou ČOV v Turnově a na Benecku, další v součtu skoro dvěstěmilionové kanalizační stavby a centrální úpravna vod v Turnově, rekonstrukce a výstavba desítek vodojemů a desítek kilometrů vodovodů i v našich malých obcích. K tomu všemu přibyla logicky přeměna zasažených komunikací.
Využívali jste při financování projektů také evropské dotace z OPŽP? Jaké máte zkušenosti s čerpáním dotací?
Dotace z centrálních programů, aktuálně OPŽP, jsou pro nás vždy základem. Na SFŽP nás dobře znají, protože jsme vždy ve všem mezi prvními. Na našich konkrétních případech se často nastavují dále využívaná pravidla a mechanismy pro ostatní žadatele. Od koncesního řízení, přes detaily v žádostech, čerpání peněz, až po zprůchodnění benefilu. Proto jsou pro nás procesní komplikace úplně běžná věc, kterou s pozitivními úmysly na obou stranách zvládáme řešit. Dotační peníze za to stojí.
Čerpali jste dotace také z národních/krajských programů? Pokud ano, jaké jsou Vaše zkušenosti ve srovnáním s čerpáním evropských dotací?
Liberecký kraj nám každoročně přidává na více akcí v našich malých obcích. Dotační programy Ministerstva zemědělství nám dlouhodobě přispívají na větší akce – naposledy centrální úpravnu vody v Jilemnici, nebo rozsáhlý vodovod v lokalitě Malé Skály. Oba tituly dodávají méně peněz, což logicky přináší i menší procesní komplikace. Daleko větším problémem však pro nás aktuálně je, že MZE nepřipravilo dotační programy na nové období a SFŽP zároveň více jak rok nevypisoval žádnou výzvu.
Mělo čerpání evropských dotací dopad na cenu vody?
Jednoznačně. Po výpočtu ve finanční analýze dostáváme z celkových výdajů vždy okolo 55 – 60 % dotace. Doplatit to mohou jen města, která však už nemají peníze – přestala mít daňovou výtěžnost a prodala majetky a nedostává na státní správu dostatek peněz. A proto v druhé vlně pak zbývá jen navýšení ceny vodného a stočného, které přinese větší nájem – tedy prostředky na dofinancování akce. Jenže navyšovat cenu o tolik, co bychom potřebovali, také nejde, takže musíme finanční zátěž rozložit do delšího času pomocí úvěrů. Platí však základní pravidlo – odmítnout ten velký balík dotací znamená, že extrémně potřebné akce nebudeme mít nikdy. Nepřímo mělo na zvýšení ceny také vliv koncesní řízení, protože poručilo na nákladové straně provozovatelům více povinností směrem k větší kvalitě, které nám i přes super zvládnutou koncesní soutěž přinesly o několik procent větší náklady.
V tomto roce bude probíhat diskuze nad dalším programovacím období (po OPŽP). Co byste doporučili z pohledu žadatele změnit?
Měl bych dvě klíčové věci – potřebujeme vyšší procento skutečné dotace a doporučil bych dotovat při kanalizačních akcích zároveň i výměnu starých vodovodů jejichž stav je často takový, že vedle technického stáří už nezaručí kvalitu vody obyvatelům. To dnes SFŽP odmítlo. Jenž my na staré a často havarijní vodovody pod zemí při výstavbě kanalizace narážíme a nemůžeme je tam nechat a nad nimi udělat nové povrchy silnic. U procesních otázek z mnohaletých zkušeností přes všechny proklamované snahy nevěřím ve zjednodušení. Těch, kdo vymýšlí složité procesy a nutí 10 lidí podepsat na jednom dokumentu bude stále hodně.
Jaké další investiční projekty v součastné době chystáte?
Popíšu jen největší projekty za desítky milionů korun. Dva projekty máme doslova “na spadnutí“. Jde o smíšený projekt odkanalizování a výstavby vodovodu na Malé Skále a aktuálně věříme v dotaci na intenzifikaci centrální úpravny vody na Semilsku. Pak již máme vydáno stavební povolení na odkanalizování centra Českého ráje Rovenska pod Troskami, kde překvapivě doposud není ani kanalizace ani ČOV. Zkusíme v další výzvě přesvědčit SFŽP o naprosté oprávněnosti této finančně náročné akce. A úplně aktuálně zadáváme k soutěži kompletní rekonstrukci ulice 28. října v Turnově.
O VHS Turnov
Pro zajištění svého rozvoje jsou obce ze zákona povinny pečovat o vodní hospodářství. Na Turnovsku proto některé obce spojily své síly v roce 1995 a za účelem provozu a rozvoje vodohospodářské infrastruktury založily svazek obcí pod názvem Vodohospodářské sdružení Turnov (VHS Turnov), které převzalo privatizovaný majetek tehdejšího státního podniku Vodovody a kanalizace Turnov. V současné době provozování vodohospodářského majetku VHS Turnov smluvně zajišťuje akciová společnost Severočeské vodovody a kanalizace (SčVK, a.s.) Teplice, oblastní závod Turnov. Statutárními zástupci VHS Turnov jsou předseda Rady sdružení Ing. Milan Hejduk a ředitelka VHS Turnov paní Marcela Červová.
Cena vody pro rok 2012 na Turnovsku: vodné 39,63 Kč bez DPH, stočné 31,70 Kč bez DPH. Celková součtová cena vodného a stočného činí 71,33 Kč bez DPH. Po započítání DPH 14 % je vodné stanoveno na hodnotu 45,18 Kč a stočné na hodnotu 36,14 Kč, celkem 81,32 Kč s DPH .
Více informací o investičních projektech naleznete na oficiálních www stránkách VHS Turnov
Foto: vhsturnov
Zdroj: PK
Zdroj: PK
