S tímto prostým nápadem se dánské studentce podařilo vyřešit dva hlavní problémy v Indii. V roce 2013 odešla Lise na tři měsíce do Joygopalpuru v Západním Bengálsku, aby zde studovala systém nakládání s odpady. Na hromadách odpadků, kde nejchudší sbírají věci na znovuužití, si všimla velkého množství plastových sáčků a tašek. Rozptýlené sáčky široko daleko způsobují v Indii velké znečištění. Lidé navíc žijí v hliněných zděných domcích, které jsou tak křehké a během monzunového období velmi nestabilní. Netrvalo dlouho a dala si dvě a dvě dohromady…
Po návratu do Dánska pak Lise pracovala na svých designových a inovačních studiích. Dokonce se rozhodla experimentovat s tavením plastu v běžné troubě. Při realizaci počítla s využíváním solární energie, protože Joygopalpur nemá dodávky elektřiny. Její vynález má podobu plastových cihlových prototypů, které vydrží tlak šesti tun.
Lise Fuglsang Vestergaardové dostala za svůj projekt prestižní ocenění Dánské technické univerzity Grøn dyst (Zelená výzva). Odměnou bylo 15 000 eur. Tyto peníze Lise vložila do svého projektu, aby se mohla vrátit do Indie a stavět domy z odolných plastových cihel.
Její projekt má za cíl vyřešit problém zpracování odpadů v obci, dává místním obyvatelům práci a hlavně lidé získají domy, které nezmizí v monzunech…
Podrobnější informace o projektu najdete zde.
Zdroj: Living Circular
Zdroj: redakce
Zdroj: redakce