"Aktualitou" je totiž téměř 2 měsíce stará zpráva o tlaku Evropské komise na zavedení dodatečné regulace českého vodárenství s titulkem "Brusel chce regulaci. Nebo vyschnou peníze na vodu.."
Cože to tedy Brusel po nás požaduje? Dodatečná regulace je klasický nesmysl evropského typu, kdy horda úředníků posílá papíry z bodu A do bodu B. Při počtu vodárenských společností (více než 5.000) se jedná o hodně velkou hordu úředníků. Vzácně se na tom shodnou všichni, dokonce i ministerstva zemědělství a financí. Nemluvě o starém známém otazníku nad smysluplností evropských dotací, ve vodárenském oboru doplněné o notnu dávku nejasností, změn pravidel a zbytečné byrokracie. Proč to HN vytahují po 2 měsících a navíc zcela v rozporu s názorem odborníků?Jde o nevědomost nebo záměr? V článku je několikrát zmiňován Radek Novotný z poradenské společnosti Compas Capital Consult, která však na svých webových stránkách žádné poradenské služby nenabízí, jinak řečeno firma nenabízí vůbec žádné služby. Podívejte se sami. Doporučuji petici s podpisem 3 osob. Proč Hospodářské noviny čerpají z tak "důvěryhodného zdroje"? Opravdu mě také namíchlo, že Compas Capital Consult v petici BEZ NAŠEHO VĚDOMÍ zmiňuje Vodarenstvi.cz. Jedná takto důvěryhodná společnost?
Na další novinové straně čteme: "Firmy vydělávají, přesto musí miliardy investovat obce". To je také velmi vtipná novinka. Obce jsou vlastníky vodárenské infrastruktury a proto logicky investují do svého majetku. Finančním zdrojem je tzv. nájemné, které provozovatelé infrastruktury platí obcím=vlastníkům na základě provozní smlouvy a kalkulace ceny vodného a stočného. Obce, přesněji obcí zřízené vlastnické společnosti, nejsou z principu zřízeny pro vytváření zisku. Pokud tedy nějaký vykazují, jedná se jenom o minimální příjem z finančních operací (bankovní úroky atd.). Veškeré peníze, které dostanou od provozovatelů, použijí na investice… Na druhou stranu provozovatelé jsou komerční společnosti, které se snaží omezovat náklady a zefektivňovat svůj provoz. Pokud se jim to daří, vytváří zisk. Ten je ale přirozený.. Nebo bychom byli raději, kdybychom si podrželi model před privatizací, kdy vodárny zaměstnávali tisíce lidí zbytečně… Otázkou je přiměřenost zisku. Ta vychází z kalkuace cen vodného a stočného, které jsou dány cenovým věstníkem MF. Od tohoto roku je jeho součástí i specifický výpočet přiměřenosti zisku.
Pokud stále čtete, pojďme se vrátit ke článku. Je škoda, že se česká média uchylují ke zkratce komerční firma = veřejný nepřítel, velká komerční firma = velký veřejný nepřítel. Vodárenství se však bez velkých provozních společností neobejde. Před časem jsem dělala rozhovor s panem Kožíškem ze Státního zdravotního ústavu a ten dává za vzor holandské vodárenství, kde malé "vesnické" vodárenské firmy vůbec neexistují, veškerou infrastrukturu provozuje několik velkých vodárenských společností. Výsledkem jsou jedny z nejlepších kvalit vody na světe. Pan Barák, předseda vodárenského sdružení SOVAK ČR, to přirovnává k autobusům. Autobus převážející jednoho člověka v zapadlém koutu nemůže být nikdy efektivní.
Netrdím, že zorientovat se ve vodárenské logice je jednoduché. Přesto by se, dle mého názoru, měla "velká média" zbavit rychlých soudů a populistických titulků. Chápu, že použité titulky jsou "tahákem" a noviny prodávají… U Hospodářských novin jsem ale určitou míru serioznosti, znalosti problematiky a objektivity očekávala.
Zdroj: (jab)
Zdroj: (jab)
