Hájek: Správa státu nefunguje tak, jak by měla

Před lety jsme spolu mluvili o rozhodnutí Radějova převést obecní infrastrukturu na VAK Hodonín. Připomeňte prosím tehdejší důvody. 

Do roku 2014 jsme obecní vodovod vlastnili a provozovali samostatně. V létě ale vodní vrty často vyschly a my jsme museli zajistit náhradní zásobování pomocí cisteren s pitnou vodou. Takové mimořádné situace většinou trvaly dva měsíce.

Při vydatných srážkách bylo naopak nutné řešit zaplavení a znečištění vodních zdrojů, což se velmi nelíbilo hygienické stanici, která po několika výjimkách vyžadovala konečné řešení.

 

Po prověření všech možností jsme se nakonec v zastupitelstvu dohodli na prodeji vodovodní sítě VAK Hodonín, který si následně vybudoval vodní přivaděč z Tvarožné Lhoty.
 

Proč jste přivaděč nevybudovali jako obec?

Rozpočet projektu dosahoval tří až čtyř milionů korun, což je pro malou obec velmi vysoká částka, a navíc bychom jej museli také provozovat, což by navýšilo cenu vody. Prodej infrastruktury VAK Hodonín byl tak pro obec výhodným řešením.

Jak jste se spoluprací s VAK Hodonín spokojeni?

Myslím, že to funguje dobře. Když je nějaký problém, okamžitě přijedou jej řešit. Lidi jsou spokojení, nikdo si nestěžuje.

Jak dnes hodnotíte rozhodnutí o prodeji?

Byl to jeden z nejtěžších, ale i nejlepších kroků, které jsem za 11 let, co starostuji, udělal. Tehdy se to řadě lidem nelíbilo, protože se vodné skokově zvýšilo z 15 na 25 korun za kubík. Ale od té doby nemáme problémy se suchem. Lidé otočí kohoutkem a teče kvalitní pitná voda. Dnes jsou už všichni rádi a plácají mě za to po ramenou. 

Měl jste odvahu do toho jít… 

Ano, ale nejen já, celé zastupitelstvo pro to zvedlo ruku a vyřešilo tak dlouholetý problém s vodou v Radějově.

Jak jste na tom s odkanalizováním?

Většinu kanalizačního řadu máme v Radějově nově vybudovanou a postavili jsme také novou čistírnu odpadních vod včetně odstředění kalů. Na tento projekt jsme čerpali dotace z evropských fondů a ještě dva roky jsme tak vázáni dotačními podmínkami dodržovat finanční plán.

Co v praxi znamená?

Každý rok musíme navyšovat cenu stočného dle principu udržitelnosti. Výsledná cena zahrnuje veškeré náklady na odkanalizování bez nutnosti doplácet finance z rozpočtu obce.

V obci jsme nastavili stočné dle paušálu. Na osobu počítáme 36 kubíků, což vychází na více než 2 000 korun ročně za stočné, což je poměrně hodně. Snížit cenu lidem ale nemůžeme, to bychom porušili podmínky dotace, a tak jsme se v zastupitelstvu dohodli na řešení, kdy zpětně dáváme dar ve výši 500 korun za řádné zaplacení faktury.

Je to sice trochu krkolomné, protože vždy před koncem roku musí na obecním úřadě platit faktury a za dva dny znovu přijít pro vyzvednutí daru. Ale je to v souladu se zákony a lidem to pomůže.

Co vás v oblasti vodohospodářství dnes trápí nejvíce?

V posledních letech se vyskytly těžkosti spojené s těžbou štěrkopísku v blízkosti klíčových vrtů VAK Hodonín v lokalitě Uherského Ostrohu a Moravského Písku. Obce v regionu se proto spojily a podporují VAK ve snaze zamezit těžbě a ohrožení vodních zdrojů. Nerad bych se dočkal toho, že i VAK Hodonín přijde o své významné zdroje vody.

Jde o téma, které vás přimělo kandidovat do Poslanecké sněmovny?

Ano, byl to jeden z důvodů. Vidím, že správa státu nefunguje tak, jak by měla. Z mého pohledu stát nehospodaří dobře. Rozhazuje a zadlužuje zemi a současně obcím, které hospodaří dobře, peníze bere. V loňském roce jsme měli propad kolem 20 procent rozpočtu, což není zanedbatelná částka.

Když jste před lety poprvé kandidoval na starostu, co bylo vaší motivací?

Tehdejší motivace byly vlastně podobná jako dnes. Nelíbilo se mi, jak byla obec vedená. Měl jsem pocit, že se v Radějově nic neděje, Jak to změnit? Můžete nadávat u piva v hospodě nebo se s tím pokusit něco udělat. A to se i podařilo.

Teď jsem v podobné situaci. Nelíbí se mi řada věcí na vedení státu, bezmyšlenkovité rozhazování peněz a zadlužování, a proto kandiduji za Starosty na společné kandidátce s Piráty, abych pomohl věci změnit. 

Zůstal byste i po zvolení starostou Radějova?

Ano, ale z uvolněného bych se stal neuvolněným starostou. Zvolili bychom druhého místostarostu, na kterého bych delegoval některé povinnosti. V dalším roce by se vidělo, jak by to fungovalo, a podle toho bychom upravili kandidátku Nezávislých do dalších voleb.

Kandidujete v oblasti, kde je tradičním regionem KDU-ČSL. Proč by lidé měli volit společnou kandidátku Starostů a Pirátů?

Máte pravdu, v našem regionu je velká tradice KDU-ČSL. Ovšem dle mého názoru jsou starostové lidem blíž. A to se potvrdilo i v nedávné době, kdy část našeho regionu postihlo tornádo. Kdo jim byl nejblíž? Obec, radnice, starosta. Naštěstí tam byla i řada dobrovolníků a další organizace, ale pomoc obce byla určitě klíčová. 

Pomáhá Radějov i postiženým obcím?

Ano, naši hasiči jeli na místo hned v noci po katastrofě a ráno jen „převlekli kabát“ a jako obecní zaměstnanci pak naložili na obecní kontejnerové auto pily a čtyři týdny jezdili pomáhat s odklízením. Vlna solidarity byla obrovská. Lidé z Radějova nosili deky, spacáky, čisticí prostředky, vody. Nový provozovatel naší obecní restaurace i místní penzion Roseta každý den vařil jídlo, které jsme zaváželi do postižené Moravské Nové Vsi.

Kalamita ale neskončí měsíc po tornádu. Mediální zájem přirozeně trochu opadá, o to větší pomoc budou však obce potřebovat do budoucna. Radějov je připraven pomáhat finančně i materiálně, aby v tom postižené obce nezůstaly samy. Nebudeme mít sice měsíc posečený Radějov, ale pomůžeme tam, kde je to teď nejvíc potřeba. 

                                               

——————————————–

Martin Hájek (51)

Radějov (okres Hodonín)