Frérot: Globální uhlíková daň by pomohla v boji proti klimatickým změnám

Tento týden se přední světoví politici, vědci, podnikatelé a mnozí další sešli v Paříži na konferenci COP 21, nejvýznamnějším světovém kongresu na téma klimatických změn od kodaňského summitu konaného v roce 2009. K tomuto tématu se vyjádřil také A. Frérot, jehož vyjádření přinášíme v přesném znění.

8 min. čtení

Hlavním bodem programu je schválení nové dohody o klimatických změnách, která zabrání zvýšení dlouhodobých globálních teplot o více než dva stupně Celsia, což je limit, jehož překročení by mělo pro lidstvo ničivé důsledky. Je to jedinečná příležitost, kdy se mohou nejvýznamnější představitelé sjednotit a společně učinit konkrétní kroky v této naléhavé globální záležitosti.

Jedním z nejúčinnějších postupů při zvládání emisí skleníkových plynů je globální uhlíková daň a já doufám, že na konferenci COP 21 bude po zásluze schválena. Uhlíkové daně existují již řadu let a jsou účinným politickým nástrojem, ovšem povinná a globální uhlíková daň dosud chyběla. Studie Světové banky uvádí, že přímou uhlíkovou daň zavádí nebo již uzákonilo 15 zemí, mimo jiné Velká Británie, některé další evropské státy, Jižní Afrika, Mexiko a Japonsko.

Jak by tedy globální uhlíková daň fungovala?

Zaprvé by veškeré emise oxidů uhlíku vyprodukované většími organizacemi podléhaly dani ve výši zhruba 30-40 dolarů za tunu uhlíku. Zadruhé by se pak takto získané prostředky investovaly do výzkumu co nejlepších ekologických technologií pro budoucnost. Světová banka poukazuje na to, že uhlíkové daně představují pro emitenty pobídku k tomu, aby přecházeli na méně energeticky náročné způsoby výroby, což v konečném důsledku vede ke snižování emisí.
 

Znečišťování v současné době nic nestojí, zato odstraňování znečištění je nákladné. To je zcela evidentně nespravedlivé a musí se to změnit. Uhlíková daň by podniky stimulovala k zájmu o udržitelnější technologie a obnovitelné zdroje energie, a peníze vybrané na dani by se navíc mohly investovat do výzkumu a vyplácet těm, kteří zaručí, že jejich provoz nebude produkovat emise skleníkových plynů. Musí být nastolen systém, v němž budou znečišťovatelé platit a ti, kteří o životní prostředí pečují, budou podporováni.

Skeptici oponují, že uhlíková daň povede k pokřivení mezinárodní konkurence, jenže pokud by byla skutečně globální, byla by pravidla rovná pro úplně všechny podniky. Proto je zásadní, aby byla uhlíková daň zavedena v dostatečně velkém geografickém rozsahu, a přechod k ní musí být organizovaný, aby se na ni investoři mohli včas připravit. Minimálně Evropská unie se může (a musí) ujmout iniciativy a zavést vlastní uhlíkovou daň. Ta by sice zdražila zboží pocházející z EU, tento negativní dopad by však mohl být vyvážen uhlíkovým clem na zboží do EU dovážené.
 

Klimatické změny již nejsou jen teoretickým problémem – už probíhají, zatím došlo k oteplení o 1 °C. Musíme přestat čekat, až klimatické změny způsobí rozvrat, a uvědomit si, že řešení tohoto problému máme v rukou již dnes.
 

Důležitou součástí těchto snah je i přechod na kruhovou ekonomiku, v níž se suroviny využívají podruhé, potřetí i počtvrté v rámci uzavřeného cyklu. Výzkumem bylo zjištěno, že kruhová ekonomika by zvýšila HDP ve Velké Británii o 29 miliard liber a vytvořila 175 000 pracovních míst. Britské podniky mohou hrát v prevenci klimatických změn důležitou roli, pokud se však v příštích letech mají projevit její přínosy, je nezbytné změnit celkový přístup již dnes – a ne zítra.

Konference COP 21 představuje jedinečnou, a možná dokonce poslední příležitost udržet globální oteplení pod limitem dvou stupňů Celsia. Nepromarněme ji.
 


Zdroj: redakce

Zdroj: redakce

Doporučujeme