Barák: Dojde-li ke schválení vodního zákona, stoupne zdanění na 47 procent. To je v Evropě nevídané!

Úvodní prezentaci v rámci programu konference Financování vodárenské infrastruktury přednesl František Barák, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR). Věnoval se aktuálním tématům, zejména tzv. poplatkové novele vodního zákona. V následujícím textu přinášíme hlavní body jeho prezentace.

6 min. čtení

Dopady zvýšení poplatků v novele zákona o vodách
Cílem novely vodního zákona bylo dle názoru MŽP zlepšení stavu životního prostředí. Realitou je bohužel značné zvyšování poplatků za odběr podzemní vody bez efektivního využití prostředků pro systematické zlepšování vodního hospodářství v ČR a desetinásobné zvýšení poplatků za objem vypouštěné odpadní vody. Je třeba připomenout, že již nyní jsou v České republice poplatky jedny z nejvyšších v EU, navíc provozovatel veřejné ČOV platí i za vyčištěné vody, které mu zákon zakazuje fakturovat.

O jak velkou částku se jedná? “Spočítali jsme, že roční nárůst výběru poplatků za podzemní vody představuje 2 miliardy korun. Dopad nárůstu limitů vypouštěných odpadních vod odhadujeme pak na další 2 miliardy,“ upozorňuje František Barák.

“V některých regionech může díky nárůstu poplatků a limitů dokonce dojít k překročení sociálně únosné ceny vody,“ doplňuje Barák.


Diky poplatkům zdanění stoupne na 47%

Roční tržby oboru vodovody a kanalizací v ČR dosahují 36,5 miliard korun. Současné odvody, daně a poplatky státu činí 41 procent, konkrétně 15 miliard korun. “Dojde-li ke schválení vodního zákona, stoupne zdanění na 47 procent. To je v Evropě nevídané agresivní zdanění vody,“ shrnuje František Barák.


Jak vycházíme ve srovnání se zahraničím? 
Zavedení unikátních daní, které spolu s rovněž nevídanou výší DPH z vodného a stočného staví ČR do čela zemí významně vydělávajících na hromadném odvádění a čištění komunálních odpadních vod. Navíc tak návrh preferuje nekolektivní systémy a další fragmentaci. Zvýšení poplatků povede k oslabení motivace k napojování zejména na centrální čištění vod.

Kam směřují poplatky?

“Státní fond nedokázal v minulém období využít mnohem větší zdroje v podobě evropských dotací a nedokáže je s největší pravděpodobností využít ani v tomto období. Otázkou je navíc další financování chodu SFŽP. Vybrané prostředky na poplatcích mohou bohužel sloužit především pro zajištění existence státního fondu,“
uzavřel prezentaci František Barák.

“Zcela sdílím názor Františka nad dodatečnou daní ve vodárenství. Je na nás, abychom vyvinuli maximální tlak a minimalizovali tento nárok,“ vyzývá Pavel Policar, předseda představenstva Vodovodů a kanalizací Havlíčkův Brod a moderátor konference Financování vodárenské infrastruktury.


Zdroj: (jab)

Zdroj: (jab)

Doporučujeme