Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Dlouhodobý pokles odběru pitné vody má negativní vliv na ekonomiku vodohospodářských společností, které jsou pak nuceny jej společně s vyššími náklady zakalkulovat do cen vodného.
Spotřeba vody u domácností nižší
Českým domácnostem bylo loni fakturováno 328,5 milionu metrů krychlových pitné vody, což bylo o 1,2 procenta méně než v roce 2008, kdy spotřeba obnášela 332,4 milionu metrů krychlových vody.
Češi začali šetřit vodou po jejím skokovém zdražení v 90. letech. Za posledních 20 let klesla denní spotřeba vody na osobu ze 150 litrů na současných méně než 100 litrů. Podobně je to i v Polsku či na Slovensku, v západní Evropě je ale spotřeba vyšší. Lidé v důsledku zvyšujících se cen vody používají úsporné vodovodní baterie či pračky. S rozvojem modernějších technologií se snižuje také spotřeba vody v průmyslu či zemědělství, stále více lidí také využívá vlastní studny.
Průmysl rovněž v poklesu
Průmysl loni kvůli omezení výroby vykázal pokles z 63,4 milionu metrů krychlových v roce 2008 na 59,2 milionu metrů krychlových a zemědělství z 9,5 milionu metrů krychlových na devět milionů metrů krychlových vody. V případě ostatních odběratelů klesl objem fakturované vody z předloňských 111,2 milionu metrů krychlových na 108 milionu metrů krychlových.
Nižší produkci pitné vody za loňský rok hlásí řada vodohospodářských firem, z nichž některým kvůli tomu klesly tržby i zisk. Například společnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK) loni vyrobila 68,2 milionu metrů krychlových vody, což je o zhruba tři procenta méně než v roce 2008. Největší pokles v odběrech, o bezmála 790.000 metrů krychlových, SmVaK zaznamenal u firem, které vlivem krize omezovaly či přerušovaly výrobu. Také moravskoslezské domácnosti, v nichž přibývají úspornější vybavení, loni snížily odběry o 310.000 metrů krychlových. Spotřeba vody v nich klesla průměrně o litr na 95 litrů na osobu za den.
Přes veškeré úsporné kroky ze strany domácností i podniků přichází nazmar zhruba pětina pitné vody. Unikne totiž cestou ke spotřebitelům ve vodovodním potrubí. Přesto se stav lepší, před 20 lety to bylo asi 30 procent. Staré sítě se od revoluce postupně opravují a ztráty někde klesly už na 13 procent. Stará síť je stále ještě především ve velkých městech.
Rozdíy v cenách v regionech
Mezi jednotlivými kraji jsou poměrně značné rozdíly v cenách pitné vody. Nejvíce za ni, včetně stočného, loni zaplatili obyvatelé Ústeckého kraje, kde metr krychlový vody loni stál 62 korun. Naopak nejlevnější byla voda v Plzeňském kraji, kde její cena v roce 2009 dosáhla 44,4 koruny. Republikový průměr vodného a stočného loni podle ČSÚ činil 53,2 koruny.
Zdroj: (kap)
Zdroj: (kap)
