A. Raizl: Sebelepší regulace nedokáže substituovat tržní realitu

Rozhovor s Antonínem Raizlem, manažerem Ernst & Young, o přiměřeném zisku, stávající i dodatečné regulaci českého vodárenství. Poradenská společnost Ernst & Young byla spoluorganizátorem školení SOVAK ČR k novému Cenovému výměru Ministerstva financí.

10 min. čtení

Jaké jsou hlavní cíle nového Cenového výměru MF?
Hlavní cílem nové úpravy Cenového výměru pro obor vodárenství je definování metodiky výpočtu přiměřeného zisku v souladu se Zákonem o cenách č. 526/1990 Sb. § 2 odst. 7. písm. b. Tato metodika vychází z evropské praxe v síťových odvětvích a navíc respektuje obrovskou diverzitu provozovatelských modelů a organizačních uspořádání v českém vodárenském prostředí.

Můžete v jednoduchosti říci, co tato změna v praxi pro vodárenské společnosti znamená?
Prostřednictvím této nové úpravy jsou nastavena klíčová pravidla pro aplikaci přiměřeného zisku z použitého kapitálu. To v podstatě znamená, že tato metodika v souladu s doporučovanou evropskou praxí je založena na klíčovém parametru pro výši přiměřeného zisku tedy objemu investovaného kapitálu. Tato metoda v kombinaci s cenovou regulací uplatňovanou prostřednictvím věcného usměrňování cen zajišťuje, že do objemu kapitálu jsou zahrnována jen aktiva skutečně nezbytná a skutečně využívaná pro dodání regulovaných služeb.

Je rozdíl ve stanovení přiměřeného zisku, pokud vodárenskou infrastrukturu provozuje vlastník nebo v rámci oddílného modelu soukromý nebo veřejný provozovatel?
Toto je opravdu klíčová otázka – měl by provozovatelský model rozhodovat o typu regulace? Osobně se domnívám, že nelze nastavovat jiné podmínky regulace pro různé provozovatelské modely, tímto byste motivovala subjekty ke snaze změny provozovatelského modelu v ten aktuálně nejvýhodnější. Cílem je nastavení jednotných pravidel, které budou chránit zejména spotřebitele a to bez ohledu na provozovatelský model.

Přesně z této úvahy vychází i metodika pro stanovení přiměřeného zisku z použitého kapitálu, která je aplikovatelná bez ohledu na provozovatelský model.

V rámci SOVAK ČR již proběhla série školení. Nad kterou částí Cenového výměru byla největší diskuze?
Podnikatelská sféra je především vedena snahou správně naplnit výchozí údaje pro výpočet zisku z vloženého kapitálu, tedy pozornost byla věnována alokaci majetku a nákladů příslušných k regulované činnosti vůbec a v rámci této potom jejich přiřazení jednotlivým druhům zboží s regulovanou cenou (pitná vody voda odvedená, voda předaná atd.). Ze stejného důvodu bylo potřebné vymezit z časového hlediska údaje o majetku, které budou rozhodné pro určení objemu použitého kapitálu, z kterého se bude vypočítávat návratnost. Pozornost byla věnována i otázce, jak správně motivovat vlastníky infrastrukturního majetku ke spolupráci v oblasti vykazování majetkových hodnot pro účely propočtu přiměřeného zisku.

Jaký je Váš názor na regulaci vodárenského trhu v ČR a snahy EK o zavedené dodatečné regulace?
Domníváme se, že regulace by měla být stabilní, předvídatelná a hlavně uplatněna v maximálně omezeném rozsahu. Fakt, že sebelepší regulace nedokáže substituovat tržní realitu, si již s poměrně bolestivými dopady vyzkoušeli například v anglickém vodárenství.

Představa, že jakákoliv regulace a tržní zásahy nahradí fungující trh je iluzorní. Každý regulátor by si měl přiznat, že regulované subjekty budou mít vždy informační i odborný náskok. Proto je klíčovým úkolem regulátora vytvořit a uplatňovat maximálně nákladově efektivní regulaci, která odůvodňuje vlastní existenci a přináší pozitivní efekty spotřebitelům.

Dodatečné regulační nástroje a pravidla vztažena k dotačním titulům považujeme v některých aspektech za příliš tvrdá a neodpovídající běžné praxi, ale na druhou stranu chápeme, že je nezbytné respektovat tato pravidla jako legitimní podmínky kladené ze strany financujícího subjektu. Ovšem v ideálním případně bychom místo přímých dotací dávali pouze zvýhodnění úvěrů či jiné kompenzace tak, abychom zajistili ekonomickou racionalitu projektů a zamezili neekonomickým a nepotřebným investicím.

V každém případě nepovažujeme za vhodné ani dlouhodobě udržitelné úvahy o vtělení dotačních podmínek do plošně uplatňované regulace. Takový zásah by mohl poměrně silně poškodit stávající regulační systém a vyvolat potřeby dramatických regulačních úprav a poměrně významných nákladů, které by nebylo možné racionálně odůvodnit.


Zdroj: (jab)

Zdroj: (jab)

Doporučujeme