Rewrite letters from the image.
 
 
detail

Víme, co pijeme – ověřování fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů

Víme, co pijeme – ověřování fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů
V předchozích dílech našeho seriálu o kvalitě vody jsme si představili mikroorganismy, které by se rozhodně neměly v kvalitní a nezávadné vodě vyskytovat. Tento díl věnujeme fyzikálním, chemickým a organoleptickým ukazatelům.

Proč by neměl být přítomný v naší vodě například 1,2-dichlorethan? Je totiž možným lidským karcinogenem, jehož účinky jsou toxické pro játra, ledviny či imunitní a centrální nervový systém. Vzniká jako meziprodukt při výrobě vinylchloridu a některých jiných látek. Občas se používá také jako rozpouštědlo. Do prostředí se dostává odpadními vodami z chemického průmyslu.

Mezi nebezpečné látky se řadí akrylamid, který má toxický účinek na nervový systém a krvetvorbu. I tento prvek se řadí mezi karcinogeny, avšak jeho příjem potravou je mnohonásobně vyšší než pitnou vodou. Bývá používán jako přísada do některých štěrkových, řídkých cementových malt a některých typů membrán pro reverzní osmózu.

Další nevítanou přísadou jsou amonné ionty, které působí jako ne zcela spolehlivý indikátor fekálního znečištění. V koncentracích ve vodě obvyklých jsou prakticky netoxické, ale mohou snížit účinnost dezinfekce, vést k tvorbě dusitanů v potrubí, nebo být příčinou pachových a chuťových problémů ve vodě. Mohou též zapříčinit selhání filtrů k odstraňování manganu. Vzácně mohou být přírodního geologického původu, ale nejobvyklejším zdrojem znečištění jsou odpadní vody z měst nebo z živočišné výroby, protože amonné ionty jsou produktem rozkladu dusíkatých organických látek. Dále se mohou do pitné vody dostat při dezinfekci chloraminem a z nové cementové výstelky potrubí.

Látka antimon zase působí biologické změny v krvi. Zdrojem v našich podmínkách je nejčastěji vyluhování z geologického podloží. Méně významným zdrojem jsou některé slitiny, pájky a keramika, odpadní vody z ropných rafinérií nebo zpomalovače hoření.

Mezi velmi nebezpečné prvky a jedy patří arsen. Následky požití arsenu jsou od poškození kůže a cév po zvýšené riziko různých druhů rakoviny. Jed se uvolňuje především z geologického podloží, ale vzácněji ho mohou přinést i odpadní vody ze sklářského a elektrotechnického průmyslu.

Určitě také nikdo rád neviděl, pokud by voda měla hnědo-červené zabarvení, prostě barvu. Jedovatá sice není, ale určitě snižuje spotřebitelskou kvalitu. Vzniká přítomností přirozených organických látek typu huminových látek a fulvokyselin nebo přítomností kovů, zejména železa, ať už přírodního původu, nebo z koroze potrubí.

Do kvalitní vody by se neměl dostat benzen, po jeho požití hrozí anémie, poškození krvetvorby a zvýšené riziko rakoviny. Kontaminace hrozí z odpadních průmyslových vod, úniku benzínu z podzemních nádrží nebo vyluhováním z toxických skládek. Vítanou přísadou není se svým karcinogenním účinkem ani benzo[a]pyren. Do vody se dostává z asfaltových protikorozních nátěrů ocelových a litinových vodovodních řadů či z atmosférického spadu jako zplodina ze spalování.

Poškození střevní stěny a podezření z karcinogenního účinku v sobě přináší beryllium. V našich podmínkách se do vodních zdrojů přimísí především vyluhováním z geologického podloží. Méně už je obvyklá kontaminace z odpadních vod z kovohutí, elektrotechnického a strojírenského průmyslu či spaloven uhlí.

Příznivý není pro lidský organismus ani bor. Na svědomí má narušení reprodukčních funkcí a vývoje. Do vody se dostává taktéž z geologického podloží, ale také z odpadních vod.

Jedovaté bromičnany mají nagativní karcinogení vliv na ledviny. Nejčastěji vznikají jako vedlejší produkt ozonizace, pokud jsou ve vodě přítomny bromidové ionty. Mohou být též přítomny jako nežádoucí příměs v chemikáliích, zejména v chlornanu sodném. Vzácně v odpadních vodách z textilního průmyslu.

Přímo jedovatý není celkový organický uhlík. Jeho vyšší obsah však nepřímo negativně ovlivňuje účinnost dezinfekce a barvu vody a podporuje pomnožování bakterií v distribuční síti. Zdrojem jsou především přírodní látky.

Dalším ukazatelům se budeme věnovat v příštím díle.
 

Přehled jmenovaných fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů

Č. Ukazatel Jednotka Limit Typ limitu
11 1,2-dichlorethan  μg/l 3,0  Nejvyšší mezní hodnota
12  akrylamid  μg/l  0,1 Nejvyšší mezní hodnota
13 amonné ionty NH4+  mg/l  0,50 Nejvyšší mezní hodnota, mezní hodnota
14  antimon Sb  μg/l 5,0 Nejvyšší mezní hodnota
15 arsen As μg/l 10 Nejvyšší mezní hodnota
16 barva  mg/l Pt  20 Mezní hodnota
17 benzen  μg/l  1,0 Nejvyšší mezní hodnota
18 benzo[a]pyren BaP  μg/l  0,010 Nejvyšší mezní hodnota
19 beryllium Be μg/l 2,0  Nejvyšší mezní hodnota
20 bor B  mg/l  1,0 Nejvyšší mezní hodnota
21 bromičnany BrO3
μg/l  11, 36 Nejvyšší mezní hodnota
22  celkový organický uhlík TOC 
mg/l 5,0 Mezní hodnota
11. 5. 2010 
Mohlo by vás zajímat
Hrátky s vodou: film O Vodičce Vice

Hrátky s vodou: film O Vodičce

6.2.

Zajímají se vaše děti o to, jak se dostane voda z kohoutku až k vám domů? Proč se staví přehrady nebo jak se voda čistí? Pusťte jim edukativní video O Vodičce, ve kterém se zábavnou formou dozví odpovědi na své otázky.


Čím světlejší, tím lepší! Vice

Čím světlejší, tím lepší!

6.5.

Náš subjektivní pocit žízně ani zdaleka neodpovídá naší skutečné potřebě tekutin. Správně bychom měli pít, i když žízeň nemáme! Jak ale poznat kolik vody potřebujeme? Britští vědci přišli s jednoduchým indikátorem, kterým je barva moče...


Spotřeba sycených nápojů klesla za první polovinu roku o 10% Vice

Spotřeba sycených nápojů klesla za první polovinu roku o 10%

15.10.

Výrazné snížení spotřeby u sycených nápojů - limonád zaznamenala v našich domácnostech agentura GfK. Naopak spotřaba roste u sirupů a práškových nápojů. Výzkum napovídá, že konzumenti dávají přednost kohoutkové vodě před balenými nápoji.


Víme, co pijeme – ověřování fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů 2 Vice

Víme, co pijeme – ověřování fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů 2

17.5.

Další díl seriálu o kvalitě vody - tentokrát o zdravotních důsledcích jednotlivých fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů.


Víme, co pijeme – ověřování mikrobiologické nezávadnosti Vice

Víme, co pijeme – ověřování mikrobiologické nezávadnosti

15.2.

V minulém díle jsme vysvětlili, jaký je rozdíl mezi nejvyšší mezní, mezní a doporučenou hodnotou hygienických limitů. Dnes se již budeme věnovat konkrétním ukazatelům kvality vody – tentokrát  makrobiologickým.


Víme, co pijeme – úvod Vice

Víme, co pijeme – úvod

11.2.

Pokud chceme zjistit, jaká je aktuální kvalita pitné vody ve vašem městě městě, stačí navštívit www stránky vodárenských společností. Ne všichni jsou ale chemici a odborným výrazům ve výsledcích nemusí rozumět. Proto na našem webu Vodarenstvi.cz přicházíme se seriálem, který vám srozumitelnou formou pomůže zorientovat se ve zmiňovaných datech.


Reklama
Oborové informace

EY jako partner pro získání evropských dotací

EY jako partner pro získání evropských dotací Vice

1.9.

Poradenská společnost EY (dříve Ernst & Young) v letošním roce rozšíří své porfolio...

...

Zasílat novinky
Blog
Ing. Jana Bábíková

Voda nad zlato?

Ing. Jana Bábíková

Voda vždycky byla a zřejmě také vždycky bude velmi… VÍCE