Rewrite letters from the image.
 
 
detail

Pokorný: Čistá příroda je do jisté míry kulturním artefaktem

Pokorný: Čistá příroda je do jisté míry kulturním artefaktem

S docentem Petrem Pokorným jsme si povídali o počátcích jeho spolupráce s profesorem Bártou, o tom, jak zjistili, že egyptská poušť nebyla vždycky pouští a proč jsou složité společnosti pokaždé ve stavu ohrožení.

Jak dlouho spolupracujete s profesorem Bártou?
Začalo to kolem roku 2002, kdy už byl Mirek Bárta vůdčí osobností výzkumu v egyptském Abúsíru a rozbíhal se výzkum egyptské Západní pouště a tamnějších oáz. V jejich historii bylo nutné neustále řešit problémy s vodou, a tak dávalo smysl sestavit tým tvořený ekology a biology různého zaměření, geology atd. Později jsme zaměřili i na Súdán a jiné části světa. V roce 2007 jsme pak s Mirkem Bártou uspořádali seminář a o rok později vyšla kniha Něco překrásného se končí s podtitulem Kolapsy v přírodě a společnosti. To byla první publikace, ve které jsme závěry vlastního zkoumání začali dávat do širšího teoretického rámce.

Společně jste také zakládali think tank “Komplexní společnosti”.
Ano, věnujeme se dlouhodobé dynamice společností a přírody v řádu tisíciletí a staletí. Zajímají nás dlouhodobé trendy přírodních cyklů a souvislosti s různými společenskými jevy.

Je cílem popsat, v čem by společnost mohla změnit svůj postoj a z čeho se poučit?
Ano, dá se to tak říct. Při zkoumání minulosti jde zároveň o to rozumět současnosti a snažit se předpovídat budoucnost. Dlouhodobé trendy nám v tom mohou pomoci, mnohdy ale působí události, které jsou unikátní nebo velmi řídké, a tedy v principu nepředpověditelné. Můžeme sebelíp rozumět minulosti, vědět, jak určitá civilizace rostla, udržovala se i upadala, ale stejně nedokážeme předpovědět kombinaci okolností a jevů. Takové kombinace jsou nakonec vždycky unikátní.

Na jaké obory se zaměřujete?
Co se týká vody, zkoumáme makroklimatické procesy, vývoj počasí, dostupnost vody, jak staré civilizace zacházely s vodou, či historii zemědělství. Vodní hospodářství je ale jen jednou z mnoha složek. Já jsem biolog, hlavně botanik, a zajímám se o širší, řekněme ekologické souvislosti. Můj obor se dá nazvat paleoekologie, nebo také historická ekologie. Aby bylo jasno: nejde o trilobity nebo dinosaury, ale o dobu geologicky velmi krátkou, kdy už byla příroda téměř stejná, jako je ta dnešní. Řekněme od konce doby ledové po dnešek, tedy o uplynulých cca dvacet tisíc let.

Byl vliv člověka na životní prostředí zásadní i v minulosti?
Když jsme zkoumali vliv člověka, čekali jsme, že k dalekosáhému ovlivnění došlo až v posledním století. Zjistili jsme ale, že k němu místy docházelo už před zhruba šesti tisíci lety. Například víme, že od rovníku k pólu klesá druhová rozmanitost a zároveň se zvětšují přirozená území, na kterých biologické druhy žijí. Tím, že na území dnešní ČR začal člověk rozvíjet orebné zemědělství a rozšiřovat plochy polí, ovlivnil také druhovou rozmanitost. To znamená, že kdyby tehdy člověk zmizel z české kotliny, dnešní příroda bude úplně jiná. Co jsme dříve považovali za “čistou přírodu”, je do jisté míry kulturním artefaktem.

Znamená to, že člověk přírodu vždycky ovlivňoval a to, co se dnes děje, není tak kritické?
Vystihla jste to výborně, ale teď jsem spíše mluvil o lokálním vlivu. Z globálního pohledu je to trochu jinak. Člověk globální prostředí ovlivňuje, i když osobně si nemyslím, že se to děje tak zásadním způsobem, jak se někdy prezentuje třeba v debatách o klimatické změně. Spíše je to faktor podřadný. Existují mnohem mohutnější přírodní síly, které hýbou s klimatem, než je lidská činnost v podobě produkce skleníkových plynů nebo odlesňování. Významnější jsou například změny sluneční aktivity, zemského magnetismu a vliv oceánu, kde se otáčí mnohem větší energie a objemy látek než v atmosféře. Mořské proudění tvoří velikánskou smyčku. Než se smyčka uzavře, tak to trvá celá staletí, a mezitím se v hlubinách oceánů odehrává něco, o čem přes rozsáhlá zkoumání pořád skoro nic nevíme. Tak třeba objemy uhlíku, které se v oceánech proměňují, skladují a uvolňují do atmosféry, jsou nesrovnatelně větší než množství, které je uloženo ve fosilních palivech, a které vypouštíme do atmosféry. Jinými slovy existují významné vlivy na změnu klimatu, kterým nerozumíme, i když se o to intenzivně snažíme.

Jak lze vůbec studovat globální změny klimatu?
V globálním měřítku to skoro zkoumat nelze. Zkoumá se to pokaždé lokálně, a pak se výsledky musí extrapolovat na větší škálu, což je tzv. upscaling. Přitom pracujeme s rovnovážnými modely, protože jinak to ani neumíme. Mlčky předpokládáme, že planeta je rovnovážný systém, i když víme, že je to vlastně iluze. Zemský systém je vysoce nerovnovážný a dynamický a působí v něm celá řada unikátních, singulárních jevů.

Když se mluví o dlouhodobém vývoji klimatu, tak se to demonstruje většinou na změně teplot. Ty totiž umíme studovat do hluboké minulosti, máme na to “paleoteploměry” – třeba izotopové poměry kyslíku v ledovcích, mořských sedimentech či pramenných vápencích. Ale studovat historické změny srážek a vlhkosti je mnohem těžší. Skoro nám pro to chybějí lokální data a s řečeným upscalingem je to ještě těžší.

O záplavách v Egyptě ale údaje máme...
V Egyptě máme dlouhé záznamy o výšce každoročních záplav. Ty ale závisely spíše na srážkách v dnešní Etiopii a Ugandě než v samotném Egyptě. Pokud bychom chtěli rekonstruovat srážky v Egyptě, tak jsme většinou v koncích. Pomáhat nám mohou ojedinělé nálezy, jedním z nich vlastně začala spolupráce s kolegou Bártou, který našel v málo porušené Karově hrobce v Abúsíru mísu s balzamovací pryskyřicí, do které nalezly různé druhy střevlíků. Lepivá pryskyřice záhy ztuhla a my tak víme, že brouci museli pocházet z doby těsně po pohřbu, který proběhl na konci tzv. Staré říše. Brouci mají dost striktní nároky na podmínky stanoviště a proto bylo možné určit, jaká byla v Abúsíru na konci Staré říše vlhkost. Našly se druhy, které v dnešní poušti nežijí a žít ani nemohou. Víme, že tam muselo být vlhčeji, a můžeme i odhadnout o kolik. Vypadá to, že jsme se náhodou dotkli prudkého spádu ve srážkách, kdy se území významně vysušilo a doslova se stalo pouští. Oblast na okraji polopouště, kde se dříve pásla zvířata a která byla využitelná k lovu, se stala mrtvou pouští.

Chtěli jsme jít ale dál a zamýšleli jsme se nad tím, do jaké míry změna klimatu ovlivňuje vyspělé civilizace. Existují záznamy, ve kterých bylo popsáno vysychání studen, stěhování obyvatel a opouštění zemědělských ploch v Egyptě. Dnes se stejný jev opakuje. Například rok 2010 byl extrémně suchý, neúrodný a není možná náhodou, že v krátce na to začalo tzv. arabské jaro. Nedostatek vody trápí také dnešní Sýrii.

Proč se to týká jen vyspělých civilizací?
Jednoduché společností sice neumějí řešit složité problémy, ale tolik je řešit ani nepotřebují. Jsou pružné (resilientní). Přizpůsobí se tím, že mírně změní strategii přežití nebo se přesunou na jiná území. V jednoduchém světě není třeba řešit problémy komplikovaně. Ve složitých společnostech je to ale nutné.

Každé zesložiťování se v krátkodobé perspektivě ukazuje jako potřebné. Složitost je vlastně nástrojem pro řešení problému, a tak třeba rádi schválíme nový zákon nebo zavedeme další administrativu. Každé nové řešení, nová technologie, vyžaduje další kooperaci a tím zase komplexita společnosti narůstá. U složitých společností ale hrozí, že ztratí schopnost pružné reakce na nepředvídatelné problémy a buďto zaniknou, nebo se musejí hluboce změnit. A tak jsme se od starých brouků dostali k přemýšlení o směřování současné společnosti.

Jednoduché návody ale pochopitelně nemáme. Naše role je snad v tom, že zvedneme prst a řekneme pozor, už zase systém zesložiťujeme a složitost sama o sobě je problémem k řešení. Může kdykoli přijít krize a náš způsob života nebude pro svoji složitost udržitelný.

 
---------------------------
 
Doc. Petr Pokorný, Ph.D.
Petr Pokorný se v Centru pro teoretická studia, společném pracovišti UK a AV ČR, zabývá kvartérní (zejména holocenní) paleoekologií. Přednáší na Přírodovědecké a Filozofické fakultě UK. Je (spolu)autorem řady knih, mnoha odborných a popularizačních článků. Jeho zájmy se pohybují na pomezí mezi přírodními a humanitními vědami.
Hlavní okruhy zájmu: Kvartérní paleoekologie, vegetační historie a ekologie, vývoj krajiny - zejména krajiny kulturní, historická ekologie Evropy a Afriky.

Aktuální granty (řešitel):
  • Před neolitem: Kontextuální analýza environmentální dynamiky v průběhu časně postglaciální transformace střední Evropy
  • Úpadek lesních ekosystémů v mladším holocénu: Příčiny, průběh a důsledky pro biologickou rozmanitost

Vybrané publikace v češtině:
  • Pokorný, Petr; a kol., (2016): Afrika zevnitř. Kontinentem sucha a věčných proměn. Academia, Praha.
  • Chytráček, M.; Danielisová , A.; Pokorný, Petr; Kočár, P.; Kyselý , R.; Kyncl , T.; Sádlo, Jiří; Šmejda , L.; Zavřel , J. (2012): Vzestupy a pády regionálního mocenského centra. Přehled současného stavu poznání pravěkého opevněného areálu na Vladaři v západních Čechách. Památky archeologické 103.
  • Pokorný, Petr (2011): Neklidné časy. Kapitoly ze společných dějin přírody a lidí. Dokořán, Praha.
  • Beneš, Jaromír; Pokorný, Petr a kol. (2008): Bioarcheologie v České republice. Přírodovědecká fakulta JČU v Českých Budějovicích a Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i.
  • Sádlo, Jiří; Pokorný, Petr; Hájek, Pavel; Dreslerová, D.; Cílek, Václav (2008): Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Malá Skála, Praha.
  • Pokorný, Petr; Bárta, Miroslav a kol. (2008): Něco překrásného se končí. Kolapsy v přírodě a společnosti. Dokořán, Praha.
18. 7. 2017 Jana Bábíková
Mohlo by vás zajímat
Novela: Komise budou moci pod pokutou zakázat povolené odběry vody Vice

Novela: Komise budou moci pod pokutou zakázat povolené odběry vody

8.11.

Stát plánuje zřídit komise, které budou rozhodovat o opatřeních v době sucha podobně, jak je tomu u povodní. Komise budou moci zakázat v době sucha povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. Počítá s tím novela vodního zákona, kterou ministerstvo zemědělství poslalo do meziresortního připomínkového řízení.


J. Heřman: Ministerské fake news o vodě Vice

J. Heřman: Ministerské fake news o vodě

30.10.

Česko versus Izrael. Srovnávat situaci státu ležícího ve středu Evropy a země Středního východu se zcela jiným klimatem a veřejně známým nedostatkem vodních ploch a dešťových srážek je přinejmenším odvážné. Přesto se Izrael stává častým argumentem ve sporu o zřízení institutu nezávislého regulátora ve vodárenství.


Vláda schválila dvě miliardy korun na kompenzace za sucho Vice

Vláda schválila dvě miliardy korun na kompenzace za sucho

25.10.

Zemědělci a pěstitelé stromů budou mít k dispozici dvě miliardy korun jako kompenzaci za letošní sucho. Návrh včera schválila vláda, informoval na tiskové konferenci ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Více než 1,1 miliardy korun získá ministerstvo ze státního rozpočtu nově, zbylých 850 milionů Kč má k dispozici z peněz určených na nevybrané odškodnění za loňské sucho. 


Česko prožívá podle vědců druhý vrchol letošního sucha Vice

Česko prožívá podle vědců druhý vrchol letošního sucha

24.10.

Jako druhý vrchol letošního sucha označuje vědecký tým projektu InterSucho nynější situaci na konci teplého podzimu. Výrazný deficit srážek v minulých týdnech a nadprůměrně vysoké teploty způsobily na 83 procentech území sucho ve vrstvě půdy do jednoho metru, 92 procent území má sníženou zásobu vody.


I na konci sezony trápí vodáky nedostatek vody v řekách Vice

I na konci sezony trápí vodáky nedostatek vody v řekách

19.10.

Situace na českých řekách není pro vodáky příznivá. Důvodem je přetrvávající nízký stav vody, který Česko trápil prakticky celé léto. Stále splavná je ale například horní Vltava nebo dolní Lužnice. Specialitou nadcházejícího víkendu bude nedělní splouvání pražského Botiče. ČTK to sdělil Vojtěch Jančar z Českého kanoistického svazu.


Sucho trápilo chovatele ryb na jižní Moravě druhý rok po sobě Vice

Sucho trápilo chovatele ryb na jižní Moravě druhý rok po sobě

10.10.

Druhý suchý rok dělal dvěma největším chovatelům ryb na jižní Moravě velké problémy, nicméně produkce tržních ryb ohrožená není. Maximálně budou ryby o něco menší, protože je nebylo možné v létě kvůli vysokým teplotám tak intenzivně dokrmovat. 


Meandry Rokytky jsou dle lidí nejlepší řešení pro ochlazení Prahy Vice

Meandry Rokytky jsou dle lidí nejlepší řešení pro ochlazení Prahy

3.10.

Lidé vybrali meandry Rokytky za nejlepší opatření, které pomáhá v Praze před extrémním vedrem a suchem. V anketě spolku Arnika získalo nové koryto vybudované před čtyřmi lety podporu 98 lidí ze 747, kteří se do ankety zapojili. Dalšími lokalitami, které ocenili, jsou park ve Stromovce a Kinského zahrada. ČTK o tom informovala Arnika, která vyhlásila anketu na začátku července.


Peníze z Dešťovky mohou ode dneška získat majitelé chat a chalup Vice

Peníze z Dešťovky mohou ode dneška získat majitelé chat a chalup

1.10.

Ode dneška mohou o peníze na využívání dešťové vody v dotačním programu Dešťovka žádat i majitelé rekreačních zařízení, jako jsou chaty a chalupy. Musí v nich však trvale bydlet a doložit to například spotřebou vody či energií nebo poplatky za popelnice. 


Sucho ukázalo, že „vodní blahobyt“ nemusí v kraji trvat věčně Vice

Sucho ukázalo, že „vodní blahobyt“ nemusí v kraji trvat věčně

26.9.

Žádné zákazy zalévání zahrad, napouštění bazénů či mytí aut. I v horkém a suchém létě měly obce a města, napojené na Vodárenskou soustavu jižní Čechy, vody dost. Její kapacita je obrovská. Dokonce dvakrát větší, než současná roční produkce. Ta činí zhruba 16 milionů m3 vyrobené a po kraji potrubím rozvedené pitné vody. 


Téměř 80 procent Čechů považuje sucho za závažný problém Vice

Téměř 80 procent Čechů považuje sucho za závažný problém

26.9.

Téměř 80 procent Čechů považuje sucho za závažný problém, pouze přes sedm procent si myslí opak. Osm z deseti lidí navíc očekává zhoršení situace se suchem v příštích 20 letech v případě, že by se stát aktivně nevěnoval řešení. Výsledky průzkumu včera představili vědci z Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.


Sucho je na 92 pct území ČR, letos je dosud nejhorší Vice

Sucho je na 92 pct území ČR, letos je dosud nejhorší

22.8.

Rozloha Česka, kterou postihlo sucho, dosáhla v minulém týdnu svého dosavadního letošního maxima. Vysoké teploty v kombinaci s nedostatkem srážek způsobily, že na 63 procentech území je stav sucha extrémní či výjimečný, celkově je sucho na 92 procentech území, vyplývá ze zprávy vědeckého týmu InterSucho, kterou ČTK poskytl bioklimatolog Miroslav Trnka. 


V povodí Moravy je sucho na 78 stanicích ze 196 Vice

V povodí Moravy je sucho na 78 stanicích ze 196

21.8.

Povodí Moravy eviduje na sledovaných tocích sucho na 78 měřicích stanicích ze 196. V Moravě je ve Strážnici na Hodonínsku pouze 12 procent průměrného srpnového průtoku. 


Skoro 60 obcí omezilo kvůli suchu nakládání s vodou Vice

Skoro 60 obcí omezilo kvůli suchu nakládání s vodou

16.8.

Omezení nakládání s vodou vydalo kvůli současnému suchu 57 úřadů obcí s rozšířenou působností. Jde například o zákaz napouštění bazénů nebo zalévání zahrad z veřejných zdrojů. Ministerstvo životního prostředí připravuje jednání krizové skupiny, kde by se měl projednat další postup státu.


A zase máme to sucho Vice

A zase máme to sucho

7.8.

Každý rok si děláme legraci, jak silničáře opět překvapila zima, a pomalu nám k tomu vzniká oblíbená letní varianta. Prázdniny jsou v plném proudu, sluníčko svítí, prší málo a MŽP je opět překvapené, že nastalo sucho. 


Sucho a vedro ubírá vody z řek, sjízdné jsou jen ty velké Vice

Sucho a vedro ubírá vody z řek, sjízdné jsou jen ty velké

6.8.

Současné horko a sucho nepřeje vodákům, vody v českých a moravských řekách ubývá a ke sjíždění jim zbývají už jen velké řeky. I tam ale musí kličkovat mezi mokrými kameny nebo se vyhýbat mělčinám. Vodáci se ale mohou vydat na sousední Slovensko nebo do Polska, kde jsou na tom řeky s vodou o něco lépe než v Česku. ČTK to sdělil Vojtěch Jančar z Českého kanoistického svazu.


Pardubický kraj založí Institut pro boj se suchem Vice

Pardubický kraj založí Institut pro boj se suchem

27.6.

Pardubický kraj založí Institut environmentálních výzkumů a aplikací. Jeho úkolem bude hledat řešení problémů spojených se suchem a nedostatkem vody v krajině. Vznik organizace včera schválili krajští zastupitelé, na založení je vyčleněno 200.000 korun.


Cílek: Krajina nedrží dost vody, kvůli přebytku smrků i chemii Vice

Cílek: Krajina nedrží dost vody, kvůli přebytku smrků i chemii

21.6.

Za problémy se suchem si lidé mohou částečně sami, řekl včera na semináři o suchu v Česku geolog a ekolog Václav Cílek. Setkaly se podle něj dva negativní jevy, a to úbytek srážek a činnost člověka. Sucho označil za problém celé planety, kvůli nedostatku vody na Blízkém a Středním východě podle něj hrozí i zdražení potravin.


Kapské Město se o měsíc vzdálilo hrozbě zavedení přídělů vody Vice

Kapské Město se o měsíc vzdálilo hrozbě zavedení přídělů vody

6.2.

Kapské Město v Jihoafrické republice se díky menší spotřebě vody v zemědělství zhruba o měsíc vzdálilo od momentu, kdy bude muset na životadárnou tekutinu zavést přídělový systém. Dosud byl za den nula, kdy zásoby vody v přehradách zásobujících toto čtyřmilionové město poklesnou pod kritickou úroveň, považován 16. duben, nyní je to 11. květen, napsala dnes agentura Reuters.


Odborníci řeší, co s přívaly deště i se suchem ve městech Vice

Odborníci řeší, co s přívaly deště i se suchem ve městech

12.9.

Jak připravit města na střídající se sucha a přívalové deště nebo jak co nejpřesněji předpovědět povodně je mezi tématy konference o městském odvodnění ICUD 2017, která se koná tento týden. Do Prahy na ni přijelo více než 600 specialistů z 45 zemí. Konference potrvá do pátku.


Město Vsetín zakázalo lidem kvůli suchu odběr vody z toků Vice

Město Vsetín zakázalo lidem kvůli suchu odběr vody z toků

11.8.

Město Vsetín dnes kvůli dlouhotrvajícímu suchu zakázalo lidem odebírat vodu z toků. ČTK to včera sdělila mluvčí radnice Adéla Kousalová. Již v červenci vydal stejný zákaz Rožnov pod Radhoštěm a poté i Valašské Meziříčí na Vsetínsku.


V druhém kole Dešťovky bude 240 milionů korun Vice

V druhém kole Dešťovky bude 240 milionů korun

3.8.

V druhé výzvě dotačního programu Dešťovka, ve kterém se využívá dešťová a odpadní voda v domácnostech, bude 240 milionů korun. Včera to oznámilo ministerstvo životního prostředí. Dříve hovořilo o 200 milionech, což byl dvojnásobek prvního dotačního kola. To se vyčerpalo za 28 hodin. Více podrobností chce resort oznámit na tiskové konferenci příští pondělí.


Bárta: V Čechách máme snahu rozebírat všechno, co funguje Vice

Bárta: V Čechách máme snahu rozebírat všechno, co funguje

28.7.

O klimatických změnách, o tom, že rychlé změny teplot o pět a více stupňů nebyly v historii neobvyklé, ale i o tom, co českému vodárenství chybí nejvíce, jsme si povídali s profesorem Bártou, uznávaným archeologem a egyptologem.


Oborové informace

EY jako partner pro získání evropských dotací

EY jako partner pro získání evropských dotací Vice

1.9.

Poradenská společnost EY (dříve Ernst & Young) v letošním roce rozšíří své porfolio...

...

Zasílat novinky
Anketa
Pijete vodu z kohoutku?
Blog
Ing. Jana Bábíková

Voda nad zlato?

Ing. Jana Bábíková

Voda vždycky byla a zřejmě také vždycky bude velmi… VÍCE