Rewrite letters from the image.
 
 
detail

Vlastníci si začínají uvědomovat, že evropské dotace rozhodně nejsou zadarmo!

Vlastníci si začínají uvědomovat, že evropské dotace rozhodně nejsou zadarmo!

Dlouholeté problémy s evropskými dotacemi na modernizaci vodárenské infrastruktury a stavbu nových čistíren odpadních vod mají za následek, že je některé města a obce raději nechtějí. Nesouhlasí také s tím, aby kvůli spolufinancování musely výrazně zvyšovat cenu vodného a stočného.

Projekty s evropskými dotacemi jsou podle odborníků – ale i zkušeností řady zadavatelů – předražené a zbytečně předimenzované. Jak uvádí František Barák, předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací SOVAK, na těchto projektech se možná proinvestuje až o 40 procent víc, než je reálně třeba. Podmínky dotací totiž vedou k tomu, že se volí ta nejnáročnější a co nejkomplexnější řešení. Proč ovšem šetřit peníze, které jsou „zadarmo“?

Jako příklad SOVAK uvádí technologii pro čistírny odpadních vod. Pro odstranění nadměrného obsahu dusíku ve vodě, vypouštěné z čistírny, není vždy třeba vyměnit kompletní technologii. Někdy stačí vybudovat jednoduchou dávkovací stanici na externí substrát za pár set tisíc korun.
Dotační hrozby

Odvrácenou tvář evropských dotací už poznala řada měst a obcí, které jsou vlastníky vodárenské infrastruktury a o tyto dotace žádají. V řadě případů jim sice peníze z EU pomohly vybudovat čistírny odpadních vod, kanalizační a vodárenské sítě, ale spolufinancování bylo a je velmi náročné. Navíc obce a města nemají jistotu, že třeba nebudou dotaci vracet pro nesplnění podmínek.

Takové nepříjemné dozvuky, trvající čtyři roky, měla například modernizace městské kanalizace v Olomouci. Šlo o evropskou dotaci ve výši 620 milionů korun, kdy hrozilo, že ji město bude muset vracet. Důvodem, proč bruselští úředníci dotaci zpětně zpochybňovali, byla délka kontraktu vlastníka vodárenské infrastruktury s provozovatelem vodovodní a kanalizační sítě v Olomouci, který platí až do roku 2030. V době, kdy byl projekt v Bruselu přijat a proplácen, byla situace stejná, tehdy to však nikomu nevadilo. V Olomouci to mělo ale dobrý konec. Po mnohaletém úsilí se městu podařilo prokázat, že žádné podmínky dotace neporušilo a tedy vracet nic nemusí. Pokaždé to však tak dobře dopadnout nemusí.

Dotaci má nyní pro nesplnění podmínek vracet například město Třeboň.
V tomto případě jde o víc než 90 milionů korun, které z EU dostalo na stavbu nové čistírny odpadních vod. Tato čistírna zahájila zkušební provoz už v srpnu 2011. O měsíc později však rozhodla Evropská komise o dotačních podmínkách, podle nichž by nová čistírna měla být součástí neoddělitelného vodohospodářského majetku, přestože byla postavena jako samostatný subjekt, který mělo město samostatně podle vlastnického modelu provozovat. Nové podmínky požadovaly, aby dotace byla přiznána pouze na celý funkčně neoddělitelný majetek svazku obcí Vodovod Hamr, to by ale znamenalo zásadní zvýšení vodného a stočného ve všech těchto obcích. Pro ně to bylo neakceptovatelné. Třeboň tyto podmínky nemůže zpětně splnit. Žádá proto o nevratnou dotaci 30 milionů od Státního fondu životního prostředí a návratnou půjčku 55 milionů korun. Tu by pak město splácelo deset let z výnosů čističky. Nebylo by ovšem třeba ceny vodného a stočného nějakým zásadním způsobem zvyšovat.

Nevýhodný finanční model
To, co vlastníkům vodárenské infrastruktury nejvíc vadí, je finanční model Evropské komise, který je nutí rozpustit vlastní investiční náklady na projekty s evropskou dotací do ceny vodného a stočného. V některých případech by pak tyto částky i několikanásobně vzrostly, což si zastupitelstva opravdu nepřejí – i za cenu toho, že dotaci případně i odmítnou.


Například Jihočeský vodárenský svaz (JVS) odmítl přiznanou evropskou dotaci na stavbu nového vodovodu na severu Písecka. Kvalitní pitná voda je však v tomto regionu potřeba. JVS mohl získat z celkových 180 milionů korun celkem 116 milionů, ale bude spolu s obcemi hledat jiné možnosti financování. Jak řekl médiím ředitel JVS Antonín Princ, stanovené podmínky pro ně byly nepřijatelné. Znamenalo by to, že by se do roku 2030 musela pitná voda, kterou prodávají provozovatelům obecných a městských vodovodů, zdražit téměř na trojnásobek. JVS by se musel podřídit vypočítaným indexům a přestal by mít na cenu vody vliv. Letos činí cena vody v tomto regionu 13,82 za metr krychlový, pro rok 2013 to bude 14,37 Kč na m3. Ale po přijetí dotace by to bylo nakonec 36.26 Kč. To představenstvo JVS zamítlo. 
Jedním z měst, které si rekonstrukci čistírny odpadních vod také již dříve zajistilo bez čekání na evropskou dotaci, je Hradec Králové. Rekonstrukce stála 140 mil. korun bez DPH a trvala půldruhého roku. Výsledkem je, že čistírna plní požadované evropské parametry. Ministerstvo zemědělství poskytlo městu téměř 50 milionů dotačních prostředků, komerčním úvěrem bylo zajištěno 60 milionů a zbytek zaplatil vlastník infrastruktury z vlastních prostředků. K tomu využil dohody s provozovatelem této infrastruktury, Královéhradeckou provozní a.s., o předplacení nájemného. Za používání infrastruktury – vodovodů a kanalizaci – platí každý provozovatel nájemné, které ovšem může zaplatit „předem“ a poskytnout tak vlastníkovi prostředky na investici.

Jak říká František Barák ze SOVAK, podle pravidel evropských projektů je jejich příjemce většinou nucen k řešením, která nepotřebuje. V Hradci Králové by takovou podmínkou bylo například napojení čistírny na aglomeraci. „To bychom ale současně museli rekonstruovat kanalizační síť,“ řekl Barák, „což by bylo velmi náročné a drahé. Rozdělili jsme si to na etapy, kdy jsme schopni to zvládnout i bez evropských peněz.“ Projekty, které se posílají k projednání do Bruselu navíc „spotřebují“ velké prostředky na právníky, auditory, odborné firmy, specializované právě na administrativní agendu k žádostem o dotaci. Povinností, které musí projekt splňovat, je velké množství, živí se tím tedy spousta lidí. Jak se v posledních letech zjišťuje, vznikl tak i prostor pro různé manipulace a obohacování spřátelených firem, jak se o tom v jednotlivých případech píše v médiích a je to předmětem vyšetřování.

Když nakonec vlastník vodárenské infrastruktury dotaci získá, musí být také připraven vždy uspokojit nejrůznější kontroly, neměnit v žádném případě technické parametry projektu, respektovat nově vzniklé metodiky a přijímat postupy, které mu byly vnuceny, ať již oprávněně či ne. Vše ale stojí peníze. U projektů v hodnotě stovek milionů jsou to rozhodně desítky milionů, které jsou tak neúčelně vyplaceny. Navíc tu je vždy hrozba značného zvyšování ceny vodného a stočného, protože pro spolufinancování je třeba generovat finanční prostředky. V některých městech se již tato hrozba naplnila, například v Plzni, kde museli povinně zvýšit cenu stočného tak, aby si vytvořili finanční zdroje na obnovu majetku, pořízeného z dotací.

Domácí dotace a půjčky nejsou tak předražené, jak se o nich někdy soudí. Žadatel o bankovní půjčku má široký výběr nabídek různých finančních institucí. Cenová regulace navíc umožňuje promítnout do vodného a stočného pouze oprávněné položky, mezi které patří např. odpisy z majetku či nájemné využívané pro obnovu tohoto majetku ve vazbě právě na odpisy z majetku. Nemohou sem přímo vstupovat náklady na pořízení investičních celků, takže žádné skokové zdražení nehrozí.

Podle vrchního ředitele sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství Pavla Punčocháře mají malé obce pod 2000 obyvatel, které potřebují vybudovat kanalizaci a zajistit čištění odpadních vod, možnost využít dotační titul, zaměřený přímo na tyto potřeby. Připravují se pro ně relevantní projekty, které by byly nejen efektivní, ale také ekonomicky zvládnutelné.


12. 10. 2012 Milena Geussová
Mohlo by vás zajímat
Začal platit zákon zpřísňující nakládání s odpadní vodou Vice

Začal platit zákon zpřísňující nakládání s odpadní vodou

2.1.

Poplatky za odběr podzemní vody nebo za vypouštěné odpadní vody bude nově spravovat Státní fond životního prostředí místo České inspekce životního prostředí, jak tomu bylo doposud. Změnu přináší novela vodního zákona, která včera nabyla účinnosti. Poplatky za odběr a vypouštění vody se nemění. 


V prvním měsíci od spuštění nové Dešťovky lidé požádali o 35 milionů korun Vice

V prvním měsíci od spuštění nové Dešťovky lidé požádali o 35 milionů korun

2.11.

Za první měsíc od spuštění nových podmínek dotačního programu Dešťovka přijal Státní fond životního prostředí 805 žádostí v objemu 34,8 milionu korun. ČTK o tom informoval Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí. Další stovky žádostí jsou v systému rozpracovány, nejvíce jich přichází ze Středočeského a z Jihomoravského kraje. 


Čistička v Moravské Třebové už nebude zapáchat Vice

Čistička v Moravské Třebové už nebude zapáchat

1.11.

Moravská Třebová na Svitavsku odstraní zápach, který občas vychází z čističky odpadních vod. Takzvanou dezodorizaci firma nainstaluje příští týden. Lidé si na zápach v minulosti stěžovali. ČTK to řekl vedoucí odboru rozvoje města Miroslav Netolický. Opatření bude stát 5,9 milionu korun bez DPH. Státní fond životního prostředí městu poskytl dotaci 3,5 milionu korun.


MŽP poskytne 400 milionů na ochranu před povodněmi Vice

MŽP poskytne 400 milionů na ochranu před povodněmi

2.10.

Obce, kraje a další subjekty mohou ode dneška čerpat dotace na dokonalejší varovné systémy před povodněmi a na zabezpečení nestabilních svahů. Z Operačního programu Životní prostředí dostanou k dispozici 350 milionů korun. 


Prezident podepsal novelu zpřísňující nakládání s odpadní vodou Vice

Prezident podepsal novelu zpřísňující nakládání s odpadní vodou

6.6.

Požadavky na odvoz obsahu jímek u rodinných domů se zpřísní. Lidé budou muset zpětně dokládat odvoz obsahu svých žump do čistírny odpadních vod. Povinnost začne platit od roku 2021. Změnu přináší novela vodního zákona, kterou včera podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom prezidentův mluvčí.


Obce by mohly mít příjem z poplatků za odběr podzemní vody Vice

Obce by mohly mít příjem z poplatků za odběr podzemní vody

1.3.

Desetinu výnosu z poplatků za odběr podzemní vody by nově mohly získat obce. Navrhla to pětice poslanců v rámci novely vodního zákona, kterou dnes Sněmovna posunula do závěrečného kola schvalování. Nyní je výnos z poplatků rozdělen rovnoměrně mezi kraje a Státní fond životního prostředí, podle poslanců by nově měly dostávat po 45 procentech.


Zemědělský výbor vydá doporučení k novele vodního zákona v únoru Vice

Zemědělský výbor vydá doporučení k novele vodního zákona v únoru

1.2.

Sněmovní zemědělský výbor včera přerušil projednávání vládní novely vodního zákona, která mimo jiné zpřísňuje některé podmínky nakládání s odpadními vodami. Členové výboru nyní můžou do 7. února předkládat své pozměňovací návrhy. Zpravodaj Karel Tureček (ANO) poznamenal, že ví o několika pozměňovacích návrzích, které poslanci chtějí přednést.


Moravská Třebová zbaví zápachu čističku odpadních vod Vice

Moravská Třebová zbaví zápachu čističku odpadních vod

8.11.

Moravská Třebová na Svitavsku zbaví zápachu čističku odpadních vod v nedalekých Linharticích. Lidé kvůli tomu sepsali i petici. Takzvaná dezodorizace bude stát šest milionů korun. ČTK to sdělil vedoucí odboru rozvoje města Miroslav Netolický.


Na domovní čistírny vod obcím je připravena dotace 200 milionů korun Vice

Na domovní čistírny vod obcím je připravena dotace 200 milionů korun

16.10.

O příspěvek na domovní čistírny odpadních vod mohou obce žádat od pondělí 16. října. Ministerstvo životního prostředí do nové výzvy uvolní 200 milionů korun, dalších 50 milionů půjde na obnovy parků nebo na nové nezpevněné plochy ve městech. Domovní čistírny vod, které jsou vhodné zejména pro odlehlé oblasti obcí, podpořilo ministerstvo již jednou a peníze se vyčerpaly za tři čtvrtě roku.


Na boj proti suchu, povodním a znečištění půjde miliarda korun Vice

Na boj proti suchu, povodním a znečištění půjde miliarda korun

3.10.

Na boj proti povodním, na šetření dešťové vody a na likvidaci starých ekologických zátěží dostanou obce dotace z Operačního programu Životní prostředí. Celkem je na tyto účely vyhrazena miliarda korun. O peníze mohou obce žádat Státní fond životního prostředí od 16. října, pro dotace na likvidaci ekologických zátěží od 1. listopadu. 


Na čistírny odpadních vod a vodovody půjde 3,7 miliardy korun Vice

Na čistírny odpadních vod a vodovody půjde 3,7 miliardy korun

18.9.

Na čistírny odpadních vod, vodovodní sítě a podobné účely mohou obce získat až 3,7 miliardy korun z evropských fondů. Žádosti o dotace začne Státní fond životního prostředí (SFŽP) přijímat od 16. října. Jak upozornil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), jsou to patrně poslední peníze, které může Česká republika čerpat z evropských fondů na vodní hospodářství v tomto programovém období.


Informační semináře MŽP a SFŽP začínají 4. března Vice

Informační semináře MŽP a SFŽP začínají 4. března

20.2.

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí pořádají další kolo informačních seminářů, zaměřených na následný (ex-post) monitoring vodohospodářských projektů, podpořených z OPŽP v programovém období 2007-2013. První ze seminářů se uskuteční 4. března v Brně.


MŽP vyhlásilo poslední výzvu z OPŽP 2017–13 Vice

MŽP vyhlásilo poslední výzvu z OPŽP 2017–13

6.2.

Státní fond životního prostředí ode dneška přijímá žádosti o dotace např. na třídění odpadu, zateplování veřejných budov nebo obnovu zeleně v krajině. Celkově je k dispozici 1,75 mld. korun. Výzva je zacílena na projekty s velmi krátkou dobou realizace s ohledem na ukončení programu koncem roku 2015. Jedná se o poslední výzvu z končícího Operačního programu životní prostředí 2007–2013.


Využijte možnosti získání dotace na výměnu domovních olověných rozvodů Vice

Využijte možnosti získání dotace na výměnu domovních olověných rozvodů

26.1.

Společnost 1. SčV, a.s. doporučuje svým odběratelům využít programu Ministerstva pro místní rozvoj a využít dotaci na opravy domovních olověných rozvodů. Dotace je poskytována fyzickým i právnickým osobám, a to v maximální výši 20 tis. Kč na 1 bytovou jednotku. Lhůta pro doručení žádosti skončí 16. února 2015. 
 


Povodí Moravy plánuje dát do protipovodňové ochrany 1,4 mld.Kč Vice

Povodí Moravy plánuje dát do protipovodňové ochrany 1,4 mld.Kč

10.6.

Povodí Moravy v následujících šesti letech investuje do protipovodňových opatření v Olomouckém kraji s pomocí dotací zhruba 1,4 miliardy korun. Zlepšit by se měla ochrana před velkou vodou například v Olomouci, Přerově či Teplicích. Novinářům to v Olomouci řekl generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.


Chalupa jmenoval ředitelkou Státního fondu životního prostředí Radku Bučilovou Vice

Chalupa jmenoval ředitelkou Státního fondu životního prostředí Radku Bučilovou

20.6.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa jmenoval do funkce ředitelky Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP) Radku Bučilovou, která byla pověřena řízením fondu od prosince 2010. Při jmenování Chalupa ocenil především její kvalitní a přínosnou práci pro program Zelená úsporám.


SFŽP nabízí tři miliardy na renovace a výstavbu čistíren vod Vice

SFŽP nabízí tři miliardy na renovace a výstavbu čistíren vod

3.7.

Tři miliardy korun z evropských fondů nabízí Státní fond životního prostředí (SFŽP) obcím a svazkům obcí na výstavbu a renovaci čistíren odpadních vod a kanalizací. Výzvu pro podávání žádostí zveřejnilo ministerstvo životního prostředí v pátek. Přijímat je bude fond od 9. července do 9. srpna 2012. 


Podlehne ČR tlaku Evropské komise na zavedení další regulační instituce? Vice

Podlehne ČR tlaku Evropské komise na zavedení další regulační instituce?

29.5.

Představitelé DG Regio pro dotační politiku z Evropské komise (EK) požadují zřízení nezávislé regulační instituce v ČR. Podmiňují tím získání evropských dotací pro české vodárenství v novém programovacím období 2014–2020.

 


Evropské dotace nedostane 21 obcí! Budou mít šanci noví žadatelé? Vice

Evropské dotace nedostane 21 obcí! Budou mít šanci noví žadatelé?

3.2.

Evopské dotace na modernizaci čistíren odpadních vod z Operačního programu Životní prostředí nakonec nedostane 21 obcí včetně Prahy. Dalších osm obcí má ještě šanci, že peníze získá. Ohroženo bylo původně 42 projektů v hodnotě deset miliard korun.


Sokolov jedná o dotaci na rekonstrukci čistírny odpadních vod Vice

Sokolov jedná o dotaci na rekonstrukci čistírny odpadních vod

13.1.

Město Sokolov usiluje o dotaci na rekonstrukci čistírny odpadních vod. Po letech jednání se zřejmě přikloní k přijetí dotace ze státního fondu životního prostředí.


Tuzemské úřady v září proplatily příjemcům z fondů EU 7,3 mld. Kč Vice

Tuzemské úřady v září proplatily příjemcům z fondů EU 7,3 mld. Kč

26.10.

Úřady proplatily v září tuzemským příjemcům z evropských fondů 7,3 miliardy korun, v srpnu to bylo 11,5 miliardy. Celkem už české instituce a firmy získaly od roku 2007 z Evropské unie 272 miliard korun. Oznámilo to včera ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).


Jak ovlivňují evropské dotace cenu vody? Vice

Jak ovlivňují evropské dotace cenu vody?

24.10.

V posledních dnech se velmi rozhořela diskuze o možném neúspěchu 44 žádostí o evropské dotace z OPŽP a možném vlivu na cenu vody. Situace je však mnohem komplikovanější. Také úspěšní žadatelé o evropské dotace navyšují cenu vody.  Musí totiž dodržet tzv. finanční model. Jaké jsou pozitiva a negativa evropských dotací a je vůbec možné fungovat bez nich?


Chalupa: ČR nepřijde o peníze na čističky, voda však může podražit Vice

Chalupa: ČR nepřijde o peníze na čističky, voda však může podražit

19.10.

Česko o peníze z Evropské unie na modernizaci čištění odpadních vod nepřijde. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Přesto však připustil možné problémy s financováním některých projektů, které by mohly vést v určitých lokalitách ke zdražení vody.


Firmy loni na ekoinvesticích šetřily, stát investoval do čistíren Vice

Firmy loni na ekoinvesticích šetřily, stát investoval do čistíren

19.10.

Investice do životního prostředí loni v Česku činily 22,6 miliardy korun, oproti roku 2009 klesly o 3,6 procenta. Zatímco financování staveb na ochranu životního prostředí podnikatelský sektor výrazně omezil, stát své investice zvýšil o víc než polovinu.


Jaká je role konzultantů na fondu životního prostředí? Vice

Jaká je role konzultantů na fondu životního prostředí?

23.3.

EU chtěla zabránit zneužití vodárenských dotací soukromými firmami. Ze složitého systému však paradoxně profituje komerční poradce. (Článek naleznete také na serveru Česká pozice)


Reklama
Oborové informace

EY jako partner pro získání evropských dotací

EY jako partner pro získání evropských dotací Vice

1.9.

Poradenská společnost EY (dříve Ernst & Young) v letošním roce rozšíří své porfolio...

...

Zasílat novinky
Anketa
Pijete vodu z kohoutku?
Blog
Ing. Jana Bábíková

Soukromý nebo veřejný ve vodárenství? Proč ne lepší nebo horší?

Ing. Jana Bábíková

S ideologickým bojem proti kapitalismu má na… VÍCE