Největší jihočeská továrna na pitnou vodu, Úpravna vody Plav, je už dva měsíce bezpečnější. Od ledna totiž přestala k desinfekci pitné vody používat nebezpečný plynný chlor a nahradila ho chlornanem sodným. Ke změně došlo po 33 letech provozu, zahájeném v únoru 1982.
Efekt ale zůstal stejný - zdravotní nezávadnost pitné vody a udržení její stálé kvality v podzemních sítích při dopravě k zákazníkům.
„Je to významná změna, která úpravnu vyřadila z havarijních plánů záchranných složek jako potenciální zdroj velké průmyslové havárie s ohrožením širokého okolí. Také práce našich zaměstnanců je bezpečnější. Na úpravně sice nikdy nedošlo k nějaké mimořádné události, ale i tak jsme si všichni oddechli, když jsme se tohoto nebezpečného plynu zbavili,“ říká František Rytíř, provozní náměstek Jihočeského vodárenského svazu (JVS), který úpravnu vody vlastní a provozuje. Spotřeba chloru se zde podle množství vyrobené vody pohybovala ročně od 10 do 30 tun.
Řešení si vyžádalo investici za 2,1 milionů korun, vynaložených hlavně k vybudování nových zásobníků a technologie dávkování chlornanu sodného. Ten zaručuje stejnou kvalitu vody jako dříve, ale je prakticky bez rizik, neboť obsahuje v průměru jen 15 procent chloru. Jde v podstatně o koncentrovanější „Savo“, které se v domácnostech běžně používá. Rizika s ním spojená jsou proto minimální.
Chlornan je ale dražší než plynný chlor,“ vysvětluje František Rytíř, proč plynu i přes možná rizika vodárny stále dávají přednost. Jak ale ukázala finanční analýza, kterou si JVS zpracoval, ve finále jsou náklady prakticky srovnatelné.
„Když se ale sečtou veškeré náklady spojené s dávkováním chloru, pronájmem sudů, pravidelným servisem zařízení, čidel, dýchacích přístrojů, chemických obleků, zdravotními prohlídkami a školením zaměstnanců, jsou kompletní náklady opravdu prakticky stejné. Ale prioritní byla bezpečnost. Žádná úspora možná rizika nevyváží. Proto jsme se plynného chloru při desinfekci rádi zbavili. “ uvedl náměstek ředitele.
Impulsem ke změně média se stalo cvičení profesionálních jednotek hasičů v listopadu 2012, které probíhalo v „ostrém“ režimu. „Byly to manévry v přetlakových chemických oblecích s dýchacími přístroji, plynovými maskami, nasazením detektorů úniku chloru a budováním speciálních prostoru. A i když bezpečnost rizikového provozu byla pro nás vždy klíčová, tohle byl moment, který nás definitivně přesvědčil, že je třeba se takových rizik navždy zbavit,“ dodal František Rytíř.
Foto: ČEVAK, licence
S ideologickým bojem proti kapitalismu má na… VÍCE