Rewrite letters from the image.
 
 
detail

Unikátní vzdělávací projekt pomáhá porozumět dřevinám a jejich vlivu na utváření a změny klimatu

Unikátní vzdělávací projekt pomáhá porozumět dřevinám a jejich vlivu na utváření a změny klimatu

Velmi aktuálním tématem současnosti je globální změna klimatu. Nevyrovnanost průběhu počasí, zejména srážkové činnosti, záplavy, dlouhotrvající sucho spojené s extrémními teplotami jsou rizikovými faktory, kterým je nutno věnovat zvýšenou pozornost.

Právě v oblasti hospodaření s vodou představují zejména lesní ekosystémy a dřevinná vegetace klíčovou složku krajiny, včetně krajiny urbánní.

Na zvýšení povědomí obyvatelstva o funkci vegetace ve vztahu ke klimatu a jeho pozitivnímu ovlivnění byl zaměřen projekt s názvem Vytvoření environmentálních vzdělávacích programů pro studium odezvy na změny klimatu, který realizovala Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s Nadací Partnerství a norským partnerem Norwegian Institute of Bioeconomy Research. Zejména norská vláda (EEA Grants a Norway Grants) poskytla tomuto projektu finanční dotaci a umožnila jeho realizaci. Projekt představuje unikátní spojení špičkové vědy a environmentálního vzdělávání. Na konkrétních případech umožňuje sledovat vliv vegetace na mikroklima města a význam nízkoenergetických budov jako environmentálně šetrné architektonické perspektivy.

V rámci řešení projektu byly zbudovány tři výukové objekty: Brno – Otevřená zahrada Nadace Partnerství, Pouzdřanská step a Hrubý Jeseník. Zde byla instalována měřící technika sledující průběh počasí a na referenčních stromech také reakci dřevin (vodní bilanci). Pořízena byla taktéž mobilní laboratoř umožňující měření na dalších místech. Informace získané z těchto výukových objektů slouží jako zdroj dat používaných při vzdělávání veřejnosti. Taktéž byly vytvořeny vzdělávací programy pro odbornou veřejnost i žáky a studenty základních, středních a vysokých škol, které je aktivní formou informují o významu vegetace, zejména dřevin, pro ekosystémy i pro člověka a o její funkci.

V Otevřené zahradě Nadace Partnerství je možné porovnat odezvu vegetace (dřevin a travního porostu na zelené střeše jedné z pasivních budov) na průběh počasí s chováním energeticky pasivních i klasických budov. V těchto budovách je detailně sledována spotřeba energií, vody, výroba tepla a elektrické energie. Toto spojení představuje naprosto unikátní zdroj informací pro širokou veřejnost i odborníky a nastiňuje, jakým směrem by se mělo ubírat chování civilizace. Výsadba dřevin, budování nízkoenergetických budov pro snižování spotřeb primárních energií, využívání obnovitelných zdrojů nebo zakládání zelených střech pro snižování teploty aktivního povrchu a zadržování odtoku z přívalových srážek jsou možnými a funkčními cestami pro zmírňování klimatických extrémů v urbanizovaných územích. Na zvýšený zájem o účinné řešení problematiky chlazení budov poukázal v loňském horkém roce raketový prodej klimatizací.

Pozitivní vliv vegetace na utváření příznivého mikroklimatu města je možné doložit následujícími daty získanými měřením v Otevřené zahradě a vypočtenými na základě sledování vodní bilance (výparu vody – transpirace) čtyř jedinců javoru mléče (Acer platanoides) a zelené střechy pasivní budovy z období 1. až 11. srpna 2015 (horké a suché léto) a 1. až 14. července 2016 (normální, srážkově bohaté léto). V modelovém období roku 2015 odpařily javory za jeden den průměrně 3,2 l ∙ m−2 (litrů vody na jeden metr čtvereční plochy průmětu koruny), spotřebovaly energii 2,2 kWh ∙ m−2 a využily při tom 44,7 % globální radiace. Travní porost na zelené střeše odpařil průměrně 4,5 l ∙ m−2 (litrů vody na jeden metr čtvereční plochy), spotřeboval energii 3,0 kWh ∙ m−2 a využil tak 59,9 % globální radiace. V roce 2016 dosahoval ve sledované části roku průměrný denní výdej vody u stromů 5,4 l ∙ m−2, spotřeba energie při tom dosahovala 3,7 kWh ∙ m−2 a využití globální radiace činilo 79,3 %. Travní porost průměrně odpařil 2,8 l ∙ m−2, spotřeboval energii 1,9 kWh ∙ m−2 a využil tak 43,4 % globální radiace. Z výsledků je patrné, že vliv rostlin na snižování teploty aktivního povrchu je velmi významný.

Srovnání výkonu rostlin je možné doplnit měřením spotřeby energie na ochlazování ve třech budovách: budova A (klasická zděná budova, chlad z klimatizace, chlazení na 23 °C, plocha 460 m2), budova B (rekonstrukce zděné budovy na pasivní budovu, chlad z tepelného čerpadla, chlazení na 23 °C, plochá střecha, plocha 1 000 m2) budova C (pasivní budova, novostavba, chlad z tepelného čerpadla, chlazení na 26 °C, zelená střecha, plocha 1 000 m2). Výsledky přepočtené na jeden metr čtvereční podlahové plochy budovy nejlépe prezentuje tato tabulka:
 

  1.–11. srpna 2015      1.–14. července 2016     
   Budova A Budova B  Budova C  Budova A Budova B  Budova C
 Energie na chlazení (kWh ∙ m−2 ∙ den−1) 0,101  0,227 0,094 0,121  0,214  0,073
 Spotřeba elektrické energie (kWh ∙ m−2 ∙ den−1) 0,049   0,034 0,014  0,047  0,032  0,012 
 Náklady (Kč ∙ m−2 ∙ den−1) 0,198 0,127  0,053 0,172 0,12  0,045
   Budova A    Budova B   Budova C  
 Roční náklady na chlazení (Kč ∙ m−2) 11,36    9,39     3,76  


 
U klasické budovy chlazené klimatizací je spotřeba energie a s ní spojená ekonomická nákladnost nejvyšší. Provoz rekonstruované pasivní budovy chlazené tepelným čerpadlem je již o něco výhodnější, ale ani tato budova nemůže konkurovat pasivní budově se zelenou střechou, ve které je spotřeba energie zcela nejnižší.

Data a výsledky měření vegetace jsou k dispozici online.
Kolik potřebuje Otevřená zahrada právě teď vody nebo elektrické energie? Podívejte se sem!

1. 8. 2016 redakce
Reklama
Oborové informace

EY jako partner pro získání evropských dotací

EY jako partner pro získání evropských dotací Vice

1.9.

Poradenská společnost EY (dříve Ernst & Young) v letošním roce rozšíří své porfolio...

...

Zasílat novinky
Blog
Ing. Jana Bábíková

Voda nad zlato?

Ing. Jana Bábíková

Voda vždycky byla a zřejmě také vždycky bude velmi… VÍCE