T. Zídek: Pravidelně kontrolujeme všechny větší vodárenské společnosti
Nenechte ujít aktuální rozhovor s náměstkem Ing. Tomášem Zídkem z Ministerstva finanací ČR. Hovořili jsme o stávající regulaci ceny vody a detailnosti probíhajících kontrol... Ale také o rozpočtu Energetického regulačního úřad (ERÚ) a možnosti zřízení nového nezávislého regulátora oboru vodárenství.
Můžete ve stručnosti popsat, jaké požadavky musí vodárenské společnosti splnit při tvorbě cen vody?
Vodárenství v ČR je typické tím, že zde existuje značné množství prodávajících (poskytovatelů služeb) různých vlastnických forem a s různým organizačním uspořádáním na řadě lokálních trhů. Věcné usměrňování cen spočívá ve stanovení závazných pravidel pro kalkulaci a sjednávání cen, na jejichž základě si prodávající sami ceny vykalkulují a sjednávají s kupujícími. Tato tržně konformní regulace vychází ze stanoveného seznamu možných uznatelných nákladových položek a předepsaného způsobu výpočtu přiměřeného zisku, tj. na základě objemu investovaného kapitálu. Tento způsob regulace současně nebrání ve vyjednávání o cenách obcemi, které mají ke spotřebiteli nejblíže a prakticky jej zastupují, což považuji za důležitý prvek naší regulace. Sjednávání ceny je neopominutelným znakem tržní ekonomiky.
Navíc povinností každého prodávajícího je zveřejnit úplné informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů, tedy podle kalkulace ceny prokazující dodržení regulace cen, a to ve stanovené struktuře. Tento prvek veřejné kontroly je velmi významný.
Opakuji, že základním principem je universálnost, že pravidla věcného usměrňování prostě platí nejen pro velké vodohospodářské společnosti, ale i pro malé obce.
Co je možné započítat mezi tzv. oprávněné náklady? Je možné zahrnout do kalkulace např. luxusní vůz pro pana ředitele?
U oprávněného nákladu je třeba prokázat nezbytnost jeho vynaložení, příčinnou souvislost s reprodukcí regulovaného zboží, dlouhodobost a obvyklost vynakládání a v neposlední řadě i přiměřenost výše ve srovnání s jinými obdobnými ekonomickými subjekty.
Ne každý skutečně vynaložený náklad je ekonomicky oprávněným nákladem podle pravidel cenové regulace a ne každá výše nákladu, i když nákladu věcně oprávněného, je ekonomicky oprávněná. Čili na konkrétní dotaz odpovídám: za ekonomicky oprávněný náklad by se určitě nepovažovaly odpisy např. vozu Bugatti Veyron generálního ředitele, ale ředitel středně velké vodárenské společnosti může pro služební účely používat např. Octavii.
Od příštího roku údajně dochází k výraznému zpřesnění a zpřísnění tvorby zisku u vodárenských společností. Jak se jeho výše stanovuje? Je variabilní, nebo fixní pro všechny společnosti?
Ano, od příštího roku skutečně vstoupí v účinnost nové regulační pravidlo zaměřené na způsob výpočtu přiměřeného zisku zajišťujícího přiměřenou návratnost použitého kapitálu. Jsou nastavena zásadní pravidla v souladu s doporučovanou evropskou praxí, tedy odvození přiměřeného zisku z velikosti objemu investovaného kapitálu. Přitom samozřejmě platí, že do objemu kapitálu jsou zahrnována jen aktiva skutečně nezbytná a skutečně využívaná pro dodání regulovaných služeb, tedy dodávku a odvádění vody. Školicí a rekreační zařízení sem skutečně nepatří.
Tato metodika pro stanovení přiměřeného zisku z použitého kapitálu, a považuji to za její významný prvek, je aplikovatelná bez ohledu na provozovatelský model, nezáleží tedy na tom, jestli si obec provozuje vodárenskou síť sama, nebo ji provozuje smluvní provozní společnost. Jsem přesvědčen, že není možné nastavovat jiné podmínky v regulaci cen pro různé provozovatelské modely, tímto bychom pouze motivovali regulované subjekty, aby usilovaly o změny provozovatelského modelu v ten aktuálně nejvýhodnější. Toto by byl nepřípustný stav, byť odpovídající přístupu, kterého jsme často svědky.
Jakým způsobem provádí MF ČR kontrolu cen vody?
Provádění cenových kontrol vody dodané a odvedené je zajištěno prostřednictvím osmi finančních ředitelství v regionech. Na každém finančním ředitelství je oddělení cenové kontroly o 5–8 pracovnících, které provádí nejnáročnější cenové kontroly, mezi nimiž cenová kontrola vody dodané a odvedené představuje podstatnou část. Cenovou kontrolu vody dodané a odvedené mají pravomoc provádět také krajské úřady a obce, ale ty této pravomoci zatím v podstatě nevyužívají.
Cenové kontroly vody dodané a odvedené jsou zahajovány trojím způsobem, a to jednak na základě plánu cenové kontroly, který je sestavován MF pro jednotlivé roky, dále na základě vlastní iniciativy finančních ředitelství, a konečně na základě stížností.
Co se týče stížností, uvedu příklad. V roce 2011 bylo prošetřováno finančními ředitelstvími celkem 23 stížností, z toho bylo však 17 neoprávněných.
Kolik kontrolních šetření bylo za minulý rok provedeno? V kolika případech jste zjistili závažné pochybení?
Kontrola věcně usměrňovaných cen vody dodané a vody odvedené byla v roce 2011 provedena u 57 subjektů. Z tohoto počtu bylo zjištěno porušení cenových předpisů a uložena pokuta ve 29 případech.
Jak detailní kontroly cen vody jsou? Prosím, popište typický průběh kontroly.
Cenové kontroly jsou velmi detailní. Byly orientovány zejména na posouzení, zda do ceny jsou zahrnovány pouze oprávněné náklady a přiměřený zisk. Pokud jde o oprávněné náklady, ověřuje se jejich soulad s ustanoveními v cenovém předpisu tak, jak jsem uvedl dříve.
Při posouzení výše nákladů se vychází z dokladů vedených kontrolovanou osobou podle zvláštních právních předpisů, např. z účetní evidence kontrolované osoby, z její operativně-technické evidence, případně z dalších vyžádaných informací od kontrolované osoby, ale i odběratelů a spotřebitelů. Výjimkou není ani spolupráce s daňovou správou.
Čili zjednodušeně řečeno, kontrola si vyžádá sestavenou cenovou kalkulaci pro příslušný rok a ověřuje správnost a odůvodněnost naplnění jednotlivých kalkulačních položek s údaji podle účetní evidence. Přitom provádí benchmarking nákladů a způsobu zajištění procesů a činností se srovnatelnými subjekty. Ověřují se také údaje podle strategických rozhodnutí obchodních společností o investicích, plánech obnovy a rozvoje, rozdělení zisku atd. Je to vysoce profesně náročná činnost vyžadující si nemalý čas.
Jaké sankce je možné při zjištění nedostatků uložit?
V případech, kdy lze vyčíslit výši nepřiměřeného majetkového prospěchu, čili bezdůvodné obohacení, lze uložit pokutu ve výši jedno až pětinásobku tohoto prospěchu zjištěného za kontrolované období, nejvýše za dobu posledních 3 let, nebo do 1 000 000 Kč, je-li vyčíslená výše nepřiměřeného majetkového prospěchu nižší než 1 000 000 Kč.
V případech, kdy výši nepřiměřeného majetkového prospěchu zjistit nelze, lze za porušení cenových předpisů při sjednávání cen vody dodané a odvedené uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
Je dle Vašeho názoru kontrola cen vody v ČR dostatečná?
Kontrolní orgány finančních ředitelství mohou zajistit cenové kontroly u rozhodujících hráčů (10 až 15 společností) ve vodárenském odvětví v poměrně krátkých a opakujících se intervalech. Musíme si ale uvědomit, což bývá často opomíjeno, že na českém vodárenském trhu funguje obrovské množství vlastníků a provozovatelů, to znamená cca 5000 vlastníků a 2200 provozovatelů. V tomto smyslu limitovaný počet cenových kontrolních pracovníků na finančních ředitelstvích, kterých je okolo 55, což je zhruba o 20 méně než před deseti lety, nemůže být všude, a bude zapotřebí ve větší míře zapojit potenciál kontrolních pracovníků krajských a obecních úřadů, zejména větších měst, do kontrolní činnosti v tomto odvětví. To samozřejmě předpokládá jejich odbornou přípravu a zejména stimulaci. Zde je tedy velký úkol před námi.
Jaký je názor MF ČR na možnosti zřízení nezávislého regulátora?
Zde je třeba vidět problém ve dvou rovinách. Tou první je mediálně rozehraná představa nutnosti nového regulačního úřadu, abychom v budoucím programovém období získali evropské dotace. V červenci se uskutečnilo jednání u tzv. kulatého stolu, kde ze strany zástupců EK bylo jednoznačně deklarováno, že otázka budoucích dotací není svázána se zřízením nového regulačního úřadu a že EK nevyžaduje nezbytně vytváření nového orgánu. K tomu musím podotknout, že v období úsporných rozpočtových opatření není prostor pro rozšiřování státní správy, a to ani formou rozšiřování kompetencí stávajících regulačních orgánů. V případě mediálně často zmiňovaného ERÚ je třeba si připomenout, že tento orgán měl při vzniku před deseti lety rozpočet 96 mil. Kč, a dnes je to 198 mil. Kč. Některými poradenskými firmami preferovaný model britského regulačního úřadu spotřebuje ročně v přepočtu 500 mil. Kč plus odborné expertní služby při regulaci zhruba 30 firem. Jaké by byly požadavky na dohled nad zmiňovanými několika tisíci vodárenských subjektů, to si asi každý dokáže představit. Dnes konstatujeme a jsme naprosto přesvědčeni, že ministerstvem financí uplatňovaná cenová regulace je dostatečná a vhodně přizpůsobena na naše specifické podmínky. Musíme si uvědomit, že komplexní regulace tohoto odvětví je postavena nejen na cenové regulaci a její kontrole prováděné (záměrně) z úrovně nezávislého průřezového rezortu, ale že technologickým pilířem vodárenství je především odvětvové ministerstvo zemědělství. Druhou úrovní problému je upozornění na potřebu vyššího stupně koordinace zúčastněných resortů, zastřešení základních postupů, zdůraznění nástrojů ke zvyšování kvality dodávek a efektivnosti fungování infrastrukturních sítí, zvyšování odbornosti zástupců měst a obcí ve vodárenských společnostech apod. To je společný úkol pro kooperující ministerstva, aby společně hledala instrumentárium nástrojů, jak tyto oblasti zlepšovat.
Závěrem je třeba zdůraznit, že regulace musí být stabilní, předvídatelná a uplatnitelná napříč trhem, přičemž by měla být uplatněna v maximálně limitovaném rozsahu. Sebelepší regulace nedokáže plně nahradit tržní realitu. Žádný systém regulace či zásahy regulátora nemohou v plném rozsahu nahradit fungující tržní prostředí, a nedokážou to ani ceny vypočtené normativy v excelovské tabulce. Stěžejním úkolem regulátora by mělo být vytvořit a uplatňovat nákladově efektivní regulaci, která odůvodňuje svoji vlastní existenci tím, že přináší benefity chráněným subjektům – spotřebitelům.
MZe upravuje zemědělský strategický plán, má být šetrnější k přírodě i půdě
30.12.
Ministerstvo zemědělství (MZe) upravuje návrh zemědělského strategického plánu, který připravilo bývalé vedení úřadu. Dokument má cílit na vyšší ochranu přírody, půdy, vody a podporu druhové rozmanitosti, uvedl dnes mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Voda v první linii v době pandemie obstála, prohlásil ministr Toman
26.4.
MZe loni vydalo na boj se suchem 14,9 miliard korun, meziročně víc
23.3.
Ministerstvo zemědělství vydalo loni na boj se suchem 14,9 miliardy korun. To je meziroční zvýšení o zhruba devět procent, předloni šlo o 13,7 miliardy Kč. Loni více než deset miliard korun bylo z evropských zdrojů. Včera to na tiskové konferenci ke Světovému dni vody uvedl náměstek ministra zemědělství pro sekci vodního hospodářství Aleš Kendík.
Je aktuální cena vody sociálně únosná?
8.2.
Co to je sociálně únosná cena vody a kdo ji stanoví? Jsou letošní ceny vody sociálně únosné? Pojďme s vysvětlit základní pojmy a srovnat aktuální ceny se sociálně únosnou cenou vody.
Není možné říkat, že některý provozní model je lepší
12.1.
Vodárenská infrastruktura by měla být podle ministerstva zemědělství (MZe) v majetku měst a obcí a do budoucna by nemělo být možné její jiné vlastnictví. Na on-line veřejném slyšení Senátu k petici s názvem Voda je život to řekl náměstek ministra Aleš Kendík.
300 milionů na nákup vlastnických práv nepřinese změnu. Může ale posílit populismus
16.7.
Už loni vyčlenila Sněmovna 300 milionů korun na nákup vlastnických práv vodovodů a kanalizací. Řada odborníků si tak klade otázku, jak bude ono “vyvlastňování” vlastně probíhat?
MF uvolní další miliardy korun na boj s kůrovcem a suchem
11.6.
Ministerstvo zemědělství by mělo dostat letos dalších sedm miliard korun na boj s kůrovcovou kalamitou a 1,6 miliardy korun na boj se suchem. Ministerstvo životního prostředí by mělo získat dvě miliardy korun na budování vodovodů, kanalizací a zadržování vody v krajině. Sněmovna ovšem musí schválit novelu zákona o státním rozpočtu se schodkem 500 miliard korun.
MZe chce navýšit rozpočet až o 2,5 miliardy korun na vodní hospodářství
13.5.
Ministerstvo zemědělství bude letos chtít navýšení rozpočtu o dvě až 2,5 miliardy korun na vodohospodářské stavby a pozemkové úpravy. Včera to po jednání Národní koalice pro boj proti suchu uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
MZe chce 31 nových míst, kde by se daly budovat nádrže
5.5.
Ministerstvo zemědělství navrhuje, aby se do lokalit, které by se chránily pro budoucí vodní nádrže, zařadilo 31 nových míst. S těmi již souhlasili starostové tamních obcí, uvedl na tiskové konferenci ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Resort životního prostředí ale podle něj dal souhlas pouze třem.
MZe: Zásoby vody jsou malé, na jaře můžou vyschnout menší toky
12.2.
Sněhu je nejméně za několik let, v porovnání s loňskem jsou zásoby vody ve sněhu desetkrát menší. Zřejmě už na jaře vyschnou některé menší toky, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství. Pokud ve zbytku roku budou podprůměrné srážky a vysoké teploty, zasáhne letošní sucho republiku silněji než v letech 2015 a 2018.
MZe uvolnilo od roku 2015 na omezení následků sucha 30 miliard korun
26.8.
Ministerstvo zemědělství (MZe) uvolnilo od roku 2015 na omezení následků sucha 30 miliard korun. Právě v posledních čtyřech letech se projevuje nedostatek vody kvůli ubývajícím srážkám. Česká republika se proto musí naučit lépe hospodařit s vodou, řekl dnes ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) na odborné konferenci na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.
MZe chce půl miliardy navíc na vodohospodářství, projedná to vláda
29.7.
Ministerstvo zemědělství chce uvolnit půl miliardy korun na vodohospodářská opatření, která by pomohla bojovat s klimatickou změnou. Návrh, kterým by se peníze převedly z rozpočtové kapitoly státního dluhu do rozpočtu zemědělského úřadu, projedná v úterý vláda.
MZe si nechá zpracovat posudek o možné ústavní ochraně vody
13.6.
Ministerstvo zemědělství si nechá zpracovat posudek o možnosti zakotvit do Ústavy ochranu vody. V červnu uzavře příslušnou smlouvu s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. Záměr zajistit ústavní ochranu vody a půdy oznámili v úterý lidovci. Větší ochranu vody vyžaduje i KSČM jako jednu z podmínek pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD.
Hradecký kraj dá na vodovod v Rokytňanech 3,5 milionu korun
7.5.
Obec Rokytňany na Jičínsku dostane od Královéhradeckého kraje na vybudování veřejného vodovodu tři miliony korun. Vesnice se 116 obyvateli se dlouhodobě potýká s nedostatkem užitkové i pitné vody, informovali ČTK zástupci hejtmanství. O poskytnutí dotace včera rozhodli krajští zastupitelé.
Experti navrhli řadu opatření v boji proti suchu
29.4.
Odrůdová a plodinová rozmanitost, nákup vhodné techniky, moderní postupy při zpracování půdy nebo budování soustav vodních nádrží může podle expertů pomoci v boji se suchem. Vyplývá to z páteční tiskové zprávy Státního pozemkového úřadu, v jehož sídle se ve středu sešli zástupci devíti institucí zabývajících se suchem a nedostatkem vody.
Stát by měl začít s revitalizací vodních toků za 550 milionů korun
15.4.
Ministerstva zemědělství a životního prostředí navrhují, aby se začalo s pracemi na obnově vodních toků v povodí Rakovnického a Kolešovického potoka. V následujících letech by za tuto první fázi přípravy staveb přehrad Senomaty, Šanov a Kryry měl stát zaplatit 554 milionů korun. Dnes o tom rozhodne vláda.
Ministr Toman: Je nutné plavební stupeň Děčín postavit
11.4.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) je přesvědčený o nutnosti stavby plavebního stupně Děčín, který na Labi zajistí dostatek vody pro lodní dopravu. Pomůže ale také zadržet vodu v krajině, což je v současných suchých letech nezbytné. Není možné říkat, že to nejde, je třeba najít cestu, jak ho postavit, řekl novinářům Toman po setkání na toto téma, které se uskutečnilo na zámku v Děčíně.
MZe:Velké nádrže jsou plné z 80 pct, při suchém létě zajistí vodu
6.2.
Významné vodní nádrže v České republice jsou připraveny v případě suchého léta zajistit zásobování obyvatel i průmyslu vodou, uvedlo dnes ministerstvo zemědělství. Podle ministra Miroslava Tomana (za ČSSD) byl právě díky velkým nádržím loni v létě dostatek pitné vody pro obyvatele.
MZe jedná o půjčce osm miliard korun od EIB na vodní hospodářství
31.1.
Ministerstvo zemědělství by chtělo mít jisté peníze na plánované vodohospodářské projekty, jako je propojování vodárenských soustav nebo stavba přehrad. Jedná proto s Evropskou investiční bankou (EIB) o investičním úvěru osm miliard korun. Podmínkou přijetí úvěru by musela být větší výhodnost než zadlužení se u komerčních bank, řekl včera novinářům ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
Na boj proti suchu šlo z MZe 29 miliard, plánují se větší závlahy
8.1.
Ministerstvo zemědělství v posledních čtyřech letech dalo na opatření proti suchu 29,4 miliard korun, většinou z peněz Evropské unie. V programech plánuje pokračovat, chce ale zvětšit dotace na obnovu a modernizace závlah, do kterých plánuje dát až 1,1 miliardy korun do roku 2022.
Jen čtvrtina starostů považuje kanalizaci své obce za dostatečnou
6.12.
Jen zhruba čtvrtina starostů vnímá kanalizační síť ve své obci jako dostatečnou, naopak opačný názor mají zejména kvůli kvalitě kanalizační a vodovodní infrastruktury v okrajových částech svých obcí tři čtvrtiny jejich představitelů. Vyplývá to z průzkumu agentury Strateggo, kterého se zúčastnilo přes 100 starostů měst nad 8000 obyvatel.
Jindřichův Hradec zahájí v Děbolíně stavbu kanalizace a čističky
26.11.
Jindřichův Hradec zahájí v prosinci stavbu čističky odpadních vod a kanalizace v místní části Děbolín. Náklady na projekt činí téměř 64 milionů korun s daní. Stavba potrvá přibližně do srpna 2020. ČTK to řekl vedoucí odboru rozvoje jindřichohradeckého městského úřadu Vladimír Krampera.
Novela: Komise budou moci pod pokutou zakázat povolené odběry vody
8.11.
Stát plánuje zřídit komise, které budou rozhodovat o opatřeních v době sucha podobně, jak je tomu u povodní. Komise budou moci zakázat v době sucha povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. Počítá s tím novela vodního zákona, kterou ministerstvo zemědělství poslalo do meziresortního připomínkového řízení.
J. Heřman: Ministerské fake news o vodě
30.10.
Česko versus Izrael. Srovnávat situaci státu ležícího ve středu Evropy a země Středního východu se zcela jiným klimatem a veřejně známým nedostatkem vodních ploch a dešťových srážek je přinejmenším odvážné. Přesto se Izrael stává častým argumentem ve sporu o zřízení institutu nezávislého regulátora ve vodárenství.
Obce si během 2 měsíců řekly o 668 milionů na odbahnění rybníků
25.10.
Skoro 220 obcí podalo během zhruba dvou měsíců žádosti o dotace na odbahnění, rekonstrukci či obnovu rybníků za 668 milionů korun. Ministerstvo zemědělství mělo připraveno 400 milionů, úřad tak k úterý ukončil příjem žádostí, informoval včera v tiskové zprávě. Ministerstvo teď hledá možnosti dalšího financování programu.
MZe chce na nová protipovodňová opatření dát 4,6 miliardy korun
18.10.
Ministerstvo zemědělství chce do roku 2024 přerozdělit na protipovodňová opatření v další etapě protipovodňového programu 4,6 miliardy korun. Peníze můžou dostat obce nebo správci toků, jako jsou státní podniky Povodí či Lesy ČR. Včera o tom úřad informoval v tiskové zprávě. Výše podpory bude mezi 70 až 95 procenty stavebních nebo projektových nákladů.
MZe: Vodovodní síť v ČR se loni prodloužila o 903 kilometrů
5.9.
Počet domácností připojených na pitnou vodu a kanalizaci loni stoupl, z vodovodů bylo zásobováno přibližně deset milionu lidí, meziročně o 55.000 víc. Vodovodní síť byla prodloužena o 903 kilometrů, kanalizační o 1350 kilometrů. Vyplývá to ze zprávy o stavu vodního hospodářství ČR v roce 2017, kterou ministerstvo zemědělství (MZe) včera předložilo vládě.
MZe by mělo nechat zvýšit hladinu v Novomlýnských nádržích
16.8.
Ministerstvo zemědělství by mělo nechat navýšit zásobní prostor Novomlýnských nádrží na Břeclavsku o devět milionů metrů krychlových. Maximální hladina ve střední a dolní nádrži by tak stoupla o 35 centimetrů. Jde o jeden z projektů, kterým ministerstvo plánuje bojovat se suchem.
MZe navrhuje zastavit práce na přípravě nádrže Pěčín
17.4.
Práce na přípravě vodní nádrže Pěčín na říčce Zdobnici na Rychnovsku by se měly zastavit. Navrhuje to ministerstvo zemědělství v materiálu, který ve středu projedná vláda. Podle něj se neprokázala aktuální potřeba tohoto vodního díla, nesouhlasí s ním obecní zastupitelé, aktivisté a část občanů.
Kendík v Pro a proti: Stát není dobrý hospodář
29.6.
Jméno Radka Novotného není vodárenským odborníkům neznámé. Jak si v diskuzi s ním vedl náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík? Nutno uznat, že velmi korektně a věcně. Pojďme si připomenout klíčové výroky náměstka v pořadu Veroniky Sedláčkové Pro a Proti na ČRo Plus. Link na audio verzi pořadu najdete pod článkem.
MZe rozdá jednu miliardu na podporu výstavby a modernizaci infrastruktury
11.5.
Ministerstva zemědělství vyhlásilo I. Výzvu k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci programu 129 300 „Podpora výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací II“. Žádosti jsou přijímány do konce srpna.
MŽP chystá projekt Chytrá obec s dotací 50 mil. na zadržení vody
11.1.
Ministerstvo životního prostředí plánuje v únoru vypsat pilotní projekt Chytrá obec. Má přispět k udržení vody v krajině, například v kombinaci s menšími čistírnami odpadních vod. Z národních peněz chce ministerstvo dát kolem 50 milionů korun městům a obcím, které přijdou s inovativním systémem udržení vody, řekl ČTK v rozhovoru ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Rybáři by si měli nechat povolovat přikrmování ryb, MZe je proti
14.12.
Ministerstvo životního prostředí chce, aby si chovatelé ryb znovu museli nechávat povolit přikrmování ryb. Počítám s tím novela zákona o vodách, která je v meziresortním připomínkovém řízení. Chovatelé už podobnou povinnost měli před rokem 2010. Podle ministerstva chovatelé přikrmují příliš a voda v rybnících má pak horší kvalitu.
VAKHK: Nová kanalizace v obci Předměřice nad Labem a okrajové části Plotiště nad Labem
24.11.
Akciová společnost Vodovody a kanalizace Hradec Králové vybudovala v obci Předměřice nad Labem kanalizaci, která převede a vyčistí odpadní vody z této obce na centrální čistírně odpadních vod v Hradci Králové.
Ministerstvo chce do roku 2021 dát na obnovu rybníků 1,25 mld. Kč
29.10.
Celkem 1,25 miliardy korun do roku 2021 chce do obnovy a stavby nových rybníků ze svého rozpočtu investovat ministerstvo zemědělství. Záměr ohlásilo dnes na svém webu. Úřad plánuje, že investorům zaplatí 80 až 100 procent projektu podle nastavení jednotlivých dotačních podprogramů. Nyní čeká na schválení záměru Evropskou komisí. Resort tak chce bojovat proti povodním i suchu.
Jaké jsou aktuální údaje v Modré zprávě za rok 2014?
7.10.
Takzvaná Modrá zpráva každoročně shrnuje stav vodního hospodářství ČR a přináší souhrnné informace například o hospodaření s vodami, ochraně povrchových i podzemních vod či ochraně před povodněmi. Dnes se zaměříme na zásobování pitnou vodou.
Prázdniny začínají! Kde se můžete bez starostí vykoupat?
26.6.
Děti už se nemůžou dočkat a počasí také není tak studené jako minulý týden.. A tak každého asi napadne, že konečně přichází čas letního koupání. Jenže opravdu se můžeme bez problémů všude vykoupat? Pojďme se podívat na aktuální výsledky prezentované na stránkách Ministerstva zdravotnictví.
V příštích 5 letech má jít na protipovodňová opatření 5 mld. Kč
23.2.
V příštích pěti letech půjde na protipovodňová opatření v České republice necelých pět miliard korun. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Letos by měly být zahájeny stavební akce o objemu asi miliardy korun.
MZe: Prioritou je budování protipovodňových opatření, důležitá je i ochrana před suchem
21.3.
Ministr zemědělství Marian Jurečka na dnešní vodohospodářské konferenci pořádané v rámci Světového dne vody ujistil, že považuje budování protipovodňové ochrany za naprostou prioritu. Věnuje se však i opačnému problému – aktuálně hrozícímu suchu.
Ministr zemědělství Marian Jurečka oznámil personální změny ve vedení resortu
4.2.
Nový ministr zemědělství Marian Jurečka provedl několik personálních změn ve vedení resortu. Změny proběhly na pozici prvního náměstka, náměstka ministra pro úsek komodit, výzkumu a poradenství a náměstka pro ekonomický úsek.
Ministr zemědělství Marian Jurečka se ujal funkce
30.1.
Marian Jurečka se dnes dopoledne ujal funkce ministra zemědělství. Stalo se tak za přítomnosti premiéra Bohuslava Sobotky den poté, co Marian Jurečka převzal jmenovací dekret od prezidenta Miloše Zemana.
Šéf Povodí Moravy po dohodě s ministrem Tomanem končí
4.11.
Generální ředitel státního podniku Povodí Moravy Radim Světlík po dohodě s ministrem zemědělství v demisi Miroslavem Tomanem odchází z funkce. Oznámilo to v pátek ministerstvo zemědělství (MZe). Podnik dočasně povede Jan Hodovský. Světlík v reakci na to ČTK řekl, že odchází po dohodě s ministrem, a to kvůli rozdílným názorům.
Šéf Povodí Labe Beránek po dohodě s ministrem končí
17.10.
Generální ředitel státního podniku Povodí Labe Václav Beránek po dohodě s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem odchází z funkce. Vedením byl dočasně pověřen investiční ředitel firmy Marián Šebesta, informovalo včera ministerstvo. Podle mluvčí úřadu Dany Večeřové vypíše MZe v pátek výběrové řízení na nového generálního ředitele.
Ministr zemědělství Miroslav Toman se ujal funkce
11.7.
Miroslav Toman se dnes odpoledne ujal funkce ministra zemědělství. Stalo se tak za přítomnosti premiéra Jiřího Rusnoka den poté, co Miroslav Toman převzal jmenovací dekret od prezidenta Miloše Zemana.
Představujeme Miroslava Tomana, kandidáta na ministra zemědělství v Rusnokově vládě
8.7.
Pan Toman bude již druhým ministrem v rodině - je synem bývalého ministra zemědělství v předrevolučním období Miroslava Tomana. Narodil se 6. února 1960 v Žatci, od roku 2007 je prezidentem Potravinářské komory ČR, dřívě působil jako náměstek ministrů zemědělství (Palas, Zgarba a Mládek).
Z novely zákona zřejmě zmizí sporné ustanovení o přípojkách
19.6.
Z novely zákona o vodovodech možná zmizí sporné a kritizované ustanovení, které se týká hrazení oprav vodovodních přípojek pod veřejným prostranstvím. Podle vládní předlohy by opravy měli platit majitelé přípojek, ale sněmovní zemědělský výbor doporučil toto ustanovení vypustit.
SOVAK ČR: Stanovisko k novele zákona o vodovodech a kanalizacích – novelizace § 3 odst. 7 (přípojky)
10.4.
V přesném znění přinášíme stanovisko Sdružení oborů vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) k tolik medializovanému přenesení úhrad nákladů spojených s jejich opravou z provozovatele na vlastníky. Tato úprava by odstranila stávající nerovné zacházení s těmi, kteří si své přípojky např. při rekonstrukci domu vyměnili či mají přípojky nové.
Reakce ministra zemědělství na ohlasy k novele zákona o vodovodech a kanalizacích
5.4.
Tento týden se kolem novely zákona o vodovodech a kanalizacích rozvýřila diskuze ohledně plateb za opravy vodovodních přípojek. Jedná se o minoritní problém, kterému nicméně věnuje poměrně velkou pozornost zástupce ombudsmana. Jeho názor je zřejmě však nekonzistentní, jak vyplývá z dnešního prohlášení MZe, které přinášíme v přesném znění.
Nenechte si ujít: P. Punčochář na konferenci VAK INFO k regulaci vodárenství (část 2)
16.11.
Pokračování velmi zajímavé přednášky RNDr. Pavla Punčocháře, CSc., vrchního ředitel Sekce vodního hospodářství MZe. V druhé části se věnuje možnostem zásahu ministerstva v případech zastavení výkonu služeb (podobně jako v případě Dvora Králové) a rostoucím požadavkům na sledování prioritních znečisťujících látek.
Nenechte si ujít: P. Punčochář na konferenci VAK INFO k regulaci vodárenství (část 1)
15.11.
Dnes přinášíme velmi zajímavou přednášku RNDr. Pavla Punčocháře, CSc., vrchního ředitel Sekce vodního hospodářství MZe. V první části se věnuje problematice regulace. Jeho shrnutí dosavadního stavu vývoje vodárenství je velmi přesné. Zajímavější je však další pasáž o aktuálním jednání s EK a závěrech lokálních "kulatých stolů". Doporučujeme...
MZe vypsalo výběrové řízení na generálního ředitele Povodí Labe
24.10.
Ministerstvo zemědělství vypsalo výběrové řízení na nového generálního ředitele státního podniku Povodí Labe. Zájemci mohou přihlášky ministerstvu zasílat do 7. listopadu, zjistila ČTK na webu ministerstva. Poslední generální ředitel podniku Tomáš Vaněk po 21 letech v čele podniku ke konci března skočil a odešel do penze.
Modrá zpráva za rok 2011 byla schválena
30.8.
Dokument každoročně zpracovává Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Obsahuje souhrnné údaje o systému vodního hospodářství a péči o kvalitu vod v předcházejícím roce. Ve čtvrek byla zpráva schválena na základě návrhu ministra zemědělství Petra Bendla.
ERÚ nebo Finanční úřady?
29.8.
Zavedení dodatečné regulace oboru vodárenství je v tomto roce žhavým tématem. Jednou z možností je využití Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Podívejme se na srovnání ERÚ a Finančních ředitelství, které v součastnosti regulaci cen vody zajišťují, z hlediska počtu provedených kontrol.
MZe: Nepotřebujeme zavádět nezávislou regulaci, protože tato nezávislá regulace je zde již nyní
30.5.
Na mezinárodní konferenci VODA FÓRUM 2012 zaznělo z úst náměstka ministra Ing. Kendíka jednoznačné stanovisko proti návrhu Evropské komise na zřízení dodatečné regulace v ČR.
MZe chce rozšířit zpoplatnění za odvod dešťové vody
26.3.
Ministerstvo zemědělství (MZe) připravuje návrh, který má změnit systém zpoplatnění čištění dešťových vod. Zatímco dnes za odvod neplatí také správci silnic, dálnic, České dráhy nebo zoologické zahrady, podle připravované novely by do budoucna zůstali ušetřeni jen majitelé obytných domů. Při příležitosti Světového dne vody to uvedl náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík.
Nový ministr zemědělství Petr Bendl převzal řízení resortu
7.10.
Dnes odpoledne premiér Petr Nečas uvedl do funkce nového ministra zemědělství. Petr Bendl se poté osobně představil zaměstnancům úřadu ministerstva. Premiér Petr Nečas i nově jmenovaný ministr Petr Bendl poděkovali odstupujícímu ministrovi Ivanu Fuksovi.
250 milionů od MZe na výstavbu a obnovu vodárenské infrastruktury
21.9.
Vláda schválila požadavek ministerstva zemědělství, aby letos mohlo o 250 mil. Kč posílit finanční prostředky určené na výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací především v malých obcích.
Stát letos uvolní 364 mil. Kč. na likvidaci povodňových škod
5.5.
Návrh ministerstva zemědělství dnes odsouhlasila vláda. ČTK informaci získala na internetových stránkách úřadu vlády.
MZe chce zrychlit výstavbu protipovodňových opatření podél Bečvy
13.4.
Ministerstvo zemědělství (MZe) chce zrychlit výstavbu protipovodňových opatření podél řeky Bečvy, nechá k tomu v průběhu letošního roku vypracovat studii. Vyplývá to z dokumentu, kterým se bude zabývat vláda.
Ministerstvo zemědělství loni rozdělilo dotace ve výši téměř 42 miliard korun
30.3.
Celkem 41, 8 miliardy korun přidělilo Ministerstvo zemědělství v roce 2010 zemědělcům v rámci různých programů formou přímých plateb, národních dotací, Programu rozvoje venkova a podpory lesního a vodního hospodářství.
S dotacemi či bez nich?
23.3.
Na slavnostním shromáždění v pražském ÚKDŽ se u příležitosti Světového dne vody mnohokrát opakovalo slovo „dotace“. Jak v souvislosti s nesplněným závazkem v oblasti čištění odpadní vody ve 12 aglomeracích, který měl termín 31. 12. 2010, tak s nepružným čerpáním evropských peněz na již schválené projekty.
Na prevenci před povodněmi do roku 2013 půjde pět a půl miliardy korun
22.3.
Protipovodňové ochraně jako vládní prioritě věnuje ministerstvo zemědělství dlouhodobě velkou pozornost. Ministr Fuksa na dnešních oslavách Světového dne vody oznámil, že pro tuto důležitou oblast jsou zajištěny finanční prostředky ve výši 5,5 miliardy korun do roku 2013.
Fuksa: MZe pomůže obcím s přípravou vodohospodářských projektů
17.3.
Ministerstvo zemědělství chce obnovit program, který by obcím pomohl s přípravou projektových dokumentací na stavbu kanalizace a vodovodů. S budováním vodovodních sítí má problémy kolem devíti procent obcí v zemi.
MZe: 1,5 miliardy korun na protipovodňovou ochranu
25.2.
Ministerstvo zemědělství dnes ve své tiskové zprávě shrnulo klíčové projekty protipovodňové ochrany minulého a letošního roku. V loňském roce se na našem území podařilo dokončit 54 protipovodňových staveb za 1,45 miliardy korun. Letos má být dokončeno dalších 56 staveb za celkových 1,5 miliardy korun.
Kritika zvýšení poplatků za podzemní vodu je slyšet ze všech stran
25.2.
Lidové noviny tento týden přinesly zajímavý článek o navrhované "vodní dani". Jaký je názor Sdružení oboru vodovodu a kanalizací na tuto problematiku?
Výdaje na protipovodňová opatření se letos zvýší na 1,5 mld. Kč
9.2.
Na protipovodňová opatření bude letos směřovat 1,5 miliardy korun po loňských 1,45 miliardy Kč. Více než v minulosti mají vznikat menší projekty. Vznik větších staveb totiž často komplikuje neochota vlastníků pozemků dohodnout se se státem na jejich odkupu či pronájmu.
Ministr Ivan Fuksa vyhlásil priority MZe pro rok 2011
8.2.
K prvořadým úkolům patří například úspory v chodu resortu, zvýšení konkurenceschopnosti českých zemědělců, dokončení majetkového vypořádání, vytvoření spravedlivých podmínek pro podnikání v zemědělství.
Soukromý nebo veřejný ve vodárenství? Proč ne lepší nebo horší?
Ing. Jana Bábíková
S ideologickým bojem proti kapitalismu má na… VÍCE